Starověká praktika, kterou si oblíbili Beatles, Madonna nebo Steve Jobs (ten podle některých zdrojů iPhone vymyslel právě díky ní). Jóga je víc než cvičení, je to životní styl založený na souladu těla a duše. Zároveň je to ale úspěšný byznys – podle studie, kterou v roce 2016 provedly Yoga Journal a Yoga Alliance, jen v USA utratí jogíni za kurzy, oblečení a doplňky téměř 17 miliard dolarů ročně.

První učitel jógy, Svámí Vivékánanda, přišel do Spojených států v roce 1894. Ve 20. letech na něj navázal Paramahansa Jógánanda s jednou z klasik jógové literatury Autobiography of the Yogi, která silně ovlivnila právě Steva Jobse. Velkou roli pak v popularizaci jógy sehráli zmiňovaní Beatles, kteří se v roce 1968 věnovali v Indii transcendentální meditaci; o dva roky později ji už praktikovalo víc než pět milionů lidí. Mimochodem, toto období kapely je považováno za jedno z nejkreativnějších – svou indickou inspiraci čtveřice přetavila v legendární „Bílé album“, kterého se dodnes prodalo na 24 milionů kopií.

Díky poměrně dlouhé historii jógy v USA tak za oceánem najdete přes šest tisíc studií, v Česku je jich asi 150. Podle Václava Krejčíka, jógového instruktora, majitele Energy studií a obchodního ředitele Power Yoga Akademie, v posledních dvou letech studia v hlavním městě i v regionech přibývají. Své místo si u nás postupně nacházejí i specificky zaměřená studia, jako například výhradně anglicky mluvící studio Prague Yoga Collective na pražských Vinohradech.

A přibývají i lektoři. U největší neziskové organizace reprezentující jógovou komunitu, Yoga Alliance, se v roce 2015 vyškolilo přibližně 53 tisíc lektorů. Akademie Václava Krejčíka ročně vyškolí zhruba 100 nových instruktorů, přičemž míst, kde můžete v Česku získat certifikát, jsou desítky.

Obří výrobci jako Adidas, Nike nebo Puma samozřejmě zařadili jógové oblečení do svého sortimentu a na výsluní jógové módy se dostala například americká značka Alo Yoga. U nás začaly oblečení na jógu navrhovat a vyrábět například Karolína Tůmová nebo Lenka Drgová.

Tůmová založila značku YOjogaYO v roce 2016 a kromě toho, že její modely jsou kompletně navržené a vyrobené v Česku, je také autorka zásadně fotí na obyčejných ženách. Lenka Drgová svůj brand Jo.Gaia rozjela o rok dřív a jejím poznávacím znamením jsou odvážná barevná schémata, střihy a vlastní autorské potisky.

Značka YOjogaYO

Ani Lence Pokutové nestačil místní trh s jógovým sortimentem. Před třemi roky proto založila společnost Anju, která vyrábí jógové pomůcky, spolupracuje s řemeslníky a malými českými firmami a má za cíl co nejmenší dopad na životní prostředí.

Výraz jógová podložka (yoga mat) loni zadalo do vyhledávače Amazonu 769 tisíc uživatelů, takže „jógamatka“ skončila na 58. příčce mezi všemi ostatními produkty, které mamutí e-shop nabízí.

U nás jógové podložky prodává například Tereza Brabcová pod značkou Floppy, která si zakládá na originálních designech. Její majitelka potvrzuje, že za poslední dva roky poptávka vzrostla – v současnosti Floppy prodává tisíce podložek přes webové stránky, jógová studia nebo jako klientský dárek.

A protože žijeme v digitální době, za jógou už nemusíte do studia, stačí si ji pustit doma. Například populární streamovací platforma Yoga on Gaia, na které můžete za 12 dolarů měsíčně sledovat lekce jógy, meditace, tematické filmy nebo seriály, má na sociálních sítích víc než 1,5 milionu followerů.

První podobnou platformu u nás právě rozjíždí Petra Mikulcová (autorka projektu #MámSvéDny) pod názvem Gymbee.cz. Na té si za 200 korun měsíčně předplatíte stovky videí od klasických fitness cvičení až po jógu a meditace.

Jógovému boomu také výrazně pomohl Instagram – kdo by se nechtěl pochlubit cool pozicemi. Pod hashtagem #yoga tak najdete přes 61 milionů příspěvků – mezi populární české jógové profily se řadí třeba účet zmiňovaného Václava Krejčíka, Zuzany Klingrové nebo Kláry Pokorné.

Se zajímavým pohledem v této souvislosti přišli vědci z australské Central Queensland University. Naznačují, že za strmým nárůstem počtu zranění při cvičení jógy v posledních letech je právě ukvapená snaha lidí napodobovat efektní, náročné pozice, které sbírají lajky na sociálních sítích. Mnohdy ovšem podceňují potřebnou přípravu, techniku a rozcvičení. Výsledkem pak jsou zranění hlavy, krku, ramen, kolen či páteře.