skip to main content
Komentář

Komentář: Statistiky ukazují na deflaci, ceny ale rostou. Čím to je?

2 minuty čtení

Zvláštní doba přináší zvláštnosti i ve statistikách, kdy naměřené ceny podle oznámení Českého statistického úřadu klesají (meziměsíčně o 0,2 procenta, meziročně zpomalil růst na 3,2 procenta), a přitom většinu těch věcí nesmíme nakoupit, a jejich skutečná cena je tak reálně vyšší. A tomu zboží, kterého teď nakupujeme více, rostou ceny rychleji, ale statistická metoda to nezaznamená. Proč?

Když jsou zavřené obchody a provozovny, je velice ošemetné měřit, co se děje s cenami. Reálné ceny mnoha zboží a služeb stouply, aniž by je ČSÚ naměřil. Změnily se totiž reálné váhy jednotlivých položek.

Inflace je vlastně součet změn všech cen, kdy cena každého zboží má takovou váhu, jaké procento našich výdajů na ně vydáváme. To se v průběhu běžného roku příliš nemění, proto tento typický koš ČSÚ aktualizuje jen jednou za dva roky, naposledy letos v lednu.

Skutečná inflace je vyšší než ohlášených 3,2 procenta.

Během státní karantény se však relativní váhy našich výdajů drasticky mění. Pijeme méně piva v hospodě (pokud vůbec, tak přes okénko) a pijeme více piva doma. Obě mají jiné ceny, a to nejen kvůli rozdílům v DPH.

Například cena zeleniny v dubnu stoupla o 7,6 procenta. Podle platného spotřebního koše na ni vydáváme 1,4 procenta našich výdajů, avšak během karantény se toto procento zvýšilo. Nejen jako podíl našich výdajů (protože za jiné věci utrácet nesmíme), ale podle předběžných čísel i v absolutním měřítku (nakupujeme více potravin obecně, ale zejména zeleninu a ovoce).

Tím by se měla zvýšit i naměřená inflace, pokud nejrychleji rostou ceny zboží, kterého nakupujeme více.

Proto ohlášené číslo inflace podhodnocuje skutečné spotřebiteli pociťované zvýšení cen. Skutečná inflace je vyšší než ohlášených 3,2 procenta. ČSÚ ale v tomto případě správně nezměnil na duben strukturu koše – to by vytvořilo ještě více problémů a čísla by byla ještě méně srovnatelná. Naměřená cena zboží se zakázaným prodejem se nezměnila, jeho skutečná cena ale významně stoupla.

Reklama

Vezměme například cenu v kadeřnictví. Podle statistického úřadu se cena nezměnila, výloha kadeřnictví pořád oznamovala střih řekněme za 200 korun. Skutečná cena však vzrostla. Jediný střih, který si v dubnu na trhu mohli Čech či Češka zakoupit, byl střih v Bělorusku (letecký most s Minskem nebyl během karantény přerušen). A tak reálná cena kadeřnictví stoupla spíše na 10 tisíc korun.

To by se muselo reálně projevit i ve zvýšené inflaci. V kadeřnictvích totiž utrácíme velkou část našich výdajů, více než jedno procento. To je stejně, jako utratíme za naftu, a téměř stejně, jako utratíme za zeleninu. Jistě, běloruské kadeřnictví je extrémní ilustrativní příklad, ale inflace je vyšší než naměřená i z realistických výše uvedených důvodů

Neočekávatelnost inflace potvrzují i analytici pro ČNB. Oproti loňsku, kdy se jejich predikce lišily minimálně, se teď jejich odhady na příští rok liší významně.

Aktuální vydání magazínu
Eso
Forbes 8/2020

A podívejme se i na hranice, kde omezení významně zvýšila cenu dopravy mezi naším a zahraničním trhem. Na druhou stranu však klesla cena pohonných hmot, což významnou měrou pomohlo ke snížení naměřené inflace.

Ta v hospodářství (skrze pohonné hmoty a chemický průmysl) ovlivňuje ceny všeho ostatního zboží a služeb – zejména v moderní ekonomice založené na dopravě jednotlivých součástí výroby.

Státní daňová politika tu způsobila, že kvůli ropě inflace nemohla být ještě nižší. Zatímco ceny ropy klesly o 75 procent, ceny benzinu mohly klesnout maximálně o nějakých 25 procent, protože většinu ceny tvoří fixní daň. Levná ropa je přitom jedinou pozitivní stránkou koronakrize pro naši ekonomiku a jednou z mála nadějí na rychlejší ozdravení hospodářství po konci karantény.

Autor je hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.

Reklama
Reklama
Reklama