skip to main content
Světový byznys

Kapitalismus ve službách totality: nejenom NBA ustupuje Číně

3 minuty čtení

Minulý pátek se na svém twitterovém účtu odvázal Daryl Morey, generální manažer Houston Rockets. „Bojujte za svobodu, stůjte při Hongkongu,“ uvedl v reakci na měsíce probíhající protesty, které se původně zvedly proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny. Příspěvek se ale v online prostoru příliš dlouho neohřál – Morey ho krátce po odeslání zase smazal.

S bleskovou reakcí přispěchal majitel týmu Tilman Feritta, který na Twitteru prohlásil, že Morey nehovoří za Houston Rockets a NBA zároveň není politickou organizací. O dva dny později už s vysvětlením nastoupil i samotný Morey. Jeho úmyslem prý nebylo urazit čínské fanoušky: reagoval zbrkle a komplikované události hodnotil podle jedné interpretace. Během dvou následujících dnů prý slyšel další pohledy a měl možnost je zvážit.

Oficiální prohlášení pak nabídla i samotná NBA, když vyjádřila respekt k čínské historii i skutečnosti, že Moreyho slova velmi urazila čínské fanoušky.

Veškeré výše uvedené sypání si popele na hlavu nicméně už nic nezachránilo. Čínští retaileři začali stahovat zboží Houston Rockets z pultů i e-shopů a podle Reuters je v bojkotu následují také třeba oficiální prodejny Nike. V některých obchodech prý dokonce dochází k zakrývání log NBA. Notičky musí přicházet z vyšších pater, než na kterých operují samotní čínští obchodníci – v zemi je na 300 milionů lidí, kteří basketbal hrají alespoň rekreačně, a skrývat před nimi lákavé zboží nedává z byznysového hlediska smysl.

Licencovaným zbožím to však zdaleka nekončí. Téměř všichni partneři z pevninské Číny se k NBA otočili zády, což zahrnuje místní joint venture Nissanu, obřího výrobce sportovního oblečení Li-Ning, ale i třeba státní televizi a technologický gigant Tencent. Poslední jmenovaná firma si přitom nedávno za 1,5 miliardy dolarů zajistila pětiletá práva na streamování nejvyšší basketbalové ligy světa, která je hlavním tahákem její sportovní nabídky, a je tedy zřejmé, že bude politicky motivovanou odvetou značně poškozena.

NBA se v Číně léta těšila značné oblibě. | Foto: Kenneth Lu

Znepokojující příhoda, odstartovaná jediným tweetem, jako by odrážela rozporuplný přístup západního světa k čínské diktatuře. Nejlidnatější země a druhá největší ekonomika planety představuje se svou nákupní silou zákaznickou bázi, o niž nikdo nechce přijít – a tak i na Západě vyzdvihovaná svoboda slova naráží na mantinely byznysového pragmatismu.

A rozhodně ne poprvé.

Když se čínští komunisté rozzlobili na Apple za to, že je na App Storu k dostání aplikace mapující v reálném čase situaci v Hongkongu, provedla firma z Cupertina smutný veletoč: aplikaci z App Storu vyřadila, pak ji tam vrátila a nakonec, po další vlně čínské kritiky, opět zabanovala. Podobně pružně reagovala i vývojářské firma Blizzard, která z turnaje ve své hře Hearthstone vyřadila hráče s přezdívkou Blitzchung, protože v živém streamu po utkání vyjádřil podporu protestujícímu hongkongskému obyvatelstvu.

Couvnout, když jde o zisky, je zrazením základních amerických hodnot.

Ohebné omluvy předvedla v posledních letech také Donatella Versace, Coach nebo třeba Givenchy. Úprava oděvu (čti zmizení tchajwanské a japonské vlajky z bundy) hlavního hrdiny trháku Top Gun je poté už jen bizarní třešničkou na dortu, jehož jediným cílem je, aby zachutnal v zemi draka. Zároveň však přestává chutnat americké veřejnosti i zákonodárcům. Po vyhození několika fanoušků ze zápasů NBA na americké (!) půdě se právě kongresmani a kongresmanky z obou stran politické barikády vyjádřili dopisem adresovaným vedení basketbalové ligy.

„Hráči NBA se už dlouhá desetiletí vyjadřují k citlivým tématům společenské spravedlnosti a lidských práv,“ stojí mimo jiné v otevřeném dopise. „NBA se svých hráčů vždy hrdě zastávala. Je však snadné hájit svobodu slova, když vás to nic nestojí. Couvnout, když jde o zisky, je zrazením základních amerických hodnot.“

Podle Bain & Company představují čínští zákazníci třetinu veškerých loni uskutečněných nákupů luxusního zboží, a v pětiletém horizontu by měli tvořit dokonce polovinu. Na letošním Business of Luxury Summitu v Madridu se téma mladého čínského nakupujícího odráželo od zdí všech honosných sálů.

Je očividné, že nejen Hongkong nebo jakékoli jiné území usilující o svobodu, ale ani samotná volba vyjádřit vlastní názor nepředstavují v očích některých západních firem ani nejmenší důvod, proč si to u Číňanů rozházet.