Aktuální vydání magazínu Forbes

Kapitalismus v Severní Koreji přináší Kim Čong-unovi přes miliardu ročně

Pošli to dál

Dokonce i v Severní Koreji, kde vláda kontroluje téměř každý aspekt života, se tržní hospodářství stává realitou, před kterou se nedá jen tak utéct.

Tak například podle výzkumu ze srpna tohoto roku je v Severní Koreji 436 oficiálně povolených tržnic vybraného zboží i služeb. Ty prostřednictvím daní a pronájmů nemovitostí generují zdejší vládě dohromady kolem 57 milionů dolarů (zhruba 1,3 miliardy korun) za rok.

Nejvýznamnější z nich – sunamské tržiště ve třetím největším městě země Čchongdžinu – vydělává ročně kolem 850 tisíc dolarů.

Čtěte také: Běžte už domů! Vláda brzdí Jihokorejce, aby tolik nepracovali

Americká instituce Center for Strategic and International Studies mapuje postupný růst ekonomické síly trhů v Severní Koreji už od roku 2002, kdy se začalo dařit obchodování na korejsko-čínské hranici.

Proces „kapitalizace“ vzešel zespoda. Na začátku bylo obchodování běžných lidí, kteří se snažili vydělat si na živobytí. Vláda navíc do jisté míry uvolnila těsné komunistické sevření, což byl pro ekonomiku povzbudivý impulz. Když stát uzná za vhodné, ani nadále se neštítí použít represivní prostředky namířené proti vlastnímu lidu. Počátky kapitalismu se tu ale drží zuby nehty.

Zmíněné studie se zúčastnilo 36 Severokorejců. Z nich 72 procent uvedlo, že téměř veškerý příjem jejich domácnosti pochází právě z trhů; 83 procent dotazovaných si navíc myslí, že zboží a informace ze zahraničí mají větší dopad na jejich životy než centrálně řízené hospodářství a zákony zdejšího režimu.

Studie, kterou popisuje server QZ.com, rovněž líčí nespokojenost, až vztek dotazovaných kvůli pokusům vlády o devalvaci měny.

Čtěte také: Pět mýtů, na které musíte zapomenout, pokud chcete rozjet byznys v Číně

Kim Čong-un se ale na rozdíl od svých předchůdců staví do role ekonomického reformátora a extrémně rychlý nárůst trhů a tržnic jde této jeho póze na ruku.

V minulém roce New York Times zveřejnily, že na základě výzkumu Korejského institutu pro národní sjednocení se od roku 2010 množství podobných tržnic zdvojnásobilo na 440.

Mapa znázorňující povolené tržnice v Severní Koreji. Zdroj: Qz.com

V době, kdy zemi tvrdě zasáhly mezinárodní sankce, je příjem z trhů pro Kimův režim klíčový. Podle Jihokorejské centrální banky, která provádí vlastní výzkum severokorejské ekonomiky, se HDP v Severní Koreji od roku 2017 snížil, zejména kvůli omezení vývozu z těžebního průmyslu a poklesu průmyslové aktivity země.

Kimova podpora soukromého sektoru by si ale mohla vybrat svou daň. Pokračující nárůst počtu trhů v Severní Koreji může vést k aktivizaci latentní občanské společnosti. Běžní lidé si vyměňují více informací přes mobilní telefony, a to i přes mezinárodní operátory. Dostávají se tak i k informacím „zvenčí“, což podporuje jejich možný odklon od vládní politiky.

Foto: Profimedia

Čtěte také