skip to main content
Ekologie

Pomohou i malé změny každého z nás. Vědec radí, jak se připravit na suché Česko

5 minut čtení

Ačkoliv letošní červencová horka aspoň občas přeruší letní bouřka, Česko je stále vyprahlé. Problémem totiž není jen nedostatek srážek, ale především vzrůstající teplota.

Právě její vliv sleduje profesor Zdeněk Žalud se svými kolegy v projektu InterSucho. K dispozici mají bezpočet výpočtů a scénářů, ze kterých sestavují podobu budoucího Česka.

Ta pro nás nevyznívá zrovna příznivě. Krajina kolem nejspíš získá žlutohnědý sežehlý odstín, nížiny se promění na polopouštní oblasti a v Evropě může začít boj o vodu. A jak vědec připomíná, ten je daleko nebezpečnější než válka o nerostné bohatství. Jde v něm totiž o život.

Anebo se nám situaci podaří zvrátit? „Máme ještě šanci se připravit. Adaptovat se a zmírnit dopady sucha,“ apeluje náš přední bioklimatolog, profesor Mendelovy univerzity v Brně, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Jak bude vypadat Česko za dvacet let, pokud se bude teplota zvyšovat?
Podle většiny scénářů stoupne teplota průměrně o další stupeň. Vzpomenete si na loňské vyprahlé léto? To bude běžné léto v roce 2050.

A co když přijde v roce 2051 extrémní rok?
Kde už nic není, tam ani smrt nebere. Když řeka teče tříprocentním průtokem a bude ještě větší horko, tak se stane co? Nepoteče vůbec. Ale že by to byl tak velký rozdíl oproti třem procentům? To ani ne. Když budete mít veškerou vegetaci hnědou, protože není voda, tak už to více nezhnědne. Opticky to už bude vypadat všechno velmi podobně.

Co bude naopak nedílnou součástí našeho života?
Nechci nastiňovat katastrofické scénáře. Sahara tu nebude, ale níže položené oblasti se začnou proměňovat v polopouště, jaké jsou ve Španělsku, v Itálii… Některé oblasti v Česku budou významně ohrožené. Ale ještě to nebude takové, abychom se museli stěhovat.

A bylo by vůbec kam?
My k tomu důvod mít nebudeme, my budeme mít opačný problém. Až v subtropickém pásmu klima způsobí, že lidé přijdou o vodu, moc možností, jak se adaptovat, mít nebudou. Zvednou se a půjdou tam, kde voda je. Buď je domácí pustí, nebo ne.

A pokud je nepustí?
Tak o to místo budou bojovat. To je daleko větší nebezpečí než současná ekonomicky podmíněná migrační krize nebo ta podmíněná válečným konfliktem. Voda je daleko větší rozbuška a válka o vodu je daleko nebezpečnější než válka o nerostné bohatství.

Co je v silách jednotlivce v boji proti suchu?
Chovat se slušně. Ke svému okolí, ke krajině, k přírodě. Mezi to patří i taková drobnost jako vypnout vodu, když si čistím zuby. Vybrat si na pračce úspornější program. Místo koupele zvolit sprchu. Použít užitkovou vodu místo pitné. Pomohou i drobné změny u každého z nás.

Na to si asi někdo řekne, že když se změní jen on, nic se stejně nestane.
Kdybychom všichni dali ráno do konvice jen takové množství vody, které skutečně potřebujeme ohřát, ušetřily by se za energii miliardy.

Člověk v České republice spotřebuje na den asi 90 litrů pitné vody. Na kolik by se to dalo bez větších omezení snížit?
Mohli bychom alespoň polovinu nahradit vodou užitkovou. Potřebovalo by to ale další náklady. Jsme už na relativně nízké spotřebě. V Německu je to 120 litrů, ve Švýcarsku 300. Těžko říct, jestli jsme tak ekologičtí, nebo je to cenou. Mnoho vody ale stále proteče zcela zbytečně. Když teče voda z kohoutku, lidé dál nepřemýšlejí.

Válka o vodu je daleko nebezpečnější než válka o nerostné bohatství.

Existuje pro to řešení?
Když známe průměrnou spotřebu na člověka, proč neudělat paušál na průměrnou hodnotu plus 30 či 50 procent jako prostor navíc? Pokud někdo čerpá pitnou vodu výrazně víc a je logické, že to není na základní potřeby, proč mu to pořádně nezpoplatnit? Vodoměry na to máme, fungovalo by to. Klasikou jsou třeba bazény. Nemám nic proti tomu, aby měli lidé na zahradě bazén, ale ať si jsou vědomi toho, že za to dají pětkrát víc, než kdyby vodu měli jen na pití.

Vidíte to jako reálnou možnost?
Myslím, že politicky nebude průchodná. Ztráta bodů by byla taková, že si to žádný politik nedovolí navrhnout, i když ví, že je to opatření, které by pomohlo.

Jak by se tedy odpovědní lidé měli samostatně připravit na suché roky?
Pokud žijí na vesnici, měli by začít sbírat užitkovou vodu do retenčních nádrží. Kdybych radil lidem, kteří mají finanční prostředky, řekl bych jim, ať investují do velké podzemní zásobárny vody, která bude mít objem řádově tisíce litrů. Tam svádět dešťovou vodu a začít ji využívat v domě jako užitkovou.

Dokázal byste říct, jestli je klimatická změna alespoň v něčem pro naši zemi prospěšná, má svoje výhody?
Ve všem se skrývá příležitost. Výrazně se nám zlepší podmínky pro pěstování vinné révy. Je schopna využít na růst jen malé množství vody, kořeny dosáhne desítky metrů hluboko a je teplomilná. Jak se otepluje klima, naskýtá se možnost začít ji pěstovat na větších plochách. Naše soběstačnost je jenom 30 procent, takže tu máme i nenasycený trh.

Navíc Češi mají domácí vína rádi…
Kéž by to tak bylo u dalších potravin. Pokud by si čeští zákazníci zvykli na kupování českých potravin tak, jako si zvykli na pití českého piva – prakticky nikdo si nekoupí žádné zahraniční –, pak bychom neměli absolutně žádný problém adaptovat se na změnu klimatu. Naše krajina by byla mnohem pestřejší, než je v současnosti. Místo toho máme z velké části řepku na biolíh a kukuřici do bioplynek.

Pomůže klimatická změna výše položeným oblastem?
Jsme členitý stát a hospodaříme v nížinách i ve vyšších polohách. Prognózy říkají, že zemědělství v 500 metrech nad mořem si polepší, protože se tam oteplí, bude větší množství srážek než v nížinách a v zimě tam bude sněhová pokrývka, která ochrání rostliny před vymrznutím a doplní půdní profil v době tání. To už se v nižších polohách neděje, takže se s těmi výše položenými nemohou rovnat, přestože mají často lepší půdu.

A jak bychom teď mohli zabezpečit nížiny?
Tím, že v nich zabezpečíme dostatek vody. Níže položené oblasti do 400 metrů nad mořem, kde může být velmi těžké pěstovat klasické plodiny, se mohou stát rozkvetlou zahradou plnou sadů a vinohradů. U těchto plodin stačí několik hektarů a uživí vás.

Text původně vyšel ve Forbes NEXT. Dočíst si ho můžete zde:

Aktuální vydání magazínu
H20. Jak nedostatek vody promění Česko
Forbes NEXT léto 2019