Není to jen život plný nádherných rezidencí, luxusních dovolených a pekelně drahých škol. Moment, kdy synové a dcery z bohatých rodin zdědí svůj rodinný podíl, má často dramatické vedlejší účinky, které nutí mnoho miliardářů zamýšlet se nad tím, co a jak svým dětem vlastně zanechají.

Představte si, že byste od nejútlejšího věku dostávali vše, co si můžete přát – nejlepší vzdělání, cestování a domov –, s vědomím, že nikdy nebudete muset pracovat, protože vaše rodina má peněz víc než dost.

Pro někoho se jedná o vysněný životní scénář, který má ovšem důležitý negativní dopad: zaručené bohatství děti okrádá o motivaci. Čím víc peněz v útlém věku dostávají, tím méně mají vášně a zápalu pro práci, pozorují zkušení správci majetku.

„Setkala jsem se s mladými budoucími dědici, kteří říkají: Proč jít na univerzitu, jaký to má smysl? Nikdo stejně nebude ohromený tím, co dělám, protože rodiče svým úspěchem už vyřešili můj život za mě,“ říká Lucy Birtwistle, manažerka vztahů u londýnské společnosti Stonehage Fleming. Část její práce spočívá v tom, že bohatým dětem pomáhá najít jejich vlastní životní cíle. „Každý člověk potřebuje smysl života, důvod, proč ráno vstát z postele,“ tvrdí.

„A naopak to, že z postele vstát nechcete, musí mít nějaké důsledky,“ souhlasí její kolega z branže Sandy Loder, který věří, že většina problémů dětí začíná u jejich rodičů. Jeho firma Loder Advisors se specializuje na předávání rodinného byznysu další generaci. „Většina trablů pramení zřejmě z nedostatku lásky v dětství,“ myslí si Loder. Některé děti jsou podle něj ale prostě jen rozmazlené. „Mají k dispozici příliš mnoho peněz a drog a není na ně vyvíjen žádný tlak, aby si našly vlastní práci.“

Když do mixu přihodíte sociální sítě, je zaděláno na ještě větší průšvih. Instagramové fotky zapříčinily, že se každý s každým může srovnávat v přímém přenosu. Populární účet Rich Kids of Instagram nabízí obsah tak opulentní, že i děti z velmi dobře zajištěných rodin mohou při jeho sledování mírně zelenat závistí. „Mám klientku, která si telefon brala do ruky každou minutu. Musel jsem jí říct, ať si vypne notifikace na sociálních sítích,“ říká Loder.

Tohle všechno někdy donutí miliardářské rodiče k tomu, aby své nástupnické plány zcela přehodnotili. Britský miliardář John Caudwell v březnu oznámil, že 70 procent svého jmění pošle raději charitativním organizacím než svým dětem. „Teď by měl jejich majetek hodnotu pár miliard, ale co takhle většinu toho rozdat a nechat jim jen pár stovek milionů? I tak budou moje děti odporně bohaté, a když budou chtít, klidně si tím mohou zničit život,“ prohlásil napůl v žertu podnikatel, který zbohatl díky řetězci prodejen mobilních telefonů Phones 4u.

John Caudwell svým pěti dětem nechá jen 30 procent svého jmění, které Forbes odhaduje na 1,85 miliardy liber.

Mezi miliardáři se nejedná o žádnou novinku: Mark Zuckerberg a jeho žena Priscilla Chan postupně vloží 99 procent svých facebookových akcií do iniciativy, která má „podporovat prohlubování lidského potenciálu a zasadit se o rovnost všech dětí příští generace“. Zuckerberg i Chan se připojili také ke hnutí Warrena Buffetta Giving Pledge, ve kterém se bohaté osobnosti i celé rodiny zavazují k rozdání nejméně poloviny nashromážděného majetku na filantropické a charitativní účely, ať už během života, nebo prostřednictvím závěti.

Alex Shih, syn hongkongského realitního magnáta Wing-Ching Shiha, ze jmění svého otce, který věnuje celý svůj 400milionový podíl v realitce Centaline na charitu, neuvidí téměř nic. „Akceptuji to,“ prohlásil třicetiletý dědic nedědic v rozhovoru s reportéry Bloombergu. „Řekl nám to, když jsme byli ještě děti a neměli jsme na výběr. Vysvětlil nám, že je lepší život, který není tak úplně pohodlný od začátku až do konce. Že si budeme víc vážit věcí, kterých se nám podaří dosáhnout postupně.“

Outsider
Vydání Forbesu Outsider

Nejen milionáři se ovšem rozhodují využít část svého majetku na dobročinné aktivity namísto na zajištění budoucí existence svých potomků. „Zažil jsem případy i v běžnějších rodinách, kdy dědicové dostali jen část, která jim umožnila nějak přežít, ale rozhodně ne všechno,“ říká James Fleming, který šéfuje londýnské poradenské společnosti Sandaire.

Podle letošního průzkumu britské poradenské společnosti Canada Life pětina britských miliardářů starších 45 let neplánuje svým dětem něco odkázat. Téměř polovina z tisícovky respondentů si myslí, že většinu utratí, ještě než opustí tento svět, a devět procent nechá svůj majetek charitám. To je z pohledu dědiců poměrně drastická představa – jenže pokud existuje zaručený zdroj motivace, je to právě strach, že nebudete mít peníze. A u dětí z miliardářských rodin, které se o finance nikdy nemusely bát, je to ještě výraznější faktor.