skip to main content
Startupy

Kdy rozjet byznys z vlastních peněz a kdy jít za investorem?

4 minuty čtení

Bariéry vstupu do startupového světa se stále snižují a přibývá lidí, kteří se místo peněz od investora spolehnou na svůj vlastní kapitál, schopnosti a síť kontaktů a bez externích zdrojů spouštějí jeden produkt za druhým.

Řeč je o bootstrappingu, který ještě ani nemá na české Wikipedii vlastní heslo, ale který se přesto v určitých situacích může vyplatit víc než prezentace pro investora a žádost o milionové částky.

Čtěte také: Overselling, nebo underselling? Jak uvažují čeští startupisté

Kterou cestou byste se měli vydat na začátku se svým projektem? Rovnou předesílám, že univerzální odpověď neexistuje. Možná vám ale při rozhodování pomůže má zkušenost s oběma variantami.

Bootstrapping existuje déle, než myslíte

Bootstrapper nepotřebuje živit chod firmy, platit kanceláře, investovat do drahého vybavení. Logicky mu pak stačí vyvinout produkt, který vygeneruje řádově tisícovky dolarů měsíčně, aby se dostal do černých čísel.

Tím spíš vás možná překvapí, jak zvučná jména se mezi bootstrapovanými firmami léta pohybovala – třeba GoPro fungovalo čistě z vlastních zdrojů foundera 10 let, než v roce 2012 dostalo investici 200 milionů dolarů od Foxconnu. Populární závod Tough Mudder (v Česku známe spíš jeho klon Spartan Race) je ziskový od prvního ročníku a dodnes si žádné peníze zvenčí nevzal. Z vlastních peněz léta fungoval například MailChimp nebo – byť v naprosto odlišné době – Dell, který Michael Dell založil s tisícem dolarů od rodiny.

Hardware versus software

V jedné věci mám jasno. Pokud pracujete na čemkoli hardwarovém a nemáte za sebou opravdu úspěšný prodej své předchozí firmy, bez finanční injekce od investora se stoprocentně neobejdete.

I zdánlivě neprůstřelné finanční a časové odhady vývoje produktu vždy vezmou za své, otázkou je jen to, kdy a jestli už bude pozdě situaci zachránit, nebo zda to ještě stihnete.

O bootstrappingu jako first-time founderu opravdu přemýšlejte jen ve chvíli, kdy vyvíjíte softwarový produkt a zároveň vás netlačí čas.

Bootstrapovat, nebo jít za angel investorem?

Pokusit se získat angel investici je v počátcích startupu lákavá myšlenka. Pokud ale máte k dispozici vlastní kapitál, který můžete do projektu investovat, jděte do toho.

Angel investice jsou vždy spíše sázkou na vás jako na foundera než na váš produkt, z hlediska financování startupů jde o investici s nejvyšším rizikem. Tomu pak odpovídají podíly, které vám angel investoři z vašeho projektu ukrojí, ještě než pořádně začnete s jeho vývojem. A tato equita vám může v dalších kolech financování zásadně chybět.

Navíc fakt, že do startupu investujete vlastní zdroje a jste ochotni je riskovat, ukazuje, že svému dílu věříte, a dává vám lepší výchozí pozici pro budoucí kola investic. V těch už bude poměr výše investice a podílu, který vás to bude stát, vyrovnanější.

Zároveň je dobré mít na paměti, že i výrazně úspěšně bootstrapované firmy jako v úvodu popsané GoPro (aktuální hodnotu akcií nechme na chvíli stranou) jsou spíš v menšině, a i když jako inspirace poslouží skvěle, je třeba brát jejich příběh s rezervou.

Startup je závod s časem

I tam, kde se bootstrapping jeví jako nejlepší možná cesta, vás může srazit na kolena čas potřebný k vývoji produktu. Nejenže je postupně stále těžší udržet si motivaci dotáhnout projekt do konce, ale navíc se s každým dalším měsícem, ba dokonce týdnem zvyšuje šance, že vás někdo okopíruje.

Výjimkou jsou projekty, kde se founder soustřeďuje na lokální trh ve smyslu například města, kde žije, a produkt řeší specifický problém, který má on a desítky nebo stovky dalších lidí. Founder si pak přivlastňuje určitou odbornost v daném tématu, kterou obří rozpočty a miliony od investorů nemohou nikdy nahradit. Takových lidí je na světě spousta – jen se o nich málokdy dočtete.

V titulku článku vždy vypadá lépe, že firma X dostala od investora Y 100 milionů na globální expanzi, než že ten a ten člověk vyvinul nový rezervační systém pro berlínská tatérská studia a vydělává na tom jako 100procentní vlastník pět tisíc eur měsíčně.

Kterou cestou se tedy dát?

Opravdu se nechci tvářit, že mám univerzální návod. Sami víte, že o (ne)úspěchu startupu rozhodují stovky faktorů, které se nedají zaškatulkovat do obecně platné poučky „pokud X, bootstrapujte, pokud Y, běžte za investorem“.

Šéf inkubátoru UP21 Vítek Šubert

Jestli mě ale zkušenost něco naučila, je to tohle:

Nosíte v hlavě myšlenku technologicky náročného produktu, který je potřeba nadesignovat, prototypovat, vyrobit (pro začátek) ve stovkách kusů a pak jej teprve uvést na trh? Zaklepejte na dveře investora, ve dvou se to stoprocentně potáhne lépe.

Přemýšlíte o spuštění softwarového nástroje pro lokální klientelu s potenciálem škálovat jej v budoucnu na další trhy? Zkuste se co nejdál dostat vlastními silami a s vlastním kapitálem, a teprve až narazíte na své limity, přemýšlejte o investici. Čím dál se dostanete na vlastní pěst, tím lepší vyjednávací pozici si u investora vytvoříte.

Hodně štěstí, a kdybyste téma chtěli probrat detailněji, budu se těšit na společné kafe na našem dubnovém Startup World Cup & Summitu v Praze!


Doporučujeme