skip to main content

Lustry za miliony i umění pro galerii. Český designér, kterého byste měli znát

4 minuty čtení

Čtyři dny, 35 špičkových galerií a hrstka českých reprezentantů, které bychom spočítali na prstech jedné ruky.

Jeden z nejprestižnějších veletrhů s unikátním designem Collect v Londýně, kam se každý rok sjíždějí sběratelé a galeristé z celého světa, je metou výtvarníků a designérů.

Letos mezi stovkami mezinárodních tvůrců vynikalo jedno české jméno – Tadeáš Podracký. Práci tuzemského designéra tu totiž zaštítila legenda mezi uměleckými galeriemi, londýnský MINT Shop, s nímž umělec dlouhodobě spolupracuje.

Galeristka a majitelka MINT Shopu Lina Kanafani si Podrackého vyhlédla už v roce 2012 na design weeku v Miláně, kde poprvé představil kolekci ručně broušených váz Jaars v propojení se sáňkami jako odkazem na konceptuální umění Josepha Beuyse či Josepha Kosutha, a od té doby se jejich cesty nerozešly.

„Neomezuji se ale jen na luxusní projekty, například světlo se dá navrhnout za 20 tisíc i za milion, záleží jen na počtu a původu segmentů, jedinečnosti a promyšlenosti projektu,“ říká Podracký, který má za sebou úspěchy ve velkých soutěžích, rezidence v USA, Číně, Německu či ve Finsku a práci pro firmy jako Preciosa, Moser nebo Křehký i množství privátních klientů, pro něž navrhuje objekty na přání.

Absolvent Ateliéru skla pražské UMPRUM si jméno začal budovat už během studia – za projekt Towers získal před sedmi lety Cenu Ludvíka Mosera a rok nato si za něj a za dózy Jaars odnesl i další oborovou trofej, Czech Grand Design. Časopis Dolce Vita mu gratuloval k nejlepšímu skleněnému projektu roku 2014 a prestižní německý magazín AD ho ocenil za práci s historickými odkazy. Spolu s newyorskou Chambers Gallery pak vystavoval na Design Miami a měl příležitost si vyzkoušet i navrhování nábytku pro interiérového designéra Marcela Wanderse a jeho značku Moooi.

Projekt Towers

„Vlastní DNA se mi ale podařilo pořádně objevit až v Americe,“ přibližuje Podracký, který aktuálně pendluje mezi studii v Eindhovenu a prací v Praze.

Speciálně pro londýnskou galerii MINT designér v umělecké rezidenci v sázavské sklárně Cesty skla navrhl jedinečný kus, který tu z taveného bloku sochal celé tři měsíce. Propojil v něm v peci dohromady pět odstínů barev a pak už jen automaticky tvořil. Jeho metoda kreace z destrukce totiž spočívá v opracovávání drahocenných materiálů, které v oboru platí za nedotknutelné.

„Nejdřív musíš něco zničit, než uděláš něco nového,“ říká Podracký, i když ve spojení s projektem pro londýnskou galerii trochu zachmuřeně. Původní plán totiž byl na posledním London Design Weeku vystavit dva limitované kusy. „Při balení ale třicetikilogramové solitéry neunesla deska pracovního stolu a oba se na mě zřítily. Jeden se nenávratně poškodil a pěkně mě pořezal, druhý jsme se pak rozhodli vystavit právě na sběratelském veletrhu Collect 2019 v Saatchi Gallery.“

Přes touhu po narušování jedinečné aury, která kolem jeho oblíbených materiálů – skla, masivního dřeva či kůže – panuje, jsou jeho objekty vždy dokonalé a stojí za nimi sofistikovaný koncept, i pokud se jedná třeba o závěsné osvětlení určené do jídelny soukromé rezidence.

Lustr Elementaria

Třeba lustr Elementaria vyvíjel Podracký ve studiu rok tak, aby se dal snadno adaptovat pro rozdílné potřeby i místnosti. Stovky hodin práce mu zabralo, než prostorům na míru vyvinul pětimetrovou světelnou strukturu o třech snímatelných ramenech s více než 150 plochami ručně broušeného křišťálu. Ty navíc dostaly pokovovaný povrch, aby při průniku světla docházelo k zajímavým barevným efektům.

Pro restauraci obchodního domu Kotva zase ve spolupráci s mistrem zvuku zrealizoval monumentální reproduktory v nadživotní velikosti ze skla a dřeva s měkkými membránami, které přes den poskytnou ambientní atmosféru a večer budou epicentrem rozjeté party. Jejich forma odráží brutalistní tvary budovy od manželů Machoninových a připomíná leštěný krystal. Instalace v architektuře, které bezprostředně reagují na diváka, ostatně patří mezi Podrackého oblíbené úkoly.

Reproduktory v OD Kotva

Svůj zatím vůbec největší projekt navrhl Podracký pro výstavu Avantgarda, která minulý rok proběhla na brněnském výstavišti v rámci festivalu Re:publika.

„Zajímal jsem se v něm o téma nahodilosti, které mi je blízké už delší dobu. Zdánlivou dokonalost celého interiéru jsem schválně narušil ručním sprejováním. Chtěl jsem vytvořit takový komunitní prostor, v němž bude knihovna, postel i sedačka a poslouží tu k prohlížení knížek a třeba i k nečekanému seznámení, takový novodobý meeting point,“ popisuje a dodává, že právě ovlivňovat lidi a jejich chování skrz architekturu a design ho momentálně nejvíc baví.

Bohaté zkušenosti z mezinárodního prostředí teď zúročuje na prestižní Design Academy Eindhoven, do Prahy se přesto stále často vrací, aby tu pracoval na soukromých zakázkách. „Nejlepší je dostávat se neustále k novým výzvám a kombinacím materiálů, donutí to člověka neustále se rozvíjet,“ uzavírá designér.