skip to main content

Meč a magie! Zaklínač na Netflixu očaroval Vánoce

2 minuty čtení

Vzestup Skywalkera na sklonku roku možná ovládl kina, menšími obrazovkami ale ve velkém proudí trochu jiná síla. Vládne jí bělovlasý mág Geralt z Rivie, hrdina osmidílné fantasy série Zaklínač, kterou Netflix uvedl v pátek. Reakce jsou docela extrémní. Zatímco část kritiky dává opatrně palec dolů, fanoušci literární předlohy z pera Andrzeje Sapkowského působí na fórech a databázích spokojeně. Měli byste dát žhavé novince šanci?

Povídky a romány polského autora jsou považovány za pilíř evropské fantasy, kultovnímu statusu se ale těší i videohry vytvořené studiem CD Projekt RED. Právě ty si údajně zamiloval herec Henry Cavill (Muž z oceli), který si doslova vydupal hlavní roli v seriálové adaptaci. Jeho Geralta poprvé potkáváme v bažině, kde zabíjí obřího pavouka. Živí se totiž jako potulný lovec příšer, což mu však respekt lidí nezajišťuje. Ti ho rovněž pokládají za monstrum a říkají mu „vědmáku“.

Geralt ale není jedinou postavou, kterou okolí nenávidí a nevěří jí. Do příběhu vstupují ještě čarodějka Yennefer (Anya Chalotra), která si ale nejprve musí vydobýt své místo pod sluncem navzdory svému původu, a mladá princezna Ciri (Freya Allan), která prchá ze svého zničeného domova, aby našla Geralta. Každá ze tří hlavních postav vplouvá do děje skrze jinou časovou rovinu, což ale v prvních epizodách není zcela zřejmé, a to nejen kvůli tomu, že mágové nestárnou. Ukotvení linie mladé Ciri se tak pro diváky neznalé předlohy vyjeví například až ve čtvrté epizodě. 

Zaklínač však nejlépe funguje ve chvílích, kdy se mění ve fantasy „detektivku“, v níž se Geralt snaží vypořádat s monstry nebo napravuje zpackané kšefty jiných „vědmáků“. Palácové intriky vypůjčené z Hry o trůny naopak příliš nestrhnou, postavy navíc na střídačku úmorně filozofují o „síle osudu“ a „nebezpečí chaosu“. Problém je, že se to nedá brát moc vážně, když na sobě mají umělé uši a stojí v papundeklové chýši. 

Zaklínač se sice natáčel v reálných lokacích v Polsku a v Maďarsku, jeho generický vizuál ale na jeho „slovanské“ kořeny moc neupomíná. Showrunnerce Lauren Schmidt se materiál drolí do nekoncepční změti, která opravdu nevypráví nic tak unikátního, aby si mohla dovolit být takto roztříštěná. Tvůrci si alespoň dali záležet na choreografii kontaktních soubojů, tu tolik chtěnou „osudovost“ však ubíjí nekonečné dialogy o ničem či srandovně přepjaté herecké výkony.

Geralt z Rivie má působit jako ošlehaný, pragmatický cynik, který už ví svoje, bohužel ho ale hraje Henry Cavill, jeden z nejtopornějších herců současného Hollywoodu, který své postavě nedokáže vtisknout žádné vnitřní pnutí, a tak alespoň odhaluje pořádnou vnější muskulaturu. To Yennefer zase přímo v jedné z epizod projde magickou plastickou operací (ano, vážně), která z ní udělá sexy kouzelnici. Zákon překvapení v něm potom ctí hlavně scenáristé, kteří představují stále nové a nové postavy.

Zaklínač je tak nakonec ve své vypravěčské neobratnosti vlastně roztomilý, i když moc neví, čím chce přesně být. U jeho připitomělých zvratů, groteskního násilí a brutálně nevyrovnaných triků lze bez problému strávit lehce zmatené vánoční odpoledne. Pokud máte navíc doma fanouška knih či počítačových her, můžete se snažit, ale osudu seriálového maratonu stejně neutečete.