Mark Zuckerberg v pátek na svém facebookovém profilu oznámil, že se svou ženou Priscillou čekají dceru. A napsal také, že v posledních dvou letech prožili tři potraty. Neříká to jen tak. Zakladatel Facebooku chce tímhle sdělením rozvířit širší debatu o potratech, kterými lidé podle něj zbytečně trpí v ústraní.

Na Facebooku píše: „Když se dozvíte, že budete mít dítě, těšíte se. Začnete si představovat, co z něj bude, a snít o jeho budoucnosti. Začnete plánovat a pak o něj přijdete. Cítíte se osaměle. Hodně lidí o potratech nemluví. Bojíte se, že vaše problémy vás od ostatních vzdálí. Nebo se v tom utápíte – jako by chyba byla ve vás a sami jste si to způsobili. Takže s tím bojujete o samotě.“

V tom má Zuckerberg pravdu. Potraty jsou mnohem častější, než si lidé myslí, a přesto o nich takřka nikdo nemluví. Loňská studie, ve které odpovídalo přes tisíc respondentů, ukázala, že povědomí lidí o četnosti a příčinách potratů se zásadně liší od reality. Potratem končí čtvrtina těhotenství, mnoho lidí se však domnívá, že jsou vzácné, a odhadují, že k nim dochází jen v 5 % všech těhotenství.

Čtěte také: Peníze, přátelé a hodně alkoholu. Proč úspěšní lidé po padesátce tolik pijí?

„Potraty jsou tradičním tabu, o kterém se na veřejnosti takřka nemluví – přesto, že v minulém roce k nim v USA došlo v takřka milionu případů, což potraty činí nejčastější komplikací těhotenství,“ říká autor studie Zev Williams.

Mnoho respondentů si myslí, že za potraty může stres, zvedání těžkých předmětů, pohlavní nemoci, historie užívání antikoncepce, nebo dokonce hádka. To vše je ale velice nepravděpodobné. Takřka čtvrtina dotázaných si navíc myslí, že k potratům nejčastěji vede kouření či pití alkoholu. Hlavními důvody jsou ale chromozomální vady plodu, vady dělohy, hormonální a autoimunitní poruchy u matky a zejména neléčené zdravotní problémy. Naopak sex, stres, cvičení a práce potraty obvykle nezpůsobují.

Čtěte také: Vzdělání, plat nebo spokojený život? Čeho si lidé ve světě nejvíc váží?

Velkým problémem jsou i emocionální následky potratů. Podle zmíněné studie ženy a jejich partneři, kteří mají zkušenost s potratem, často zažívají pocity viny a studu a cítí se, jako by udělali něco špatně. Jen méně než polovina z nich měla pocit, že se jim po potratu dostalo dostatečné emocionální podpory.

Dotázaní často uváděli, že když se vyrovnávali s potratem, cítili se méně izolovaně díky tomu, že si vyslechli zkušenosti svých přátel. Třicet procent respondentů pak řeklo, že jim od pocitu osamělosti pomohly celebrity, které se podělily o své zkušenosti s potratem.

V tom bychom ale na celebritách záviset neměli. O dlouho pomíjených tématech jako potraty bychom měli mluvit otevřeně. Kvůli silným emocím je to těžké, ale právě proto se o nich mluvit musí. Vyrovnávání se s potratem o samotě proces jen zhoršuje.

„Potraty jsou velmi časté, skoro vůbec se o nich ale nemluví, a tak se mnoho žen a párů cítí izolovaně a osamoceně,“ zdůrazňuje Williams. „Musíme lidi o potratech lépe vzdělat, abychom snížili stigma a pocit viny, které se s nimi pojí. Chceme, aby lidé, kteří mají zkušenost s potratem, věděli, že nejsou sami. Chceme, aby věděli, že potraty jsou velmi časté a že existují testy, které těmto lidem pomůžou zjistit příčinu jejich potratu a snad jim pomůžou v jejich dalších těhotenstvích.“

Většina lidí zřejmě zná někoho, koho potrat postihl. Pokud jste to vy nebo vaše partnerka, svěřte se přátelům – možná zjistíte, že si tím ostatní ve vašem okolí také prošli. Zuckerberg ve svém postu na Facebooku píše, že jeho a Priscillu překvapilo, kolik jejich přátel prožilo potrat, a také to, že většina z nich poté měla zdravé děti.

„Probírání těchto témat v dnešním otevřeném a propojeném světě nás od sebe nevzdaluje, ale přibližuje nás k sobě. Vytváří to porozumění, toleranci a dává nám to naději,“ napsal Zuckerberg.

Autor: Alice G. Walton