Ještě před pár lety by vás asi nenapadlo, že tapiserie a gobelíny mohou patřit i jinam než do vyzdobených zámeckých komnat a velkorysých prostorů galerií. Nebo jste nad nimi spíš ani nepřemýšleli. Dnes je ale všechno jinak.
Slow living je stále populárnějším životním stylem a zpomaluje se všechno od jídla přes design až po módu, která to možná celé odstartovala. Rostoucí obliba ručně zpracovaného produktu přinesla druhou šanci také tradičním textil zpracovávajícím řemeslům.
Tapiserie (pozor, okénko pojmů: tapiserie je všeobecný pojem pro textilní obraz, gobelínem ovšem můžeme nazvat jen ty vzniklé speciální technikou francouzské rodiny Gobelinových) získávají zpět svou zaprášenou slávu a pozadu nezůstává ani mladá generace tuzemských designérů. Zkoumají technologie práce s textilem od tradičního tkaní, ručního vázání až po tuftování a vyšívání, které aplikují na vlastní umělecké obrazy, gobelíny i popartové nástěnné koberce.
Historické bitvy už na dnešních tapiseriích nenajdete, zůstává ovšem tkalcovská technika. Té tradiční gobelínové, ale i experimentálním postupům se věnuje Daniela Danielis ze studia Wnoozow.
„Pro mě je na tradiční tkalcovské technice zásadní především bezpočet možností variovat vzory, tvary a materiály a přenášet je do hotového výrobku. Pokouším se experimentovat, jít víc do hloubky a hledat nové tradice a techniky při výrobě produktů, ale zároveň zůstat i u základu – zpracování vlny a vytváření vlastního materiálu,“ vysvětluje Danielis.
Za sebou má i spolupráci s módní návrhářkou Klárou Nademlýnskou, pro kterou tkala motivy moderně pojatých renesančních madonek, nebo Martinem Lukačem, jehož grafické obrazy byly předlohou nejnovější kolekce Martin Lukač UBXX.
Milovníkům nesmrtelného severského minimalismu může nástěnnou dekoraci nabídnout studio Durch Duo, za kterým stojí Anežka Podzemská a Dana Elsterová. Koberce, které snadno poznáte podle jemných motivů a zemitých barev, vznikají ve strmilovské tkalcovně z lokální jihočeské ovčí vlny. Zavěšené na zdi vypadají stejně dobře jako na zemi.
Tapiserii jako tkané autorské malbě dávají přednost Linda Kaplanová a Klára Spišková ze studia Geometr.
„Tkaní ručním způsobem na mechanickém stavu nebo automatickým způsobem na maloprůmyslovém stavu je poutavá tvůrčí práce, kdy spojením, křížením dvou hodnot v barvě nebo v materiálu vznikne celek, jehož výsledek je do určité míry neuchopitelný. Zvlášť při technice, kterou nejčastěji využíváme, a sice při tkaní spojeném s osnovní malbou,“ popisují autorky.
Zaměřují se na abstrakci, ať už stylizovanou téměř do jakýchsi kaligramů, nebo uvolněnou do prostorové kompozice barev. A kromě navracení textilního umění do současných interiérů také úspěšně spolupracují s módními návrháři – jejich látky převedené do dámských oděvů jste mohli vidět během přehlídky Pavla Brejchy na loňském Designbloku.
Souhvězdí koně, malá veličenstva nebo rukosalám – to jsou některé motivy nepřehlédnutelných koberců dvojice Štěpánková & Kladošová. Svoje koberce střílejí metodou ručního tuftování pomocí speciální pistole a poznáte je podle pestrých barev i surrealistických motivů.
Dosud největší výzvou, alespoň co do rozměrů, byl nástěnný koberec pro kavárnu v Akademii Libchavy. Tapiserie zakrývá jednu celou zeď a věrně zrcadlí interiér kavárny – stoly, lampy, podlahu, čímž místnost opticky zvětšuje a zároveň zpříjemňuje akustiku.
Jejich originální koberce pořídíte v Charaktery Design Storu na pražské Letné nebo brněnském Object Storu. Do budoucna obě autorky plánují pokračovat v sólových projektech.
„S Terezou jsme zrealizovaly řadu projektů v oblasti scénografie, veřejných instalací i výloh a vedle toho vznikala naše autorská tvorba. Naplnily jsme si řadu vysněných realizací a jsme za ně velmi vděčné. Momentálně se ale od společné práce posouváme k individuálním projektům,“ vysvětlila Anna Štěpánková. S výrobou koberců ovšem nekončí.
„Chystám založení vlastní značky Hey Parade, pod kterou budou vznikat mé autorské koberce a další interiérové doplňky vyráběné touto technikou, jako je například alternativa pelesti postele, kdy namísto dřeva či polstru můžete mít za hlavou vlnu. Jednou z budoucích možností je také pořízení robotického stroje, který má řadu výhod oproti ruční metodě a usnadnil by výrobu,“ říká.
Naproti tomu Tereza Rosalie Kladošová, která s loňskou módní kolekcí Merino Recycle vyhrála ceny Czech Grand Design, se plánuje soustředit opět na módu. Novou kolekci spolu s rozšířením té loňské představí na podzimním Designbloku.
A když je řeč o českých tapiseriích, není možné nezmínit jméno pedagoga a textilního výtvarníka Antonína Kybala, který se významně zasloužil o vzestup československé tapiserie i oboru textilního výtvarnictví u nás.
Pokud tedy dáváte před současnými tvůrci přednost spíše klasice, čas od času můžete objevit jeho tapiserie v nabídce české značky Nanovo. Právě Kybalova tvorba i životní příběh jsou mnohdy inspirací i pro nastupující generaci textilních výtvarníků a designérů.
