skip to main content

Moje dilema: Kolik prokrastinačních jídel uvaříte při home officu?

3 minuty čtení

Home office je rozhodně nejlepší věc, která se v pracovním světě stala od vynálezu funkce Ctrl+C a Ctrl+V a vánočních večírků. A proto mě trochu znepokojilo, když jsem narazila na zprávu, že Česká republika se stále nachází pod evropským průměrem, co se týče počtu lidí, kteří pravidelně pracují z domu.

Copak naši občané nevědí, jak úžasně produktivní budou, když je nikdo nebude rušit otravnými dalšími pracovními záležitostmi?

Podle zjištění analytického projektu Evropa v datech běžně pracují z domu jen čtyři procenta českých zaměstnanců. Třeba v Nizozemsku je to 14 procent. V Rumunsku nebo Bulharsku jsou na tom ale ještě hůř než my.

Méně než jedno procento tamních obyvatel na vlastní kůži zjistí, jak nesmírně výkonní budou, když budou celý den pracovat v pyžamu. Což je škoda.

Já například někdy, když mám zvlášť produktivní home office, zvládnu uvařit i několik různých obědů, vyprat sedm praček oblečení, které ani není špinavé, a upéct tři dezerty, které nejím. Když si musím vybrat mezi psaním článku, který se mi nechce psát, a pečením jablečného koláče, který nechci jíst, vždycky vyhraje koláč. A to i za cenu, že bych se pak měla obětovat a sníst ho. 

Tak třeba při rešerši článku o historii Evropské unie jsem náhodou narazila na zmínku o Itálii a sérií různých odkazů (neptejte se!) jsem se proklikala od koronaviru až k limoncellu, tomu slavnému italskému digestivu vyrobenému z citronů. To mě zaujalo. Zvlášť když jsem se dozvěděla, že se to dá vyrobit doma.

Problém je, že na to musíte mít dobré citrony – bio a s neošetřenou kůrou. Asi vám nemusím povídat, že nějaký čas zabere, než takové citrony na internetu najdete a objednáte, zvlášť když u toho musíte ještě rozvěsit prádlo a uklidit koupelnu. 

Reklama

Od té doby, co pracuji z domu, mám uklizeno víc než kdy jindy. Taky mám vyžehlené všechno oblečení, zavařené okurky a zbrusu novou várku limoncella. Teda ještě není úplně hotové. Tu citronovou kůru musíte v alkoholu nechat naležet několik měsíců. Pomáhá, když se na tu nádobu celou dobu budete láskyplně koukat. Tedy citronům to pravděpodobně moc nepomůže, ale pomůže to vaší prokrastinaci.

Když totiž ty citrony budete hypnotizovat dost dlouho, s hrůzou zjistíte, že jste to všechno udělali úplně obráceně. Máte sice digestiv, ale nemáte žádné jídlo, které byste jedli před ním. Je jasné, že takhle to nemůžete nechat.

Naštěstí ale díky rešerši toho článku o EU narazíte na francouzský recept na boeuf bourguignon. Ten recept mám ráda, protože je do něj potřeba půl lahve červeného vína, takže tu druhou půlku můžete v rámci neplýtvání a ochrany životního prostředí vypít. Což je další výhoda práce z domova.

Nevýhoda je, že musím někdy dokončit ten článek, ideálně dřív, než se celá Unie rozpadne. Což mi připomíná Rakousko-Uhersko. Věděli jste, že do pravého taženého jablečného štrúdlu se dává trochu octa? 

Zatímco se vám dusí hovězí na víně, můžete si okrájet jablka, a zamyslet se tak teoreticky i prakticky nad fenoménem „procrastibaking“. Mezi námi, kteří často pracujeme z domu, je to fenomén zvlášť dobře probádaný. Je všeobecně známo, že pečení není žádný banální koníček, ale exaktní věda. Navíc návyková, protože výsledky své práce pekaře uvidíte mnohem dříve než výsledky své práce informačního analytika či spisovatele.

Pečení má taky tu výhodu, že zatímco je koláč na 40 minut v troubě, máte čas pověsit další várku prádla. Po cestě zpátky k pracovnímu stolu si ale všimnete, že jsou špinavá okna, a uvědomíte si, že je nutné je právě teď umýt. Někdo by si mohl myslet, že je to čirá prokrastinace, ale vy víte, že to tak není.

Při manuální práci se totiž dobře přemýšlí, zvlášť o budoucnosti Evropské unie. Pouze s hadrem v ruce můžete kontemplovat, kdo teď bude Britům mýt okna a uklízet byty, když už tam nechtějí levnou pracovní sílu z východní Evropy.

Možná budou muset víc pracovat z domu. To se potom ta okna myjí sama.  

Reklama
Reklama
Reklama