skip to main content
Jak být lepší

Na co si dát pozor v životopisu? Poradí vám veterán z Googlu

2 minuty čtení

Chystáte se odejít z práce, ale nemáte ještě připravený životopis, který budete rozesílat? Předtím, než ho začnete tvořit nebo obnovovat, si projděte tipy bývalého šéfa lidských zdrojů v Googlu.

Laszlu Bockovi prošlo za 15 let působení v jedné z nejúspěšnějších firem současnosti rukama na 20 tisíc životopisů. Viděl skvělé kousky, ale setkal se i se zoufalými pokusy.

Pokud nechcete patřit do druhé skupiny, měli byste se podle Bocka vyvarovat následujících chyb. A nebojte, jde spíš o formu než o obsah. 

Špatné formátování

S neuspořádaným a rozházeným dokumentem se daleko nedostanete. Možná se to zdá jako triviální rada, ale hlídejte si velikost a stejnost písma, mezery a rozestupy, řádkování a odsazení od krajů. Pozor si dávejte také na to, aby vaše jméno a kontakt byly pokud možno na každé stránce, nejen na té první.

Pokud odesíláte svůj životopis e-mailem, pošlete ho v PDF. Tím si pojistíte, že se příjemci neukáže vaše formátování jinak. 

Chyby a překlepy

Budete se divit, ale i do Googlu se dostávají životopisy s překlepy a chybami. A veřte, že není nic horšího. Rada, se kterou Bock přichází? Přečtěte si svůj životopis odzdola nahoru. Snáze tam najdete chyby, které vám při běžném čtení unikají. Nebo ho jednoduše dejte přečíst někomu jinému. 

Pravidlo, které říká, jak dlouhý má životopis být, je jednoduché: na každých deset pracovních zkušeností si nechte jednu stránku.

Příliš mnoho informací 

Bock připomíná: „Účelem životopisu je dostat vás na pohovor, ne dostat práci hned,“ tak se nesnažte vměstnat na papír vše, ale schovejte si něco až na osobní setkání. Věřte, že jakmile se na interview dostanete, na životopisu zas tak záležet nebude. Rozhodovat bude to, jak ho sami podáte a co v něm vyzdvihnete. 

Myslete také na to, že se svým potenciálním budoucím zaměstnavatelem nemusíte sdílet vše. Pokud vám třeba současná firemní politika nedovoluje uvádět jména klientů, neuvádějte je ani v životopisu. Věřte, že lidé z HR vědí, co se může říct a co naopak ne. 

Lži

Bock se setkal se všemi druhy nepravd: o bývalých zaměstnavatelích, o vysokoškolských diplomech, o pracovních úspěších. „Dát si do životopisu věci, které nejsou pravda, za to nikdy nestojí. Vyhazují se za to i vysocí manažeři,“ připomíná Bock. Je to neetické, nesportovní a bude vám celou dobu hrozit, že se na to přijde. A to opravdu nestojí za to.