skip to main content
Byznys a miliardáři

Luxusní whisky láme během krize rekordy v prodeji. Proč ji začít sbírat právě teď?

3 minuty čtení

„Tenhle měsíc lámeme rekordy v prodeji skotské,“ prozrazuje mi během virtuální degustace Tod Bradbury, který má v lihovarnické společnosti Justerini & Brooks na starosti vzácné sběratelské kousky.

Je pátek, deset hodin ráno. Tod Bradbury má za sebou celý týden virtuálních degustací whisky, kterými své klienty provází prostřednictvím Zoomu, a to poté, co jim kurýr degustační vzorky doručí až domů. Skotská má zlaté dno, a tak jsem se rozhodl obětovat těch pár hodin spánku navíc, abych mohl virtuální ochutnávku zažít na vlastní kůži.

Ale proč má vlastně tenhle elitní someliér tolik napilno? Prodej alkoholu stoupl, to dá rozum, ale že by začali bohatí upíjet i ze svých cenných sbírek? To jsou na tom tak špatně?

Někteří skutečně ano: podle listu Sunday Times přišlo tisíc nejbohatších Britů v důsledku koronavirové epidemie o celých 54 miliard liber.

„Mnozí lidé sahají do zásob svých sklípků,“ tvrdí Bradbury. „Mají spoustu volného času, a tak si neváhají otevřít pár lahví a podělit se o ně s blízkými.“

Čím víc se prémiových lahví whisky spotřebuje, tím méně je jich potom k dostání. Díky koronavirové krizi tak má trh s luxusní whisky zaděláno na dlouhodobý růst cen. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou přitom hraje do karet investorům.

„Zatímco nabídka zůstane v krátkodobém či střednědobém výhledu potlačena (dražby se kvůli pandemii odložily či zrušily), poptávka se stabilně drží na předkoronavirové úrovni, nebo ji dokonce převyšuje. Očekáváme proto zvýšení investičních hodnot,“ uvádí Andy Simpson, spoluzakladatel společnosti Rare Whisky 101, která zprostředkovává informace o tisícovce nejdražších exemplářů jednosladové skotské whisky.

Lahve whisky Macallan s etiketami od Michaela Dillona (vlevo) a Petera Blakea (vpravo) | Foto Forbes.com

Mezi tyto jedinečné lahve, jejichž hodnota se v květnu zvýšila o 3,54 procenta, se řadí i whisky Macallan 1926, která se loni v říjnu v aukci prodala za rekordních 1,9 milionu dolarů a stala se vůbec nejhodnotnější vydraženou lahví tvrdého alkoholu v historii.

Whisky jako lék na recesi
Whisky se však zhodnocuje v průběhu desetiletí, nikoli měsíců. Jak uvádí studie The Wealth Report od poradenské společnosti Knight Frank, za 10 let od finanční krize roku 2008 vzrostla hodnota tohoto zlatavého alkoholu o 582 procent.

A vzhledem k tomu, že teď téměř jistě stojíme na prahu další ekonomické recese, je nejvyšší čas začít utrácet. Jak na to?

„Investujte do svých oblíbených výrobků,“ radí Bradbury. A právě tady přichází na řadu degustace. Začneme ochutnávkou elegantní čtyřicetileté whisky Cambus. Pokud se vám hlava nezatočí z její ceny – lahev pořídíte za 625 liber –, jistě tenhle účinek vyvolá štědrý obsah alkoholu: 52,7 procenta.

Reklama

Cambus patří mezi skotské vyrobené v dnes už dávno uzavřených palírnách (Cambus přestal vyrábět roku 1993). Podle Bradburyho se v poslední době tyhle vzácné kousky těší obrovskému zájmu, což mnohdy vede k opětovnému zahájení jejich výroby. Společnost Diageo, vlastnící Justerini & Brooks, se například chystá obnovit provoz dvou legendárních skotských palíren: Port Ellen na ostrově Islay a Brora, nacházející se ve Skotské vysočině.

Staré budovy skotské palírny Brora | Foto Forbes.com

A po první ochutnávce je mi celkem jasné proč. Pro skotskou Cambus je příznačná pozoruhodně jemná, přetrvávající chuť, která zcela vyvažuje vysoké procento alkoholu, a to i navzdory tak časné ranní hodině. Jen ta cena se může zdát trochu přemrštěná na poměry dnešních zchudlých milionářů (natožpak novinářů).

„Pojďme na skotskou značky Mortlach,“ pokračuje Bradbury. „Tahle dvacetiletá rodačka ze skotského údolí Strathspey se vyznačuje silnou, hutnou příchutí. Zároveň je tahle whisky dost suchá, takže jí na chuť rozhodně nepřijde každý. Lahev přitom pořídíte za (podle mého) celkem rozumných 200 liber.“

Následovala pětatřicetiletá kouřová whisky Caol Ila i lahev z edice John Walker Private Collection 2015, plná bohatých tónů exotického ovoce. Už se mi ale začíná motat hlava, tak se pojďme v rychlosti podívat na pár rad, jak se stát pravým sběratelem whisky, dokud jsem ještě při smyslech.

Vše, co potřebujete vědět o sběratelství whisky
„Raritní, vzácné, sběratelské,“ právě takové lahve patří podle Bradburyho do soukromých sbírek. Pokud jde o raritu, začínající sběratelé by se měli pídit po lahvích z limitovaných edicí čítajících méně než devět tisíc kusů. Každá z nich by přitom měla mít své originální číslo.

Kupříkladu edice skotské John Walker Private Collection, kterou jsem měl tu čest ochutnat, obsahuje pouhých 8888 lahví. Právě tohle číslo platí za symbol štěstí mezi asijskými sběrateli, jejichž zájem o skotskou whisky stoupá nevídanou rychlostí.

Za běžných okolností by se pro ni mohli jednoduše vydat přímo do skotských palíren. „V palírně si můžete často zakoupit lahve za několik set liber,“ vysvětluje Bradbury. Podobným výletům je sice momentálně učiněna přítrž, ale stáčení pokračuje v plném proudu.

Dalším skvostem, po němž dychtí nejeden vášnivý sběratel, jsou lahve s exkluzivně navrženou etiketou. Takový Macallan 1926, který představuje jedinečný umělecký počin irského malíře Michaela Dillona, se roku 2018 prodal za celých 1,2 milionu liber. Další exemplář Macallanu, zdobený etiketou od britského umělce Petera Blakea, se zase loni v květnu vydražil za 615 tisíc liber.

Lahev whisky Macallan z roku 1926 s etiketou Michaela Dillona | Foto Forbes.com

No a v neposlední řadě pozornost věnujte především „silným a vyzrálým druhům whisky“, což nás přivádí zpět k oné výtečné skotské z palírny Cambus. Je teprve 11 hodin ráno a už mi stoupla do hlavy.

„Asi bych neřekl, že je zrovna tahle whisky vhodná k snídani, ale alespoň touhle dobou lidem velmi dobře fungují chuťové pohárky,“ reaguje Bradbury. O ty se nebojím, starost mi v tuhle chvíli dělají spíš moje pisatelské schopnosti. Pro dnešek už proto vyhlašuju předčasný víkend a zavírám dveře svého home officu, prosyceného nezaměnitelnou kouřovou vůní a plného prázdných vzorkovacích lahviček povalujících se po zemi. Najednou mi celá ta karanténa vůbec nepřijde tak hrozná. Jen škoda, že nemám nějaký ten sklípek se zásobou tekutého zlata…

Reklama
Reklama
Reklama