Nabrali jste si ve snaze být lepší spoustu aktivit, chcete je dělat dobře a nezbývá vám čas ani na spaní? Nevíte, jak tuhle jízdu udržet pod kontrolou, a říkáte si, kolik toho může člověk najednou zodpovědně dělat? Třeba vám pomůže tento článek.
Radvan Bahbouh je kouč. Pomáhá manažerům, umělcům i sportovcům, aby ze sebe dostali maximum. Taky je ale zároveň učí, jak to nepřehnat. „Když si dáte spoustu cílů, v čem se chcete zlepšovat, můžete překročit mez, za kterou už větší spokojenost nenajdete,“ varuje Bahbouh.
Sám má život aktivitami nabitý. Vystudoval matematiku, medicínu, psychologii a arteterapii. Dvacet let přednáší psychologii a také podniká. Vybudoval QED Group, největší soukromou firmu na psychologické služby. Věnuje se lékařskému výzkumu. Jedna z jeho metod – sociomapování (zkoumání vztahů mezi lidmi) – se používá po celém světě od armád přes kosmický výzkum až po vrcholové manažerské týmy ve firmách. Také píše odborné knihy a pohádky. Kromě toho má čtyři děti a spoustu koníčků. Jak se to dá všechno stihnout?
Radvan Bahbouh
„Sami sobě jsme nejlepšími kouči. Univerzální lék není, každý jdeme vlastní cestou,“ upozorňuje Bahbouh. Přesto podle něj existuje několik zásad, které stojí za to dodržovat. Jsou to tyhle:
Začněte tím, co dělat nebudete
Všichni máme denně k dispozici jenom 24 hodin. Z nich trávíme nemalou část spánkem a dalšími životně důležitými aktivitami. Pokud toho tedy chceme hodně stihnout, musíme vědět, kde ušetřit čas. Je dobré vyhnout se činnostem, kterými svůj čas plýtváme. Také bychom si měli vybírat, s kým se chceme potkávat a s kým ne.
Věnujte se přednostně tomu, co vás baví
To, čeho dosáhneme, je ovlivněno nejen našimi dispozicemi a časem, který tomu věnujeme, ale také naší chutí. Staré české rčení „S chutí do toho a půl je hotovo“ je pravdivé. K cílům, kterých chceme a toužíme dosáhnout, se pohybujeme zcela jinou rychlostí než k cílům, kterých dosáhnout musíme a máme. Motivovaná hodina je přínosnější než deset vůlí vynucených hodin. Proto je dobré, když si svou práci vybíráme tak, aby nás bavila. A pokud neděláme to, co nás baví, tak bychom se měli bavit tím, co zrovna děláme. Třeba tím, jak to děláme.
V jednu chvíli se starejte jen o jeden záhon
Představte si, že váš život je zahrada, kterou se nejen procházíte, ale také ji zušlechťujete. Nezávisle na jejich počtu se v každé chvíli můžeme s plnou pozorností věnovat jen jednomu záhonu. Říká se tomu pravidlo zaměřené pozornosti. Tak třeba v lednu můžete více než obvykle pracovat na své španělštině, v únoru se můžete více než obvykle věnovat partnerce či partnerovi, v březnu vylepšování svého bytu a v dubnu vlastní regeneraci. To neznamená, že se po zbytek času ostatním oblastem nevěnujete vůbec, ale nejste na ně tolik zaměřeni.
Využívejte efektu cílové pásky
Podobně jako kůň zrychluje, když se blíží ke stájím, zvyšujeme i my své úsilí, když je konec v dohledu. Při dlouhodobých, časově neohraničených aktivitách sklouzáváme k malé efektivitě. Je lepší pracovat po krátký čas a intenzivně než dlouhodobě a extenzivně. Když se něčemu intenzivně věnujeme a činnost náhle přerušíme, náš mozek v práci pokračuje, aniž bychom si to uvědomovali. Řešení vás třeba napadne ne v kanceláři, ale při venčení psa. Je to podobné, jako když si chceme vědomě vybavit něčí jméno a nepodaří se to. O něco později nám jméno zničehonic vytane na mysl, protože vyhledávání v naší paměti pokračovalo i bez naší vědomé kontroly. A vůbec, zažili jste, jak se dokážeme vyhecovat k výkonu, když víme, že za chvíli musíme končit? Naše efektivita není v takových chvílích dána stresem, ale blížící se vidinou odpočinku.
Všímejte si toho, co děláte
Rozvoji našich kompetencí prospívá, když věci neděláme automaticky a rutinně, ale naopak všímavě. Rutinní činnosti nás nejen nerozvíjejí, ale ještě nás okrádají o radost. Svou všímavost můžeme kypřit tím, že si už dopředu představíme, co si tentokrát chceme vyzkoušet, na co se chceme zaměřit. Díky tomu si následně více všímáme toho, jak věci probíhají. A když se pak zpětně k různým zážitkům vracíme, lépe si pamatujeme jejich průběh a můžeme se z nich více naučit. Z toho, co jsme dělali a prožili, si stačí vybrat tu nejlepší minutu a přemýšlet o tom, proč se nám v tento moment tak dařilo. A pak se podívat naopak na nejproblematičtější moment a přemýšlet, jak to příště uděláme lépe.
… a zároveň si všímejte i své energie
Ať už děláte cokoli, všímejte si čas od času, jak se u toho cítíte a jestli si to užíváte. Pokud ne, tak se zastavte a načerpejte energii. Když děláme něco bez energie, tak to trvá déle a přitom nás to stojí více sil. Dobíjení energie není odkladem, ale součástí naší práce.
O tom, jak si uspořádat své aktivity jsme už psali:
Jedinečný způsob, jak si zorganizovat práci a dotáhnout věci do konce
Jednoduché tipy, jak se teď hned zlepšit ve své práci
