Aktuální vydání magazínu Forbes

Jedenáct zajímavostí o čase, které byste měli znát

Pošli to dál

Jste fascinovaní časem a jeho historií? Pak jste otevřeli ten správný článek, tahle fyzikální veličina je totiž zajímavá nejen tím, že se (v některých částech světa) dvakrát ročně změní.

Víte třeba, jaký čas platí na severním pólu? Které země mají nejvíc časových pásem, k čemu slouží nultý poledník a proč prochází právě Královskou observatoří v londýnském Greenwichi?

Čtěte také: Věřte papíru. Návod, jak s notýskem vyzrát na time management

Na všechny tyto otázky máme odpovědi. A získali jsme je od těch nejpovolanějších, Louise Devoye a Emily Akkermans z greenwichské hvězdárny.

1. Země s největším počtem časových pásem

Možná vás to překvapí, ale je to Francie. Díky zámořským územím jich má po celém světě dvanáct. Na druhém místě jsou Rusko a Spojené státy, které mají po jedenácti časových pásmech. I když Spojené státy jich mají oficiálně devět, zbylá dvě jsou totiž na neobývaných územích).

Nultý poledník v Greenwichi 

2. Země, ve kterých dělí časová pásma na půlhodiny:

  • Austrálie (ostrov Lorda Howa): tzv. koordinovaný světový čas (UTC) + 10:30
  • Austrálie (centrální standardní čas): UTC + 9:30
  • Austrálie (Kokosové ostrovy): UTC + 6:30
  • Myanmar: UTC + 6:30
  • Indie (standardní čas): UTC + 5:30
  • Afghánistán: UTC + 4:30
  • Írán: UTC + 3:30
  • Kanada (newfoundlandský čas): UTC – 3:30
  • Francie (Markézy): UTC – 9:30

3. Nedávné změny časových pásem

Došlo k nim v letošním roce. Severní Korea sice v srpnu 2015 přijala vlastní, tzv. pchjongjangský čas (PYT), ale letos v květnu se vrátila ke korejskému standardnímu času. Díky tomu jsou teď s Jižní Koreou nastejno 9 hodin napřed před koordinovaným světovým časem (UTC).

Další zemí, která změnila své časové pásmo, je Venezuela. Ale ani ona nepřišla s ničím novým, jen se vrátila k užívání venezuelského standardního času (VET), takže ji dnes od koordinovaného světového času nedělí 4:30, ale jen 4 hodiny.

4. Co se děje s časovými pásmy na severním a jižním pólu

Severní a jižní pól jsou dvě oblasti, na které se kvůli jejich poloze časová pásma dost dobře aplikovat nedají. V obou místech se sbíhají zeměpisné souřadnice a to samé vlastně platí i o časových pásmech. Teoreticky je tedy na vás, které časové pásmo si tam zvolíte a aplikujete, záleží jen na tom, které vám právě vyhovuje – tedy za předpokladu, že se skutečně ocitnete přímo na jednom či druhém pólu.

5. Potřebujete tedy na pólech hodinky?

Severní pól leží v Severním ledovém oceánu a vzhledem k tomu, že je trvale neobydlený, není ani potřeba, aby tam existovalo nějaké oficiální časové pásmo. Podobné je to i s Antarktidou a jižním pólem. I ta je z větší části neobydlená, a tak ani tam neexistuje žádné oficiální časové pásmo.

Přesto tam časová pásma najdete – každá z tamních výzkumných stanic a základen si to své volí sama skutečně podle toho, které jí nejvíc vyhovuje. Některé z nich se jednoduše řídí časem, který vládne v nejblíže vzdáleném koutě civilizace. Například britská základna Amundsen-Scott se tak řídí novozélandským standardním časem, a to proto, že je zásobována právě z Nového Zélandu.

Další stanice a základny se zase řídí vlastním časem, například Rusové na základně Vostok nebo Francouzi na základně Durmonta d’Urvilla.

6. A co kalendář?

Inu, mohli byste si dokonce vystačit s konstatováním, že na pólech sestává rok z jednoho dne – šest měsíců vládne nepřetržité světlo a zbylých šest měsíců nepřetržitá tma.

7. Rozdíl mezi historickým a současným nultým poledníkem

Historický nultý poledník a ten současný, kterým se řídí naše satelitní navigační systémy, jsou každý jinde a každý z nich byl stanoven odlišným způsobem.

Poledník je souřadnice, která se táhne od severního k jižnímu pólu a může procházet kudykoli. Zatímco nultá zeměpisná šířka je jasně určena rovníkem, nultá délka může být kdekoli. Je tedy na lidech, který konkrétní poledník zvolí a označí za nultý.

Observatoř v Greenwichi

Historický nultý poledník vznikl dohodou na základě měření tzv. Airyho pasážníku (speciálního dalekohledu) v Královské observatoři v Greenwichi v roce 1884. O století později vědci s využitím dat ze satelitů poupravili rozměry Země a na základě nových výpočtů se změnila i poloha nultého poledníku, který nyní protíná Zemi zhruba o 102 metrů dál na východ.

8. Jak se Greenwich stal místem, kudy prochází nultý poledník?

V době, kdy se o jeho umístění rozhodovalo, používalo už více než 70 procent rejdařských společností na světě britská měření a data, která stavěla právě na greenwichském poledníku. Jeho prohlášení za nultý poledník proto dávalo největší praktický a ekonomický smysl. Jeho stanovení bylo totiž nejdůležitější právě pro námořní dopravu.

9. Proč je Francie o hodinu napřed, i když jí prochází nultý poledník?

Volba časového pásma závisí v každé zemi na kombinaci geografických a sociálních faktorů.

Přestože Francie leží ve stejném pásmu jako Greenwich, tamní politici se rozhodli připojit ke svým kontinentálním sousedům a zavést středoevropský čas, který je o hodinu napřed, aby podpořili obchod a komunikaci s většinou sousedních zemí.

10. Kdy se slunce objeví přesně v poledne nad greenwichským poledníkem

K takovému jevu dochází jen čtyřikrát do roka, a to vinou náklonu zemské osy a odchylek zemské oběžné dráhy kolem Slunce. Tyto dny, kdy pomyslný zemský čas splyne se slunečním, vycházejí na 15. dubna, 13. června, 1. září a 25. prosince.

11. Rozdíl mezi standardním časem a časovým pásmem

Standardní čas představuje způsob měření času. Ten můžeme měřit buď pocitově, prostě tak, že sledujeme slunce na obloze (zatímco se Země otáčí kolem něj), nebo pomocí přístrojů, například atomových hodin.

Časové pásmo je standardní čas domluvený pro určitou geografickou lokalitu. V zásadě vychází z místního času a zeměpisných souřadnic, ale může být modifikován, např. o hodinu či o dvě, v závislosti na tom, jestli je pro danou zemi výhodnější sladit se časově s okolními zeměmi.

Čtěte také