skip to main content
Světový byznys

Lidé se bojí a skupují pohanku, popisuje krizi Rus z Petrohradu

3 minuty čtení

Ruský rubl zažil největší propad od ekonomické krize v roce 1998 a akciový a devizový trh v Rusku je v krizi. Situaci v zemi pro Forbes.cz popisuje z Petrohradu ruský novinář Ivan Židkov.


Ani ti největší ekonomičtí odborníci v Rusku nejsou po „černém úterý“ schopni vysvětlit, co se děje, ale hlavně najít odpověď na věčnou ruskou otázku – co s tím dělat? Tohle je teď asi nejvýstižnější popis situace, která v Ruské federaci vládne.

Když v úterý ráno rubl znovu prudce oslabil, nálada mezi ruskými občany byla katastrofální. Ani ti nejzarytější patrioti si teď už nevzpomenou na olympijské hry, které v únoru proběhly v Soči. A nikdo už ani neřeší, že se Rusko rozrostlo o poloostrov Krym.

Lidé se scházejí v bankách, kde se marně snaží vyměnit eura nebo dolary, většina bank už je neprodává. A jejich zaměstnanci lidem říkají, že to dělají „v zájmu samotných klientů“. Navíc i kdyby byla eura a dolary k dispozici, kurz se stejně mění každou minutou, což měnové operace komplikuje.

Směnárny si už rychle objednávají nové, pětimístné světelné tabule (kurzy se uvádějí na dvě desetinná místa a euro už se blíží k hranici 100 rublů – pozn. red.), což je v nadsázce dobré znamení. Znamená to, že tisíc rublů snad zatím euro stát nebude.

Docela hodně lidí je vidět i v obchodech s elektronikou a domácími přístroji. Zdražení už se projevilo u výrobků Apple a Samsung, což je pro Rusy jasné znamení, že si musí rychle koupit novou televizi nebo mobil, jinak jim peníze doma shoří.

Dilema teď řeší i podnikatelé. Malé a střední podniky ve většině případů pracují se zahraničními dodavateli a suroviny nakupují v cizí měně. Takže buď teď přijdou o peníze, nebo budou muset zvýšit ceny. A ekonomická situace zasáhne i byznys s půjčkami. Ten, kdo ji má v rublech, bude pod menším tlakem než ten, kdo si ji už dříve vzal v dolarech.

Fronty ale před obchody moc vidět nejsou. Výjimkou je, když se rozjedou fámy, že dochází zásoba pohanky. Ta je u Rusů hodně populární a je pravda, že teď jsou schopni jí koupit i 10 až 15 balení najednou. Málokdo ji přitom tolik dokáže sníst, takže to svědčí o tom, že lidé mají strach. To samé se děje i s italskými těstovinami, které po Novém roce citelně zdraží.

Zatím se nezdá, že by v obchodech nebyly potraviny, jenže to jen nedošly zásoby koupené za „stará“ eura nebo dolary. Až se tak stane, bude to horší. Navíc kvůli ruským sankcím není dovoleno dovážet ovoce, zeleninu nebo maso z Evropské unie, Austrálie nebo USA. Hned po zavedení sankcí se sice objevila běloruská mozzarella nebo italské sýry vyrobené na Uralu, za kvalitu ale nikdo neručí.

V Petrohradě, kde bydlím já, je sice šance sehnat kvalitnější potraviny ve Finsku, které je odsud jen 200 kilometrů. S takhle špatným kurzem si už ale tyhle zájezdy za nákupy nemůže dovolit každý. Fronty na hranicích se už také zmírnily o 60 procent.

Trpí i cestovní kanceláře. Lidé, kteří dřív na Nový rok jezdili do zahraničí, teď zůstávají doma, aby je to nestálo trojnásobek. Někdo vyrazí aspoň do Soči, což je mezi Rusy jedno z nejpopulárnějších míst, ale servis pro turisty je v Rusku obecně nízký, takže spousta lidí prostě zůstane doma.

Hodně Rusů si zvyklo na lehce vydělané obrovské peníze a ti teď museli pocítit velké ztráty. Jenže nejhorší je, že krize nešetří vůbec nikoho, včetně obyčejných lidí, kteří chtějí jen normálně pracovat, platit daně a občas jet na dovolenou.

Kdyby si ale teď o Vánocích troufli vyrazit do Prahy, pivo by je u vás kvůli padajícímu kurzu stálo tolik, co dříve lahev vína. Kéž by to ale bylo to nejhorší, co nás čeká.