Není to jen tak obyčejná personálie. Nedělní zpráva, že se belgický návrhář Raf Simons přidává jako druhý kreativní ředitel k proslulému italskému módnímu domu Prada, může být pro celý svět současného módního průmyslu zásadnější, než se zdá. A může mít mnohem větší globální význam.
Laici ji interpretují nejsnadnějším možným způsobem – Raf Simons je momentálně jedním z největších fluktuantů současné módy. Posuďte sami: během několika málo let tento mimořádně talentovaný Belgičan vystřídal jako šéfdesignér postupně značky Jil Sander, Christian Dior i Calvin Klein, a mezitím se ještě věnoval své vlastní eponymní značce.
Jeho aktuální příchod k milánské Pradě však nemusí být jen „další štací, kterou umělec zkouší“, jak jeho poslední přestup okomentovali někteří Simonsovi kritici. Introvertní návrhář je už od doby, kdy nečekaně opustil nejlukrativnější módní křeslo na světě, pozici kreativního ředitele francouzského domu Christian Dior, znám svou tvrdošíjnou kritikou současného módního průmyslu.
Svět módy je totiž všechno, jenom ne dlouhodobě udržitelný a v Pradě tohle dobře vědí.
Slavná značka si jako jedna z posledních uchovává svoji nezávislost a dodnes ji z 80 procent vlastní její zakladatelé, tedy Miuccia Prada, jejíž jmění americký Forbes odhaduje na tři miliardy dolarů, a její muž, Patrizio Bertelli. Risk si mohou dovolit a na rozdíl od velkých koncernů se ho nebojí.
V jejich podnikání rozhodují emoce, ale čím dál víc také rychlost. Zničující rychlost. Ve světě, který namísto prestižních módních časopisů stále výrazněji ovlivňují blogeři a sociální sítě, a finanční výsledky víc než kdy předtím závisejí na tom, kolik nových modelů se včas objeví na Instagramu, už totiž není mnoho času na kreativitu.
Málokterý návrhář dokáže zvyšující se tlak bez potíží ustát. Náhlé odchody, propady tržeb, vstup do online byznysu – co se to děje s haute couture?
Belgičan Raf Simons už kdysi dokázal vrátit na výsluní značku Dior. Ta si ho najala po takřka zničující antisemitské kauze předchozího kreativního šéfa Johna Galliana a Simons nejenže Dior zachránil, ale dokázal k němu přilákat i mladší, moderně smýšlející a patřičně solventní klientelu.
Každá nová přehlídka Dioru byla pod Simonsovou taktovkou událostí a jeho schopnosti a talent tehdy zachytil i celovečerní dokument nazvaný prostě Dior a já.
Foto Dior
Když po necelých třech letech práce oznámil Simons nečekaný odchod z Dioru, celá branže zůstala v šoku. A ptala se po příčinách. Oficiální tisková zpráva sice hovořila o oboustranně přátelské dohodě a touze Rafa Simonse věnovat se své soukromé značce, ale skutečné důvody byly mnohem vážnější: přepracovanost, obrovský tlak nejen ze strany akcionářů a zákazníků, ale také nových technologií, které celou branži zrychlily.
A taky frustrace. Jestliže dříve se nové modely dostávaly na strany módních časopisů až za několik týdnů po přehlídce a mluvilo se o nich dlouhé měsíce, dnes je přítomní blogeři postují na sociální sítě prakticky v reálném čase. To, co designér předvede na molu dnes, bude zítra passé – a uživatelé Instagramu (a s nimi celý módní svět) budou mít hlad po novém nápadu.
„Dřív měli návrháři čas na kreativitu. Vznikaly dvě hlavní kolekce – jaro/léto a podzim/zima. Dnes je všechno jinak. Když musíte dělat šest kolekcí ročně, není čas být tvůrčí,“ svěřil se Raf Simons v jediném rozhovoru, který po svém odchodu poskytl.
„Technicky se to stihnout dá – pořád někdo něco kreslí, pořád se stříhá, pořád se šije, týmy jsou větší, výroba rychlejší. Ale není čas na to, čemu já říkám inkubační doba. Nemohu věci promyslet ani nemám luxus oddálit rozhodnutí třeba o týden, kdy se mi všechno uleží,“ popisoval realitu módního byznysu v 21. století.
Raf Simons, který do Dioru přicházel s obrovskou energií a plný nápadů, byl po pouhých třech letech naprosto vyčerpaný. „Můj den byl rozplánován na minuty. Musel jsem být u všeho. Neustále jsem něco nestíhal. Najednou jsem fyzicky cítil nutnost odejít,“ popsal designér zřejmě nejdiskutovanější módní exit roku.
Raf Simons | Foto Getty
Následovalo angažmá u Calvina Kleina, mezitím práce pro vlastní brandy a dostupnější linii nazvanou Raf by Raf Simons. Teď ale přichází Prada – značka, kde kreativita stále hraje titulní úlohu.
Ostatně to potvrzuje i konkrétní odstavec v tiskové zprávě, kterou Miuccia Prada a Raf Simons společně vydali. Prada se v ní přihlašuje k tomu, co Raf Simons proklamuje už léta: pokud chce módní branže přežít, musí se přizpůsobit. Ne však okamžité konzumní rychlosti, kterou v posledních letech požaduje Instagram a jeho uživatelé, ale snaze o větší udržitelnost, dlouhodobé plánování, menší nebo žádné plýtvání, tvůrčí přístup k tvorbě i plánování jednotlivých kolekcí.
Módní dům v čele se ženou, která patří k nejvlivnějším osobnostem světového módního byznysu, může být důležitým trendsetterem pro ostatní – nikoli jen trendů módních, ale spíše trendů ve smyslu revoluční proměny celého módního trhu a jeho fungování.
I proto není nedělní zpráva jen další módní personálií. Může totiž jít o zcela přelomový moment v dějinách módní branže.
