Napadlo vás, že byste dneska mohli udělat něco málo do práce, abyste to všechno příští týden stihli? Tak si napřed přečtěte důvody, proč byste neměli o tomto (ani o žádném jiném) víkendu nikdy pracovat.
Více hodin ≠ více práce
Pokud si myslíte, že čím více času nad prací strávíte, tím více jí nakonec uděláte, tak se mýlíte. Ukazuje se, že zhruba po 40 odpracovaných hodinách týdně naše produktivita klesá.
Vezměte si příklad z Německa – to experimentuje s kratší pracovní dobou a je to jedna z nejsilnějších ekonomik světa. V Mexiku se na druhou stranu pracuje nejdéle, s produktivitou práce ale na tom není dvakrát dobře, připomíná autorka knihy The Weekend Effect Katrina Onstad.
Více práce = více problémů
Víte, co znamená pojem karóši? Smrt z přepracování. S tou se čím dál tím více setkávají v Japonsku. Příčiny? Nadměrný stres a špatné stravování. To je sice extrémní případ, ale myslete i na to, že s přibývajícími hodinami roste pravděpodobnost depresivních stavů.
Nezapomínejte také na to, že s přibývajícími hodinami budete v práci více chybovat. Behaviorální psycholožka Francesca Gino navíc přišla na to, že fyzické vyčerpání může vést k nečestnému jednání a podvádění. A to nechcete.
Volno = čas na regeneraci
Potřebuje ji nejen váš mozek, ale také vaše pracovní já. Ukázalo se totiž, že díky volným dnům máme naše zaměstnání raději a že jsme v něm díky tomu spokojenější. O víkendu také můžete navíc zažít nové věci, které mohou nakopnout vaši kreativitu.
A Vezměte si příklad z Dustina Moskovitze, jednoho ze zakladatelů Facebooku, který se na svá produktivní léta dívá vcelku negativně a říká, že kdyby pracoval méně, odvedl by daleko lepší práci.
Vše podle něj souvisí s tím, že neměl dost času na regeneraci, špatně jedl, pil a málo spal. Možná proto vybudoval společnost Asana, která lidem pomáhá organizovat si pracovní úkoly, dodržovat deadliny, ale zároveň jim pomáhá z toho všeho nezešílet.
