skip to main content
Ekologie

Náš dům pořád hoří, ale hlavně že se USA daří. Kdo vyhrál souboj Trump vs. Thunberg v Davosu?

3 minuty čtení

Zasedání Světového ekonomického fóra, které se koná od pondělí do čtvrtka tohoto týdne ve švýcarském Davosu, má za sebou střet letošních nejvýraznějších osobností. Projevy dnes přednesli americký prezident Donald Trump a švédská klimatická aktivistka Greta Thunberg.

Letošní konference nese název „Účastníci pro soudržný a udržitelný svět“ a zaměřuje se zejména na otázku klimatické změny. Vystoupení nejsilnějších hlasů obou opozičních táborů, které se vzájemnými antipatiemi netají a veřejně je přiznávají třeba na Twitteru, tak přitáhlo pozornost. Převratnou změnu v rétorice ale nepřineslo.

Trumpa před jeho historicky druhým vystoupením přivítal prezident Fóra Klaus Schwab, který zdůraznil roli USA v globální ekonomice i politice. Zároveň však bylo jasné, že doufá, že se podaří přístup 45. prezidenta Spojených států v otázce klimatu trochu obměkčit. Trump dal ale jasně najevo, kde jsou pro něj priority. Ve svém čtyřicetiminutovém proslovu si část o ekologii a udržitelnosti nechal až na posledních 10 minut.

Oznámil, že počínaje dneškem se USA zapojí do iniciativy, jejímž cílem je vypěstovat bilion nových stromů. Zároveň ale zdůraznil, že USA ani ostatní země se nesmí nechat zastrašit tlakem radikálních socialistů, kteří se nás za použití strachu „snaží připravit o svobodu“, a že raději sníží účty za elektřinu běžných Američanů a závislost USA na „nepřátelských“ ropných velmocech, než upustí od ropy a zemního plynu.

A stejně jako v začátku svého projevu, zaměřeného zejména na výčet amerických úspěchů za poslední tři roky (jinak řečeno úspěchů jeho a jeho administrativy), dal najevo, že důležitější je pro něj zelená dolarů obíhajících v americké ekonomice než ta ekologických aktivistů.

Je jasné, že Trump raději využil svůj čas ke zdůrazňování prosperity Spojených států, ke chvále vlastních obchodních dohod nebo k vyjmenovávání hodnot poklesu nezaměstnanosti a růstu platů u jednotlivých etnografických skupin. Hlavním tématem čtyřdenní konference se zabývá jenom tehdy, pokud je to pro něj pohodlné a výhodné. Byl to ostatně on, kdo s USA jako první odstoupil od Pařížské dohody.

To Thunberg, která na stejném místě loni pronesla památnou větu „Our house is on fire“ neboli „Náš dům hoří“, dostala místo mezi řečníky hned dvakrát, vždy v rámci panelů zabývajících se záchranou planety. Hlavní pozornost se upírala na její zahajovací projev panelu s názvem „Zastavení klimatické katastrofy“, kde již tradičně apelovala na všechny zúčastněné, že je čas radikálně zasáhnout.

Není podle ní čas na to, aby ji a její vrstevníky chlácholili tím, že jsou zkrátka příliš pesimističtí a že dospělí se o to postarají, stejně jako na prázdné sliby, které ve výsledku jen škodí, protože pouze budí zdání, že se konečně něco děje. Všechny kroky, které nevedou k radikálnímu omezení uhlíkové stopy, jsou nedostatečné.

I ona zmiňovala sázení stromů, bylo ale jasné, že v tomto případě, na rozdíl od Trumpova projevu, se potlesk konat nebude. Poukázala na pokrytectví a nedostatečné tempo výsadby nových stromů, zatímco v Amazonii dochází k raketově rychlému odlesňování, a celý výsledek je tak diskutabilní. „Náš dům pořád hoří,“ zopakovala „A vaše neaktivita plameny jen nadále rozdmýchává.“

Padesáté zasedání Světového ekonomického fóra přitáhlo do alpského střediska na tři tisíce politiků, podnikatelů, finančníků nebo aktivistů ze 117 zemí. Neslo se v duchu aktuálně široce diskutovaného tématu udržitelnosti a klimatických změn. Hlavními tématy diskusí budou Jak zachránit planetu, Společnost a budoucnost práce, Technologie pro dobro, Spravedlivější ekonomiky, Lepší byznys, Zdravá budoucnost a Překonání geopolitiky. Udržitelností se řídili i organizátoři při přípravě fóra, to by mělo být zcela uhlíkově neutrální.