Většina z nás cítí bolest, když se píchne jehlou, nebo se šklebí, když olízne citron. Složitější je to ale s naším viděním. Ani vědci nemají zcela jasno v tom, jak tento komplikovaný proces probíhá. Vidění totiž zahrnuje barvy a tvary, a to vše v trojrozměrném prostředí, s mnoha rozličnými asociacemi.

Da Vinciho Mona Lisa má uklidňující efekt, zatímco Výkřik od Edvarda Muncha nás naplňuje úzkostí. To, že barvy a tvary v lidech budí určité emoce, je známý fakt, který je v současnosti hojně využíván i v reklamě.

Čtěte také: Proč se oblékat o 25 procent lépe než všichni ostatní v kanceláři?

Mohou tyto vizuální charakteristiky způsobovat stejné emoce u většinové populace? A pokud ano, daly by se tyto poznatky využít ke změně stavu vědomí?

Naše zkušenosti z oblasti barev a tvarů pocházejí především od neurologů, kteří se snažili najít způsob, jak s nimi léčit psychicky nemocné lidi. Jejich postupy ale byly nepoužitelné v každodenním životě. Nová studie z Herriot-Watt univerzity vedená profesorem Georgem Styliosem se tento stav pokusila změnit, informoval server The Conversation.

Sledujte vzor

Studie zahrnovala dvě fáze. V první fázi testovala deset párů vzorů na dvaceti účastnících, přičemž každé sezení trvalo několik hodin. Každému z účastníků na počítači pouštěli obrázky se vzory a prostřednictvím EEG a ECC měřili jejich emocionální odezvu. Obrázky byly záměrně černobílé, aby barvy neovlivnily výsledky.

Jednotlivé vzory si můžete prohlédnout níže.

Vzory

Při analýze výsledků tým profesora Styliose objevil dva trendy. Účastníci měli větší potěšení z opakujících se, pravidelných vzorů oproti těm nepravidelným. Větší vzrušení pociťovali při sledování výrazných vzorů, ty nevýrazné je nechávaly chladnými.

Je důležité podotknout, že potěšení a vzrušení nejsou v oblasti neurovědy stejná věc. Věci vzrušující nás přinutí zírat, ale ne vždy musí být i příjemné. Výzvou pro návrháře je proto vytvořit produkt, který bude vzrušující a líbivý zároveň. To se povedlo třeba společnosti Apple s jejich Mac počítači v devadesátých letech. Nejen, že byly neokoukané, byly také extrémně líbivé.

Chytrá vlna

Ve druhé fázi studie byly vytvořeny čtyři inteligentní pleteniny, vyrobené z pro tento účel navržené elektrochromní nitě. Každá z těchto látek – říkejme jim třeba „psychotextilie“ – dokázala střídavě přepínat mezi dvěma vzory.

Dvě tyto textilie přepínaly mezi pravidelnými a nepravidelnými vzory, další dvě mezi vzory výraznými a nevýraznými. Testováno vše bylo stejně jako v první fázi na dvaceti účastnících. A výsledky potvrdily dřívější poznatky. Navíc se ukázalo, že tak, jak se mění vzory na látkách, mění se i emoce u pokusných subjektů.

Tyto výsledky přinášejí fascinující možnosti – použitím chytré textilie můžeme dosahovat kýžených emocí. Představte si tedy oblečení, které bude navrženo tak, aby vám zlepšilo náladu. Nebo které dokáže reagovat na počasí nebo konkrétní část dne.

Mohlo by se jednat o „vizuální medicínu“, která by byla alternativou antidepresivům. Stejně tak by tyto chytré textilie mohly transformovat oblast výroby, strojírenství a také umění a designu. V budoucnosti bychom mluvili třeba o psychoumění, psychointeriérech či psychomateriálech.