skip to main content
Dobrá karma

Na světě není špatně. Ukáže vám to kniha, co dostala Obamu i Gatese

3 minuty čtení

Máte pocit, že je na světě pořád hůř? Nedají vám katastrofické zprávy z novin a televize spát? Tak to sáhněte po knize Faktomluva: Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají od nedávno zesnulého švédského lékaře a statistika Hanse Roslinga.

Čtěte také: Jak vydělat na Bílém domě. Michelle Obama vyprodala haly i obchody

Na necelých 300 stranách vás provede 10 kognitivními zkresleními, což jsou opakované a nelogické chyby v myšlení, kterým nevědomě podléháme a na jejichž základě špatně interpretujeme okolní svět.

Na začátek si ale pojďme udělat malý kvíz:

  • 1. Kolik dívek v zemích s nízkým příjmem dnes dokončí základní školu?

A: 20 %
B: 40 %
C: 60 %

  • 2. Jaká je dnes celosvětově průměrná délka života?

A: 50 let
B: 60 let
C: 70 let

  • 3. Kolik procent ročních dětí je dnes celosvětově naočkováno proti nějaké nemoci?

A: 20 %
B: 50 %
C: 80 %

Možná se budete divit, ale pravděpodobnost, že na tyto otázky odpovíte správně, je menší, než kdyby na ně odpovídali šimpanzi, kteří by se trefili s pravděpodobností 30 procent. A to není jen tak nějaké tvrzení – Rosling vychází z tvrdých dat.

Za svou kariéru totiž otestoval tisíce lidí – od vrcholných manažerů bank, vysokoškolských učitelů až po nositele Nobelovy ceny. A jejich znalost, nebo lépe řečeno neznalost, světa ho šokovala natolik, že se proti ní rozhodl bojovat.

Tak například – na první otázku našeho kvízu odpovědělo správně v průměru jen sedm procent (!!!) respondentů. Většina z nich hádala možnost A, i když správně je možnost C: 60 procent dívek v zemích s nízkým příjmem dnes dokončí základní školu.

„Tato kniha je poslední bitvou v mém celoživotním poslání – boji proti ničivé globální nevědomosti. Je to můj poslední pokus o účinnou změnu,“ píše Rosling v úvodu textu, který má být něco jako terapie statistikou.

Možná se ptáte, jak je možné, že lidé, kteří by měli o tomto světě vědět nejvíce, se v tak zásadních otázkách mýlí. Vysvětlení je jednoduché – stejně jako většina z nás podléhají vcelku přirozeným zkreslením, která nám pomáhají v hlavě třídit informace. Tyto biasy nám sice ulehčují fungování ve světě, ale zároveň ho dramaticky zkreslují.

Věděli jste třeba, že označení „rozvinuté a rozvojové země“ je zcela zavádějící, protože většina lidí dnes už žije v zemích, kde mají zajištěnu většinu základních životních potřeb? Nebo že aktuálně spadá do extrémní chudoby jen devět procent lidí, což je o 20 procent méně než před 20 lety? A co třeba fakt, že podíl dospělých se základní schopností číst a psát je dnes na 86 procentech? A tipli jste správně, že průměrná délka života je dnes přes 70 let, tedy varianta C?

Aktuální vydání magazínu
Elektromobily a Elon Musk
Forbes NEXT jaro 2019

Díky knize Faktomluva se naučíte bojovat proti instinktu negativity, naučíte se rozeznávat, že svět není rozdělen na skupiny „my a oni“, poznáte, že vše vypadá kvůli médiím děsivější, než ve skutečnosti je, a pochopíte, že data, která nám všechno tohle ukazují, jsou volně dostupná, a tedy že všechno je jen o naší vůli učit se a vědomosti si aktualizovat.

Vezměme si například instinkt negativity, což je v podstatě sklon všímat si špatných věcí více než těch dobrých. Tento instinkt stojí za většinou názorů o tom, „že je na tom světě pořád hůř“. Čím je pocit živený? Podle Roslinga za to mohou zkreslené vzpomínky na minulost, selektivní zpravodajství v médiích, ale také pocit, že nemůžeme mluvit o zlepšení, když nejsou věci stoprocentně dobré.

Zkreslené vzpomínky na „lepší časy“ můžete jednoduše přebít dostupnými statistikami. Pokud třeba máte pocit, že při katastrofách umírá čím dál tím více lidí, není nic jednoduššího než vaše přesvědčení konfrontovat s daty.

Bill Gates o Roslingově knize prohlásil, že je jednou z nejdůležitějších, jaké kdy četl.

Na selektivní zpravodajství médií je lék stejný. Uvědomte si, že titulky typu „dnes všechna letadla doletěla v pořádku“ by asi netáhly a že pozitivní zprávy jsou běžnější než ty negativní – jen tolik netáhnou. Proto si je musíte hledat sami. Sám Rosling ale ukazuje, že to není zas tak těžké.

No a pokud máte pocit, že nemůžete mluvit o „lepším světě“, pokud v něm ještě není vše v pořádku, vzpomeňte si, že říct o něčem, že se to zlepšuje, neznamená zbavovat se odpovědnosti za celkový stav. Je to podobné jako když o miminku v inkubátoru řekneme, že se jeho stav lepší, ale stále ho monitorujeme.

Bill Gates, aktuálně druhý nejbohatší muž planety, o Roslingově knize prohlásil, že je jednou z nejdůležitějších, jaké kdy četl, a zdarma poskytl její kopie americkým vysokoškolským studentům. Barack Obama zase napsal, že je to nadějeplná kniha o lidském pokroku. A to jsou dobré recenze, ne?

Mimochodem, odpověď na třetí otázku je také za C, tedy že 80 procent ročních dětí je dnes celosvětově naočkováno proti nějaké nemoci. Věřte, že až knihu přečtete, budete na otázky z úvodního kvízu znát odpověď, a povedete si tedy lépe než šimpanzi.