Slyšeli jste někdy o velké eskapádě s „taškou z Měsíce“? Kdysi dávno stárnoucí mládenec Max L. Ary, ředitel kansaského Centra pro vesmírný výzkum, pečlivě sbíral a zapůjčoval pro místní muzeum jeden vzácný vesmírný artefakt za druhým. Dokonce i z NASA.

Pak se v něm ale kolem milénia něco zlomilo a po 37 letech v jedné pozici se rozhodl přilepšit si do důchodu. A začal sbírku, která mu nepatřila, rozprodávat. 

Odnesl to o pár let později 36 měsíci ve vězení a pokutou 100 tisíc dolarů a sbírku předmětů z kosmu mu agenti zabavili. Aby odsouzenému pomohli splatit jeho dluh, FBI prodala několik předmětů, které byly nalezeny a zabaveny v Aryho domě. Mezi nimi i látkovou tašku o rozměrech 30 x 20 centimetrů, na které velkými písmeny stálo „vzorky Měsíce“.

Tašku za 995 dolarů tehdy vydražila jistá Nancy Lee Carlson. Původ tašky byl dost nejistý, a tak se ji Nancy rozhodla poslat na přezkoumání do NASA. A co se nestalo, NASA zjistila, že Nancy si zakoupila velký kus americké historie – tašku, která doputovala v Apollu 11 až na Měsíc, kde do ní sám Neil Armstrong uložil kousky měsíčního povrchu.

NASA se samozřejmě začala bránit a cenný předmět chtěla zpátky. Ale bez úspěchu, soud rozhodl, že nová majitelka tašku koupila legálně. Nancy se samozřejmě hned po rozsudku v její prospěch rozhodla cenný kousek prodat. A povedlo se jí to před dvěma lety v aukční síni Sotheby’s za neuvěřitelných 1,8 milionu dolarů, tedy téměř 41 milionů korun. Ve světě vesmírných dražeb to je ovšem až druhá rekordní částka – tu první zajistil modul, ve kterém Rusové testovali Gagarinův odlet do vesmíru, jenž nového majitele vyšel na 2,9 milionu dolarů, tedy 66 milionů korun.

Výdělkem o velikosti Jupiteru tak Nancy Lee Carlson před dvěma lety (společně s tehdy se blížícím 50. výročím přistání Apolla 11 na Měsíci) ještě víc rozkřesala touhu sběratelů po vesmírných artefaktech všeho druhu. A odpověď aukčních síní na sebe nenechala dlouho čekat.

Na nadšení z kulatého výročí vsadil londýnský aukční dům Bonhams, který 17. září pořádá v New Yorku dražbu s výmluvným názvem „Air and Space“, jejímž zlatým hřebem bude aukce testovacího modelu Sputniku, který se má vydražit za 400 až 600 tisíc dolarů.



Ruský testovací model satelitu byl původně vystaven v Automobilovém a technickém muzeu Sinsheim v Německu.

Sotheby’s má také v plánu „vesmírnou dražbu“, tentokrát přesně na výročí přistání na Měsíci, 20. července. Jedním z hlavních bodů aukce bude set tří pásek, které na 135 minutách zachycují přistání Apolla 11, sestup Neila Armstronga na povrch Měsíce a také vztyčení americké vlajky. Odhadovaná částka je dva miliony dolarů.

Tři pásky původně vlastnil stážista NASA, který si je v roce 1973 odkoupil za pouhých pár set dolarů. 

„Měla jsem šanci pásky vidět a záběry mi vehnaly slzy do očí,“ říká kurátorka aukce Cassandra Hatton, která prý jako mnoho malých dětí snila o tom, že i ona jednou poletí do vesmíru.

Aukční síň Christie’s také před třemi dny uspořádala vlastní konkurenční „vesmírnou dražbu“ s názvem One Giant Leap, na které nabízela letový harmonogram z lunárního modulu Apolla 11, který je ušpiněný od měsíčního prachu a obsahuje i souřadnice místa přistání. Odhadovaná částka devět milionů dolarů se ale nakonec neproměnila, kupec se nenašel. 





Manuál obsahuje asi 150 ručně psaných poznámek a jeho cena byla odhadována mezi sedmi a devíti miliony dolarů, tedy až na 200 milionů korun.

Nicméně výjimka potvrzuje pravidlo a dá se s jistotou říct, že investice do vesmírných memorabilií se vyplácí. Alespoň prozatím. V budoucnu totiž možná některé položky svoji hodnotu ztratí. A to i vzhledem k záměrům miliardářů Elona Muska, Jeffa Bezose a Richarda Bransona, z nichž každý v nějaké formě pracuje na cestování do vesmíru, i plánu americké vlády znovu přistát na Měsíci v roce 2024. Měsíčního prachu, letových deníků i různých sáčků se možná už zanedlouho bude po naší planetě povalovat víc a víc.

Hodnotu si ale rozhodně uchovají jedinečné předměty – ona taška, která se podívala v rukou Neila Armstronga na Moře klidu na Měsíci, je jedním příkladem za všechny.