Říká se, že chodit spát se slepicemi a vstávat před rozedněním je zdravé. Proč je to tedy tak těžké? Tahle otázka se objevila na webu pro sdílení vědomostí Quora. A z odpovědi evoluční bioložky Suzanne Sadedin plyne, že brzké vstávání jde přímo proti fyziologickému nastavení některých lidí. A i proti současnému životnímu stylu.
Jak to? Spánkový cyklus řídí především takzvané cirkadiánní rytmy, což jsou biorytmy, které odpovídají za pravidelné kolísání úrovně hormonů v těle. Takových pravidelných hormonálních výkyvů probíhá v lidském těle víc, vědci ale plně rozumí jen tomu v hypotalamu neboli podhrbolí, které se nachází v mezimozku.
Funguje to takhle. Lidské oko obsahuje zvláštní buňky citlivé na světlo (kromě tyčinek a čípků potřebných pro normální vidění), které posílají informace do hypotalamu, a ten v závislosti na zhruba čtyřiadvacetihodinovém cyklu vyhodnotí, zda je den, nebo noc. Usoudí-li, že je noc, vyšle pokyn šišince, což je endokrinní žláza, aby začala produkovat hormon melatonin, a ten způsobí, že se nám začne chtít spát.
Umělé osvětlení, ve kterém žijeme, ale hypotalamus mate. Ten se pak snaží své domnělé zpoždění napravit a nutí nás, abychom ráno spali déle. A hypotalamus pleteme i tím, že na noc zatahujeme závěsy, a nepustíme tak ranní světlo do ložnice. Podhrbolí díky tomu všemu začne měnit svůj denní rozvrh – lidé pak nejsou ospalí, takže v noci svítí ještě déle a dění v jejich mozku jim posunuje den hlouběji do nočních hodin.
Cirkadiánní hodiny odpovídají i za to, že se člověku v noci snižuje počet úderů srdce, klesá tělesná teplota, stejně jako úroveň stresového hormonu kortizolu. Nejnovější výzkumy ukazují, že zpřeházení cirkadiánních rytmů naruší funkci více než 1500 genů.
Vědci se domnívají, že moderní způsob života s převahou umělého osvětlení a dlouhodobým nedostatkem spánku je vysoce nepřirozený. Tvrdí, že před průmyslovou revolucí spali lidé ve dvou čtyřhodinových směnách s dvou- až tříhodinovým bděním mezi nimi. Takto prý dodnes fungují lidé v primitivních společnostech. A podobný vzorec se objevil i u osob pokusně držených mimo umělé osvětlení.
Kromě toho se zdá, že každý člověk má geneticky určeno, zda je sova, nebo skřivan a studie mozku ukazují, že mezi těmito dvěma typy existují setrvalé rozdíly. Sovy jsou náchylnější k užívání drog, depresi a k nespavosti. Ovšem myslí racionálněji, jsou produktivnější, zámožnější a profesionálně úspěšnější.
Jste-li tedy sova obklopená skřivany, určitě nedopusťte, aby vám měnili spánkový cyklus a nutili vás do něčeho, co nevyhovuje vaší fyziologii. Soustřeďte se na stabilitu svých cirkadiánních rytmů a dostatek spánku za dané období, protože důležité je právě tohle. Nikoliv otázka, v kolik chodíte spát.
