skip to main content
Byznys

Král zábavního byznysu bez byznysu. Finančník Rattaj vymýšlí, co dál

4 minuty čtení

Bílé sjezdovky, modré nebe bez jediného mráčku, v hlavní roli jen příjemně hřejivé slunce. Tak vypadá závěr března v nejznámějším lyžařském středisku Špindlerův Mlýn.

Za normálních okolností by fronta na lanovku ve Svatém Petru čítala desítky metrů, v après-ski barech by nebylo k hnutí a místní podnikatelé by slavili bohatou jarní sezonu kvalitního lyžování. Ale neslaví. Místo toho je všude až strašidelný klid, lanovky stojí, restaurace zavřené, celý Špindl se změnil bez nadsázky v město duchů. 

Aktuální vydání magazínu

Bující pandemie koronaviru a s ní související karanténa a povinné uzavření restaurací a barů místním provozovatelům zkrátily životně důležitou lyžařskou sezonu minimálně o měsíc. Jako by nestačilo, že sněhu letos bylo málo, napadl pozdě a nedostatek vody ztěžoval umělé zasněžování. 

„Ale i tak, nebýt COVID-19, sezona ve Špindlu by byla super i s tím málem sněhu a špatným počasím. Špindl těžil z toho, že ve většině areálů okolo se nelyžovalo vůbec. Plán tržeb jsme splnili, návštěvnost byla na úrovni předešlého roku. Ale současné náklady a nulové tržby to celé posouvají do zlých čísel,“ ví Igor Rattaj, někdejší partner skupiny J&T a dnes asi největší investor do volnočasového byznysu v Česku a na Slovensku.

Je největším akcionářem a hlavní postavou skupiny Tatry Mountain Resorts (TMR), která kromě Špindlerova Mlýna provozuje areály na Slovensku, v Polsku a Rakousku. Rattaj kromě toho vlastní akvaparky, golfová hřiště, větrné atrakce Hurricane Factory a patří mu také produkční firma zajišťující koncertní aparaturu Rental Live. Vše je teď u ledu. 

„Všechno stojí. Nula. A z blízké budoucnosti nic dobrého nekouká,“ říká bez okolků Rattaj, ale přesné dopady na svůj byznys zatím vyčíslovat nedokáže. Jen areál ve Špindlerově Mlýně ročně utrží přes 400 milionů korun, z toho drtivou většinu v exponovaných měsících od prosince do dubna. Na odhady dopadů pandemie na byznys je brzy. Areál hospodaří podle fiskálního roku končícího v říjnu. 

Igor Rattaj (třetí zleva) diskutuje o budoucnosti horského byznysu v rámci debaty Forbesu při spuštění lyžařské sezony před dvěma lety.

„Slovenský byznys se choval plus minus jako Česko. Jasná o trochu horší. Ale výborně si vedl rakouský Mölltaler, dotáhli jsme tam kopec Čechů a Slováků. V některých dnech tvořili až 80 procent všech návštěvníků. Byl to takový československý ledovec,“ hodnotí Rattaj další části byznysu TMR v období před virovou krizí.  

Šéfové areálu ve Špindlerově Mlýně, kde Rattajova TMR vlastní 25 procent a zodpovídá za jeho provoz, počítali s tím – a počasí by jim to zjevně dopřálo – že všechny lanovky, vleky, půjčovny a lyžařské školy a školky pojedou v plném provozu do konce března. V dubnu by se uzavřel Medvědín a Mísečky, ale minimálně do Velikonoc by ještě běžel provoz ve Svatém Petru a na Hromovce. Realita je ale taková, že kompletně celý areál se zastavil už v půlce března. Tedy prakticky o měsíc dříve. 

„Nemyslím, že Špindlerův Mlýn zaznamená tak velký propad, u TMR jako celku to bude horší. Ale uvidíme podle léta,“ dodává s tím, že smrtící virus může ukrojit z tržeb TMR i desítky milionů eur. Blíže ale nechce spekulovat, neboť TMR je veřejně obchodovaná společnost a i bez toho se její akcie v minulých dvou týdnech propadly bezmála o pětinu.  Loni (v účetním roce 2018/2019) skupina utržila bezmála 130 milionů eur. 

Reklama

Sám příliš nevěří, že se tuzemští hoteliéři a podnikatelé v cestovním ruchu zahojí v létě, kdy nejspíše Češi ani Slováci nebudou moci vycestovat za hranice. K odpočinku tak budou muset vyhledat domácí destinace. 

„Nemyslím, že se v létě budou lidé nějak více shlukovat. Podívejte se, jak se uvolňuje karanténa v Číně. Bude zde záležet na podmínkách, které se teď těžko odhadují,“ dodává. Jeho lidé operují zatím se třemi možnými scénáři. Ten nejtemnější počítá s tím, že karanténa bude v nějaké formě pokračovat i přes léto. To podle nich ale nevydrží nikdo a celý obor zkolabuje. A nejen on. Střední scénář počítá s tím, že se turistika pomalu vrátí v nějakém omezeném režimu. Lidé se budou bát rušnějších míst a také si kvůli ekonomickým nejistotám odpustí dražší požitky. Optimistický scénář počítá naopak s tím, že po uvolnění karantény přijde boom domácí turistiky. Který z nich je nejpravděpodobnější, v tuto chvíli nechce nikdo věštit. 

Pohled z Medvědína na Špindlerův Mlýn. Jde o archivní snímek.

Pro Rattaje, který před lety v byznysu vsadil právě na zábavu a volný čas lidí, jde o krušné časy. Má sice silné ekonomické zázemí z kruhů skupiny J&T a také řadu aktivit ve stabilnějších oborech – třeba nemovitostech či výrobě chemikálií – core jeho podnikatelské skupiny ale leží mimo domovy lidí daleko před karanténními dveřmi. 

„Řešíme to jako všichni. Lidem dáváme home office, dovolené, ale určitě budeme také propouštět,“ naznačuje s tím, že od 1. 4. jeho firmy opustí desítky lidí, pro které teď není práce. 

Nejde jen o hory. Ohrožená je také sezona koncertů a hudebních festivalů. I na ni se finančník před lety hodně přeorientoval. Koupil firmy, které zajišťují hudební aparaturu, sám si vyzkoušel pořádání Aerodrome festivalu, produkuje filmy, kouzelnické a hudební show. 

„Nezbývá než vyrábět dezinfekční gely a šít roušky. Nic jiného nefunguje. Kdo se přizpůsobí, přežije,“ říká spíše v žertu, ale opravdu zkoumá například možnosti výroby dezinfekce ve svých závodech. Vlastní třeba menší výrobní areál na pražské Průmyslové ulici Perlit Praha, kde se vyrábí stejnojmenná látka, která se používá ve stavebnictví a u hasičů. 

Ale přizpůsobuje se i v oblasti hudební produkce. Kapelám teď například nabízí vlastní prostory vybavené nejmodernější aparaturou k nahrávání koncertů a live streamování. 

„Rozložili jsme ve skladu stage a dali nabídku kapelám, pojďte si k nám nahrát stream. Umíme vám pomoci i s jeho prodejem, když nebudete chtít dělat jen charitu,“ vysvětluje Rattaj, který je mimo jiné majitelem i největší fotobanky v regionu Profimedia.

Sám je teď s rodinou doma v Bratislavě, ale v plném pracovním nasazení. Přes videohovory od rána do večera řeší se spolupracovníky z několika zemí, jak na situaci nejlépe zareagovat. „Snažíme se přežít. Uvidíme, jak pandemie může ovlivnit uspořádání světa, finanční i politické. Bude záležet na tom, jak dlouho krize bude trvat,“ uzavírá povídání přes displej mobilu Rattaj.  

Reklama
Reklama
Reklama