Jeho věčně vážný výraz a úsporný projev nezapřou duši vojáka. Ještě před dvěma týdny se o něm hovořilo jako o muži na odstřel. Dnes je z něj mozek operace, která zemi provádí karanténou a dost možná největší krizí v novodobé historii Česka. Bezmezně mu naslouchá a důvěřuje i tradičně svéhlavý premiér Andrej Babiš.
Vláda jej v noci z neděle na pondělí jmenovala šéfem Ústředního krizového štábu, což poměrně překvapivě odsunulo na vedlejší kolej ministra vnitra Jana Hamáčka, který byl na tuto funkci hlavním a přirozeným kandidátem.
Kdo je Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví, mezinárodně uznávaný epidemiolog i muž s pověstí medicínského šíbra?
Ačkoli se na Babišovu vládu snáší za údajně zbrklé řešení krize a nedostatečné zásobování lékařským materiálem kritika z různých stran, i ti největší kritici uznávají, že právě Prymula je mužem na správném místě. V odborných kruzích má výbornou pověst a jeho zkušenosti i akademický záběr jsou na podobné situace jako dělané. Fakt, že šéfem krizového štábu není politik, ale apolitický odborník, vítají všichni.
„Pochází z vojenského zdravotnictví. To je jeho velká výhoda pro podobné situace. Zároveň je to poslední ze zkušených lidí na ministerstvu, který v sobě kombinuje odbornost ve výzkumu a medicíně, mezinárodní přesah, ale také zkušenosti s řízením velké instituce. Pro ministra Vojtěcha je to teď nepostradatelný člověk. Přitom před dvěma týdny měl skončit, naštěstí k tomu nedošlo,“ říká osoba blízká současné vládě.
Skutečně, ještě minulý týden se hovořilo o tom, že Prymula ve funkci náměstka na vlastní žádost skončí. Důvodem měly být vnitřní spory s vedením ministerstva i premiérem Babišem. Prymula nemá bezpečnostní prověrku a podle některých hlasů byl pro Babiše potenciálním reputačním rizikem. V minulosti byl totiž nařčen ze střetu zájmů, když se jako ředitel královéhradecké nemocnice angažoval ve výzkumné společnosti Biovomed, která vytváří klinické studie pro farmaceutické firmy.
Spory šly ale stranou v momentě, kdy Česko zachvátila největší virová pandemie v novodobé historii. Babiš Prymulu přesvědčil, aby zůstal, a svěřil mu prakticky celý boj s nebezpečným virem COVID-19, který má jen v Evropě na svědomí tisíce lidských životů.
Prymula se narodil před 56 lety v Pardubicích. Medicínu vystudoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a na Vojenském lékařském výzkumném a doškolovacím ústavu JEP. Jeho specializací byla hygiena a epidemiologie. Na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii získal mezinárodní atestaci v řízení nemocnic.
Po návratu nastoupil na katedru epidemiologie tehdejší Vojenské lékařské akademie JEP. Věnoval se zejména problematice imunizace, podílel se na vývoji vakcín, třeba proti pneumokoku, rotavirům, spalničkám či příušnicím.
Manažerské ostruhy sbíral nejprve na akademické půdě. Nejdříve působil na pozici prorektora Vojenské lékařské akademie. Od roku 2002 byl jejím rektorem. Později se stal děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví nově vytvořené Univerzity obrany.
Fakultní nemocnice Hradec Králové, které Prymula šéfoval mezi lety 2009 a 2016. | Foto Fakultní nemocnice Hradec Králové
V roce 2009 se stal ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové, jedné z největších nemocnic v České republice s 1500 lůžky a 4500 zaměstnanci. Ve funkci byl až do roku 2016. Je zároveň předsedou České vakcinologické společnosti a členem řady mezinárodních i národních společností věnujících se preventivní medicíně.
Mistr v šachu a milovník rychlých aut ale také provokoval. Jeho renomé a pracovní rozsah z něj vytvořily vlivného hráče českého zdravotnictví s mocnými přáteli, ale i nepřáteli. S Jaroslavem Tvrdíkem a čínskou CEFC v Hradci Králové budoval centrum čínské medicíny, celkově měl a stále má dobré vztahy s lidmi z okruhu prezidenta Miloše Zemana.
Za přednášky, klinické studie a výzkum ročně inkasoval miliony korun od největších farmaceutických firem. Angažoval se ve společnosti Biovomed, která vzešla z neziskového sdružení na podporu výzkumu a vývoje. Ta utržila desítky milionů korun ročně právě za posudky pro firmy na jednotlivé přípravky. Společnosti dlouho šéfovala a do konce roku 2018 ji také vlastnila jeho dcera Karolína. A to bylo podle mnohých už za hranou.
„Pan profesor neviděl problém v tom, že byl předsedou vakcinologické společnosti, kde se koncentrovaly firmy vyrábějící vakcíny, současně měl blízko k firmě, která dělala pro společnosti posudky za miliony, a zároveň dělal ředitele nemocnice, která od firem ta antivirotika nakupovala,“ vzpomíná někdejší vysoký úředník ministerstva zdravotnictví.
Někdejší mluvčí ministra zdravotnictví a vlivný zdravotnický publicista Tomáš Cikrt v roce 2016 napsal ve Zdravotnickém deníku, že „profesor Prymula si téměř monopolizoval zkoušení nových vakcín v naší zemi, bez něj se v této oblasti nepohne téměř ani jedna injekční jehlička“. Ke stejnému názoru dospěl také tehdejší sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a Prymulu z čela nemocnice odvolal.
Prymula ale odvolání označil za účelové. Své příjmy z výzkumu veřejně přiznává, ale odmítl, že by to nějak ovlivňovalo jeho řízení nemocnice. „Ke střetu zájmů nedošlo. My od těch firem, které zadávají léky, prakticky nenakupujeme. Za rok 2014 byl ten objem asi 48 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že studie byly v objemu třeba 40 milionů korun, je to nesmyslné,“ uvedl v roce 2016 pro Hospodářské noviny.
Podle jiného výkladu se Prymula dostal do války a osobních sporů s dalšími vlivnými figurami českého zdravotnictví – kromě ministra Němečka také s někdejším náměstkem na ministerstvu zdravotnictví a podnikatelem ve zdravotnictví Markem Šnajdrem. I to mělo uspíšit jeho pád. Ne však nadlouho.
Mezi politiky ho vytáhl zpět Miloslav Ludvík, šéf největší české nemocnice v Motole a sociálnědemokratický ministr zdravotnictví v Sobotkově vládě z let 2016 až 2017. Ten z něj udělal svého poradce a v březnu 2017 také náměstka. Na tomto postu setrval i za vlády Andreje Babiše.
Ten s ním dokonce počítal přímo na ministerské křeslo, ale náznaky škraloupů z minulosti ho přiměly raději sáhnout po méně sofistikovaném řešení s výmluvným mladíkem, právníkem a zpěvákem v jedné osobě Adamem Vojtěchem.
I tak zkušený lékař, solitérní nestraník, bohatý a úspěšný odborník miliardáři Babišovi viditelně imponuje. Současná epidemie, a zejména její zdárné řešení mohou uznávaného epidemiologa definitivně rehabilitovat a zajistit mu velkou společenskou prestiž.
Pokud však něco nepůjde podle Babišových představ, reakce bude nemilosrdná. A Vojtěch s Prymulou budou první na ráně. Ostatně vysloužilí ministři dopravy, ale i jiní Babišovi bývalí spolupracovníci by mohli vyprávět.
