V kompletně zasněžené jednosměrce kroutící se ze Štrbského plesa dolů k úbočí tatranských štítů za sebou jede pět Rolls-Royců. Dohromady je to podívaná bratru za padesát milionů korun – a ano, lidé se dívají. Zastavují podél cesty, rychle sahají pro mobil do kapsy. Jen tak se vám totiž nepoštěstí, abyste tyhle krasavce potkali na českých nebo slovenských silnicích v tak početné smečce. A ještě menší je pravděpodobnost, že budete mít možnost posadit se postupně za volant všech pěti.
Já tuhle možnost dostala o jednom únorovém víkendu a doprovázelo ji pořádné množství emocí. Ta první a nejsilnější? Nervozita. Když se vydáváte na celodenní dobrodružství na sněhu a ledu s autem, které stojí třikrát víc než váš rodinný dům, vidina smyku na uklouzané silnici je tak nějak bolestnější než normálně.
Ale jakmile sednete za volant kabrioletu Dawn (ne, není v něm zima ani v minus dvou stupních), opřete se do měkké a voňavé krémové kůže a nohy se vám zaboří do koberečku z jehněčí vlny, na nervozitu tak nějak zapomenete. Co převládá teď? Touha sundat si kozačky a zabořit do té vysoké vlny nahá chodidla. Nakonec samozřejmě odolám, protože mě čeká mnohem lepší dobrodružství.
Čtěte také: 5 rad, jak neusnout za volantem. Od kouče řidičů Rolls-Roycu
Na automatu řadím směr vpřed a dvě a půl tuny luxusu se rozjedou se vší vervou a grácií, která se do téhle dvanáctiválcové limuzíny s 600 koňmi pod kapotou vejde. A věřte, že se tam vejde hodně.
„Jsou tady i cesty, kde je zakázáno solit a sypat štěrkem, takže vás čeká panenský sníh. Užijte si to,“ usmíval se Frank Tiemann, manažer Rolls-Roycu pro Evropu, když nám dával klíčky od těch krásných vozů vystavených před hotelem Kempinski u Štrbského plesa. A tak dva sedany Ghost (jeden s prodlouženým rozvorem kol), coupé Wraith a dva luxusní kabriolety Dawn po chvíli jízdy dávají blinkr doprava a vyráží do kompletně zasněžené uklouzané jednosměrky padající dolů do údolí pod Tatrami, aby se ukázalo, jak dobře se dá těch 600 koní pod kapotou zkrotit, když teploty klesnou pod nulu.
„Jsou majitelé rollsů, co je s prvním sněhem nechávají schované v garáži. Ale tohle auto s noblesou zvládne i to, co o tunu lehčí čtyřkolky,“ říkal předešlý večer Tiemann a Ghost, za jehož volantem teď sedím, mu dává za pravdu. Na uježděném sněhu se sice auto rozjeté na pětasedmdesát po dupnutí na brzdu chvíli sune, ale než se nadechnete, stojí jako přibité.
Ani se nestihnete začít bát, že ty dvě a půl tuny váhy s náhonem na zadní kola na uklouzané silnici nezastaví, nebo že by jim neposlušný zadek setrvačností ustřelil někde do boku. Elektronika ho totiž hlídá hodně přísně, takže pocit absolutního bezpečí a komfortu vás neopouští ani na sněhu a ledu – ale pokud máte chuť na trochu adrenalinu, můžete si tyhle bezpečnostní prvky ručně vypnout a užít si třeba i driftování.
Pokud víte, co děláte, jde to snadno, protože Rolls-Royce svého řidiče poslechne na slovo – a jako správný britský gentleman na sobě nedá nic znát, i když mu dáváte zabrat. Ale po pravdě… v autě za devět milionů korun si ve smyku – i když řízeném – připadáte vlastně poněkud nepatřičně. Tahle auta jsou stavěná na to, aby hýčkala své pasažéry spíš při elegantním proplouvání ulicemi velkoměst a plavném svistu po dálnicích starého kontinentu.
A na to, aby jízda Rolls-Roycem – ať už za volantem nebo na sedadle vzadu – byla opravdovým požitkem, se inženýři v Goodwoodu soustředí hlavně. Pohodlné a tiché tohle auto je i v 260 km/h, jak mám možnost zjistit na dráze popradského letiště, kam nás v rámci testování pustí, a kde to za volantem můžeme rozbalit naplno. Výš než těch 260 se ale ručička tachometru nevyšplhá, protože omezovač rychlosti už ho nepustí. I když ukazatel rezervy výkonu, což je taková specialita rollsu nahrazující otáčkoměr, prozrazuje, že síly má tohle auto ještě dost. To bychom ale k dalšímu testu už možná potřebovali i povolení ke vzletu…
Mezitím se ale přistávací dráha chystá na přílet pravidelné linky z Londýna, a tak beru dlouhý Rolls-Royce Ghost ještě na slalom mezi kužely. Tam se dobře ukazuje, jak díky systému adaptivních tlumičů dokáže rolls i v konstantní rychlosti objíždět překážky plavně a bez přibrždění. Jak v padesátce na tempomat, tak ve stovce při nouzovém přejíždění z pruhu do pruhu, tohle auto zvládá rozmary řidiče bez zaváhání. A jako bonus dokáže z rychlosti 40 kilometrů za hodinu zastavit na vzdálenosti svojí vlastní délky – což je vzhledem k jeho dvěma tunám hmotnosti, které si za volantem dobře uvědomujete, celkem působivé.
Takže jestli měl tenhle víkend přesvědčit, že limuzíny s ikonickým RR ve znaku a soškou Spirit of Ecstasy na kapotě obstojí za každého ročního období a není potřeba je na zimu schovávat do garáže, protože to nejsou žádné skleníkové květinky, tak job well done. Já přesvědčená jsem. Teď jen uložit každý měsíc asi tak deset tisíc korun bokem a za 75 let si jeden krásný Rolls-Royce do garáže taky budu moct pořídit.
17. 2. 20175 min
Kristýna Tmejová
redaktorka Forbes Česko
Ve Forbesu má na starosti technologický speciál Next, konferenci Next Big Thing a žebříček největších českých rodinných firem. Kromě toho píše o byznysu a miliardářích, testuje nová auta a cestuje – a při tom všem kolem sebe vidí fascinující příběhy. V médiích působí skoro 20 let, začínala v Hospodářských novinách. Vystudovala mezinárodní vztahy a žurnalistiku.
