Nákazy, karanténa, panika… V posledních týdnech se na nás valí jen zprávy, které příliš optimismu nepřinášejí. A tak to tentokrát zkusíme jinak. Dokážeme si, že i v těchto trudných časech se děje na světě dost dobrého. A že i ten proklatý koronavirus, ač tomu třeba nebudete chtít věřit, může přinést nějaká pozitiva.

Konec eboly! Ta nejlepší zpráva hned na začátek. V týdnu byl z konžské nemocnice propuštěn poslední pacient, který prodělal ebolu. Jestli se během následujících 40 dní neobjeví nový případ, bude vyhlášen konec epidemie. Šlo o druhou nejsmrtelnější epidemii této nemoci v historii lidstva, zemřelo na ni přes dva tisíce lidí. 

Bobří comeback. Po čtyřech stovkách let, kdy se jejich počty pohybovaly na hranici vyhynutí, se do Británie v plné parádě vrátili bobři! Je to dobrá zpráva pro zdejší přírodu i lidi. Bobří populace vrátí řekám jejich původní podobu, zvýší se hladina spodních vod, sníží se pravděpodobnost povodní a vzniknou ideální podmínky pro návrat větších ryb. 

Koně místo sekaček. Jasánek a Nil – tak se jmenují dva valachové, kteří „sečou“ trávu v Brně místo traktůrků. Koně se vracejí se svým majitelem do brněnských parků několik let, letos již podesáté. Město si ekologický způsob péče o trávu pochvaluje. Trávník rychleji regeneruje, do půdy se dostávají živiny i voda a přihlížející děti jsou z koní nadšené. 

Voda se změnila na víno! Ne, to není žádný předvelikonoční zázrak, to je čerstvá zkušenost obyvatel italské Modeny, kde kvůli chybě v blízkém vinařském závodě teklo z vodovodních kohoutků kvalitní červené šumivé víno Lambrusco. Obyvatelstvo si podle místních médií stihlo během několika hodin vytvořit dostatečné zásoby. 

Důvěřuj, ale prověřuj. Studentka astronomie objevila 17 nových planet, a jedna z nich by dokonce mohla být obyvatelná. Michelle Kunimoto, postgraduální studentka kanadské University of British Columbia, si planet všimla, když procházela starší data vesmírné agentury NASA. Ostatní vědci je v předchozím výzkumu přehlédli.

Není to její první úspěch, už v rámci běžného studia na univerzitě objevila čtyři planety. Sláva všem ženám, které si práci po svých kolezích radši – jen tak pro všechny případy – ještě překontrolují samy.

Minulý rok v USA zmizelo na 90 přehrad. Vodohospodáři je nechali zbourat, aby se tak řekám navrátil jejich původní charakter a obnovil se v nich přirozený ekosystém. 

V Česku se zvýší tresty za týrání zvířat. V týdnu to schválila Sněmovna, když přistoupila na senátní úpravu novely. Pachateli bude za týrání nyní hrozit až šest let vězení, za chov v nevhodných podmínkách, jako jsou třeba množírny, budou soudy moci ukládat až desetileté vězení. 

Pozitivní důsledky koronaviru. Mysleli jste si, že v tomhle článku vás zmínka o COVID-19 přece jen mine? Jenže i na ten se lze dívat ze dvou stran. Kromě tragických příběhů lidí, kteří onemocněli, přinesl do Asie modrou oblohu, která tu moc k vidění není.

Vlivem zavřených továren a sníženého pohybu obyvatel v Číně se totiž dramatickým způsobem snížila hladina znečištění vzduchu, přesněji oxidu dusičitého, který produkují auta, továrny a elektrárny. S ohledem na to, že každý rok zemře v Číně předčasně na 1,8 milionu lidí kvůli znečištěnému prostředí, se dá říci, že všechno zlé je pro něco dobré. 

Volno ve vzduchu. A ještě jeden příklad toho, že na koronavirové řádění se dá dívat ze dvou stran. Jak známo, řada zemí kvůli němu omezila letecké spoje, zejména s těžce postiženou Čínou a Itálií, což vedlo k únorovému poklesu letecké dopravy o 4,3 procenta ve srovnání s předchozím rokem. Letecký provoz je přitom jedním z největších škůdců životního prostředí a způsobuje zhruba dvě procenta všech emisí.

Konec těžařů. Norská společnost Equinor přestala s těžbou ropy a zemního plynu na jižním pobřeží Austrálie. A zasloužila se o to skupina australských surfařů (a dalších aktivistů). Jejich roky trvající protesty a happeningy přiměly Equinor ukončit těžbu ve Velkém australském zálivu, který je domovem mnoha ohrožených zvířecích druhů.

Vysadili jste někdy strom? Fajn. A teď pro vás máme novou inspiraci: brazilský manželský pár jich během 20 let vysadil přes dva miliony. Začalo to v roce 1994, když se fotožurnalista Sebastião Ribeiro Salgado vrátil ze Rwandy, kde několik let informoval o tamní genocidě.

Jenže jednu hrůzu před jeho očima vystřídala jiná: bujný prales, který pokrýval pozemek jeho rodičů, našel ve zdevastovaném stavu. A tak se se svou ženou Léliou rozhodl to napravit. Teď doufá, že jeho dílo inspiruje další. Třeba vás.

Zvládnete ještě větší pozitivní nálož? Tyhle dobré zprávy jsme pro vás psali: