skip to main content
Technologie

Je vaše firemní komunikace plná sexismu a šikany? Odhalí to umělá inteligence

2 minuty čtení

Dnes těžko najdete firmu, kde by spolupracovníci nebyli v neustálém online spojení, ať už prostřednictvím nejrůznějších platforem pro sdílenou komunikaci, nebo alespoň skrze staré dobré e-maily. Propojená virtuální kancelář ale kromě pozitiv vytváří i nová zákoutí pro šikanu či obtěžování.

Vývojáři z chicagského technologického startupu NexLP vytvořili umělou inteligenci, která dokáže nevítané sexuální komentáře nebo případy agrese odhalit. Pro nástroj, jejž aktuálně využívá zhruba 50 korporací po světě, se vžil název #MeTooBots.

Jak přesně algoritmus určuje a definuje závadnou komunikaci, si NexLP nechává pro sebe. Výkonný ředitel společnosti Jay Leib řekl britskému Guardianu, že „program si všímá anomálií v jazyce, frekvenci a času komunikace v průběhu týdnů“. Získaná data robotický svědek vzápětí analyzuje a určí míru jejich škodlivosti. Podezřelou komunikaci přepošle na HR oddělení či rovnou firemnímu právníkovi.

Autoři programu nicméně připouštějí, že je složité naučit počítače, jak obtěžující komunikace vypadá. Patří tam jadrná mluva, přehnaná familiárnost, odvážné fotografie, nebo lze za nevhodné považovat, když kolegu či kolegyni zahltíte desítkami zpráv denně?

„Umělá inteligence dokáže spolehlivě analyzovat pouze základní význam textu a hledat v něm konkrétní spouštěče. Nemůže zachytit širší kulturní kontext nebo jedinečnou mezilidskou dynamiku kolegů, kteří se třeba znají léta,“ vyjádřil se pro The Guardian profesor Brian Subirana, který se na Harvardu a MIT zabývá umělou inteligencí.

Jako problematickou vnímá i ochranu a hrozící možnost úniku dat při softwarové chybě. Podle něj ale může být #MeTooBots užitečný v tom, že vytvoří databázi škodlivých výrazů.

Skeptická vůči možnostem #MeTooBots je i Michaela Švejdová, zakladatelka českého Mobbing Free Institutu. Funguje jako poradna pro oběti šikany na pracovišti i zaměstnavatele a jeho tým řeší stovky konkrétních případů ročně.

„Šikana v práci se většinou projevuje celkem subtilními způsoby agrese, kdy ovšem zaměstnanec denně, v průběhu alespoň šesti měsíců, čelí nepřátelství, přičemž prožívá bezmoc a strach, že bude vyloučen z kolektivu,“ říká Švejdová s tím, že někdy bývá těžké šikanu definovat.

V institutu proto využívají komplexní diagnostiku vztahového klimatu v dané společnosti. „Monitorovat plošně veškerou komunikaci pracovníků, to už ale téměř zavání šikanou ze strany zaměstnavatele,“ myslí si.

Institut aktuálně rozvíjí spolupráci s českou aplikací Nenech to být – NNTB (v globální verzi FaceUp). Její tvůrci chtějí projekt ze škol, kde jej před třemi lety rozvinuli, rozšířit i do firemního prostředí. Princip zůstane stejný. Kdokoli z firmy, která si aplikaci předplatí, může pomocí jednoduchého formuláře anonymně upozornit na to, že se v práci šikanuje. Firma, která upozornění obdrží, bude mít následně k dispozici odborné poradenství expertů z  Mobbing Free Institutu.

„Častokrát stačí impulz zvenčí, aby se klima ve firmě zlepšilo,“ konstatuje Švejdová. Projekt by se měl rozběhnout začátkem března. „Máme už první předobjednávky,“ avizuje jeden ze zakladatelů NNTB Jan Sláma.

Šikana a obtěžování v kanceláři jsou v Česku celkem ožehavým problémem. S nějakou formou násilí na pracovišti se na vlastní kůži setkal každý pátý Čech. Ke shodným výstupům došli před dvěma lety výzkumníci GfK a STEM/MARK i olomoucké Univerzity Palackého v roce 2015. Mnohem více obětí našli ve státním sektoru (73,8 procenta) proti 17,6 procenta v soukromé sféře.

Tři pětiny postižených (57 procent) jsou šikanovány svými nadřízenými, 26 procent svými kolegy a 13 procent osob uvedlo jak své kolegy, tak nadřízeného. Téměř polovina lidí své problémy se šikanou nijak neřešila a neřeší. Podle Švejdové je však daleko zásadnějším problémem to, že šikanu dostatečně neřeší ani česká legislativa.