skip to main content

Mít svatbu je trendy. Nejlíp ve stodole a s hashtagem

4 minuty čtení

Svatební sezona právě startuje a letos by si své „ano“ měl říct rekordní počet snoubenců. Proč jsou svatby zase trendy? Třeba proto, že už nejsou společenskou povinností, ale jednou velkou party, která oslavuje lásku a dává prostor kreativitě. A navíc za ně nasbíráte lajky na Instagramu.

Počet svateb v Česku rok od roku roste. Před dvěma lety se jich tu konalo 52 tisíc, loni dokonce přes 54 tisíc; vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Důvodem je i to, že se Češi naučili dělat si svatbu po svém. Zvykli si, že se nemusí držet tradic a mohou dát průchod své fantazii.

Svatba už není formalitou, stává se spíš zážitkem.

„Lidé začínají vnímat, že se nemusí řídit příkazy od rodin,“ vysvětluje Jana Bušková, zakladatelka svatebního veletrhu Svatební cirkus. „Dříve bylo všechno navázané na manželství. Zároveň mladí bydleli s rodiči, takže vztah rodiče-dítě-partnerství byl mnohem bližší a rodiče do příprav často zasahovali. Teď jsme mnohem svobodnější.“

Není to přitom tak dávno, kdy byla situace opačná. „Počty sňatků od počátku 90. let až do roku 2013 víceméně pořád postupně klesaly,“ podotýká Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR.

Důvody? Život v manželství ztratil mnohé ekonomické výhody, které po dlouhá desetiletí měl, například nižší daně nebo přednost při přidělování bytů. „Také společenský tlak na mladé partnery, aby svůj partnerský svazek ‚zlegalizovali‘ sňatkem, se podstatně zmenšil,“ pokračuje Kostelecký. Zatímco v roce 1992 uzavřelo sňatek 74 tisíc párů, v roce 2013 jich bylo jen 43 tisíc.

Jenže pak se situace a nálada ve společnosti začaly měnit. Rostlo procento vysokoškoláků, kteří se obecně berou častěji než lidé s nižším vzděláním. A páry zároveň pochopily, že svatba nemusí být jen taková, jakou měli jejich rodiče. Že obřad může být přesně podle jejich představ: v lese, na pláži, na druhém konci světa nebo jen s pár nejbližšími.

Celková životní úroveň Čechů se navíc zvyšuje, a tak je snazší zařídit si svatbu přesně podle svého vkusu (a pružnějšího rozpočtu). Profesionální fotograf, špičkový catering, netradiční prostory? Nic z toho není problém.

„Máme větší sebevědomí v tom, jak chceme, aby svatby vypadaly. Dokážeme už rodiče usměrnit,“ pokračuje Bušková. „I díky tomu, že si snoubenci začínají platit svatby sami, a nemusí tak ve všem vyhovět rodičům.“

Svatby z Instagramu

Moderní doba dala prostor tvořivosti – a zároveň nabídla spoustu kanálů, odkud čerpat inspiraci. Snoubenci mohou trávit dlouhé hodiny na Pinterestu či Instagramu, kde se objevují tisíce fotek různých míst, jídel, oblečení, programových variant…

Možnost vystavit na sociální sítě vlastní svatbu s hashtagem je navíc pro mladé dalším lákadlem – a motivací vymyslet svůj sňatek co nejkreativněji.

„Máme pořád vyšší potřebu být olajkovaní. Trend toho, že lidé chtějí zážitky okamžitě sdílet, je obrovský,“ popisuje Bušková, ale podotýká, že se to týká především zahraničí a v Česku sdílecí šílenství ještě nepropuklo naplno.

Upozorňuje, že i vůči tomu už se ale část snoubenců vymezuje a na své svatbě pořizování fotek a jejich sdílení na sociálních sítích zakazují.

Svatební rituál

Svatba už není formalitou, stává se spíš prožitkem a rituálem. Snoubenci ustupují od neosobních sňatků na radnici a stále častěji se uchylují k intimnějším obřadům. Jen s nejbližšími, na louce, v lese, na statku.

„Tím, jak přibylo hlubších obřadů, u ostatních vzrostla touha zažít něco podobného,“ míní Bušková. Stále častější jsou i svatby v zahraničí, v roce 2017 jich Češi měli 1685. Nejčastěji volí Slovensko, Německo, ale i odlehlý Mauricius.

Popsat tradiční českou svatbu před 50 lety bylo jednoduché. „Obřad na radnici, slavnostní oběd, tancovačka. Snoubenci neměli peníze na to, aby ubytovali hosty někde v hotelu nebo na pronajatém statku,“ vypráví Bušková.

Zato teď? Hledat vzor svatby let současných je těžké. Každá je rozdílná, společné mají snad jen to, že víc a víc mizí tradice typu rozbíjení talířů či nasazování chomoutu ženichovi.

Vzpomínky na prázdniny

Snad jen jeden trend je napříč republikou zřetelný – mladí Češi se zamilovali do „stodolovek“. Zatímco v zahraničí je krátká éra country wedding už na ústupu, v Česku jsou všechny statky se stodolami rezervované na roky dopředu.

Stodol máme hodně. Méně už zajímavých budov ve městě, kde by se dala svatba uspořádat.

„Češi si rádi vybírají místa, kde mohou strávit celý den a mít vše pohromadě,“ popisuje Bušková. Snad to souvisí i s českou tradicí a nostalgií. Kdo by rád nevzpomínal na prázdniny u babičky na vesnici.

Je také přesvědčena, že by se v Česku prosadil i další trend, kdyby mu nahrávalo prostředí. Stodol totiž máme hodně, míň už ale je zajímavých budov ve městech, kde by se dala uspořádat neotřelá svatba.

Kolik za to?

Vzhledem k tomu, že svatby nabývají všech možných rozměrů i podob, už ani nelze jednoduše vyčíslit průměrné náklady. Odvíjejí se od přání snoubenců, lokality, množství hostů a dalších faktorů. Dle nedávného výzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting však Češi nejčastěji zaplatili za svatbu mezi 20 a 50 tisíci korunami (každý čtvrtý pár).

To dělá z českých svateb dost levnou záležitost. Pro srovnání, třeba průměrná ruská svatba vyjde na 340 tisíc korun, a britská dokonce na 800 tisíc.

Je však zřejmé, že Češi zaznamenali, jak se postoj mladých vůči svatbám mění. „Mimimálně pro některé lidi se ze svatby opět stává společenská událost, která v jejich životě nesmí chybět,“ tvrdí sociolog Kostelecký. A na jejich Instagramu jakbysmet.