skip to main content
Byznys

Krevní plazma coby zbraň proti covid-19? Česko ji dodává jako surovinu pro nový lék

3 minuty čtení

Lékaři, vědci i farmaceutické společnosti světa teď v boji proti onemocnění covid-19 rozjeli závody s časem. Jedním z medailových sprinterů v této soutěži by mohla být stoletá léčebná metoda, která využívá krevní plazmu vyléčených pacientů. Česko se za pár dnů připojí k zemím, kde se metoda klinicky testuje.

Současně japonský farmaceutický gigant Takeda ohlásil, že na covid-19 vyvíjí lék postavený na protilátkách získaných právě z rekonvalescentní krevní plazmy. Minulý týden se Takeda spojila do aliance s dalšími zpracovateli plazmy, aby nový lék co nejrychleji uvedli na trh.

A tudy vede další česká stopa. Česko je jednou z pěti zemí světa, které dokážou zajistit dostatečné odběry této strategické suroviny, abychom mohli k vývoji významněji přispět. Ale postupně.

Krevní plazmu lékaři poprvé nasadili proti virům už během pandemie španělské chřipky v roce 1918, používala se při léčbě spalniček, streptokokových infekcích a nedávno také při ebole v Africe či koronavirových infekcích SARS a MERS.

Naději v aktuálním zápase s novým typem koronaviru vzbudily pilotní studie, které lékaři z čínských nemocnic publikovali ve druhé půlce března v amerických lékařských magazínech. Plazmu bohatou na protilátky podávali 15 vážně nemocným pacientům. U všech došlo k zásadnímu zlepšení během několika dnů. Testovat léčbu klinicky odebranou plazmou následně začali američtí, italští i španělští lékaři. A teď se k nim přidávají i Češi.

„Léčebná metoda spočívá v tom, že lidé, kteří infekci překonali, si v těle vytvořili účinné protilátky. Ty pak viru zamezí poškozovat buňky a množit se. Pokud se plazma s účinnými protilátkami podá nemocným, poskytne jim ‚pasivní imunitu‘, dokud imunitní systém nezačne vytvářet protilátky vlastní,“ vysvětluje Miloš Bohoněk, primář Oddělení hematologie a krevní transfuze z Vojenské fakultní nemocnice v Praze (na hlavním snímku).

Střešovická transfuzní stanice začala před pár dny oslovovat možné dárce mezi Čechy, kteří nákazu úspěšně prodělali. Aktuálně jich je v celé ČR již přes tisíc a další budou přibývat. „Ne všichni jsou ovšem jako dárci vhodní. Svízel je mimo jiné v tom, že u nové infekce probíhá nestandardní tvorba protilátek,“ upřesňuje primář Bohoněk.

„Je to jednak otázka individuální imunitní odpovědi každého jedince a pak také pravděpodobně průběhu onemocnění, kdy lidé s bezpříznakovým průběhem vytvoří protilátek méně než lidé, kteří prodělali vlastní onemocnění s teplotou a případně zápalem plic. Vše je ale stále ještě otázkou spekulací a výzkumu, protože se jedná o velmi ‚mladou‘ infekci a k dispozici je dosud málo potřebných dat.“

Navíc zatím neexistují komerční a rutinně proveditelné testy na měření přítomnosti těchto účinných protilátek v odebrané krevní plazmě. „Jediné pracoviště v Česku, kde dokážou tzv. virus neutralizační protilátky na covid-19 otestovat, je vojenské Centrum biologické ochrany v Těchoníně Vojenského zdravotního ústavu AČR. Ve specializované virologické laboratoři tam mají k dispozici buněčnou kulturu s virem,“ dodává primář Bohoněk.

Věří, že příprava výroby rekonvalescentní plazmy by již neměla zabrat víc než 14 dnů. Poté by první pacienti zápasící se zápalem plic na dechové podpoře mohli dostat krevní plazmu s protilátkami. Léčba bude zatím určena jen těm ve vážném stavu. Pokud se ovšem podaří získat dostatek vhodných dárců, mohli by se k ní dostat i hospitalizovaní pacienti s lehčím průběhem nemoci.

Reklama

Česká republika je jednou z pěti zemí světa, kde odběry plazmy plně nekontroluje stát, ale umožňuje je i privátním zařízením – vedle Česka to legislativa povoluje ještě v Rakousku, Německu, Maďarsku a v USA. Díky liberální „plazmové politice“, která umožňuje poskytovat dárcům finanční kompenzaci, se ročně v Česku odebere 570 tisíc litrů této strategické suroviny, a patříme tak k významným zdrojům krevní plazmy pro výrobu léků.

Jelikož u nás neexistuje farmaceutická společnost, která plazmu zpracovává, veškerá odebraná plazma se vyváží a zpět se vrací v podobě léčiv.

Šéf společnosti pro plazmaferézu Milan Malý | Foto Michael Tomeš

Dle statistik Společnosti pro transfuzní lékařství poptávka po lécích z krevní plazmy roste. Nejen u nás, ale celosvětově. „Krevní deriváty se používají po chemoterapii, pro léčbu vrozené i získané poruchy imunity, pomocí plazmy se léčí osoby s poruchami srážlivosti krve nebo s popáleninami,“ vyjmenovává aplikaci léků z krevní plazmy Milan Malý, šéf Společnosti pro plazmaferézu, která zastupuje všechna česká soukromá centra odebírající plazmu.

Aktuálně má Malého společnost Unicaplasma podepsané smlouvy na dodávku 100 litrů rekonvalescentní krevní plazmy od českých dárců. „Proti naší standardní roční produkci je to zanedbatelný objem, spíš nás to zajímá kvůli možnosti přispět k vývoji důležitého léčiva,“ říká Malý.

„Protilátky po vyléčení v těle poměrně rychle klesají. Česká legislativa je ze zmíněných pěti zemí nejpřísnější, pokud jde o četnost odběrů. Množství vhodné plazmy, kterou jsme schopni získat, je tím limitováno. Nemluvě o tom, že třeba ve Spojených státech bude vyléčených řádově víc,“ upřesňuje.

Krevní plazma se zpracovává složitým procesem, kdy se rozloží na jednotlivé bílkovinné řetězce, tedy proteiny. „Tyto proteinové koncentráty se potom podávají pacientům, jejichž těla je přirozeně nevytvářejí. Takeda například z krevní plazmy vyrábí lék na vrozené imunitní poruchy zvaný intravenózní imunoglobulin neboli IVIG. Ten je složený z komplexní škály protilátek vyseparovaných z krevní plazmy zdravých lidí. Stejný princip teď testují u nového léku na covid-19. Zjednodušeně řečeno: cílem vědců je separovat z plazmy účinné protilátky na onemocnění covid-19, dostat je do koncentrované podoby a stanovit, jaká dávka je nezbytná, aby byla účinná,“ vysvětluje Malý.

Shrnuto do jedné věty to působí až banálně, za stručnou informací jsou ovšem v reálu dlouhé měsíce klinického vývoje a zkoušek. Ve standardních podmínkách trvá schvalování nového preparátu zhruba rok. Zástupci aliance zatím Forbesu nepotvrdili, zda se proces podaří urychlit a zda by léčivo z plazmy mohlo v brzké době vystavět další val proti epidemii po boku antivirotika Remdesivir od amerického Gileadu.

Aktuální vydání magazínu

Taky primář Bohunek ovšem připouští, že komerční lék bude díky přesnému dávkování efektivnější a zcela jistě i bezpečnější, jelikož průmyslová výroba omezí šance na přenos dalších virů. Podle Milana Malého by nový lék mohl fungovat i jako profylaxe pro zdravotnický personál.

„Zdá se, že s koronavirovými infekcemi se budeme muset naučit žít. Prostředky pro jejich potlačení budou potřeba, a to dlouhodobě,“ shodují se jak primář hematologie Vojenské nemocnice, tak šéf privátní sítě odběrových center.

Reklama
Reklama
Reklama