Myslíte si, že stačí spát jen pět hodin denně? Nenechte se zmást. Vědci z Lékařské fakulty Newyorské univerzity identifikovali 20 nejrozšířenějších mýtů o spánku, kvůli kterým se možná ráno neprobouzíte tak čilí, jak byste mohli. Analyzovali více než osm tisíc webových stránek a vybrali ty mýty, které se opakovaly nejčastěji. Toto je výčet pěti z nich:
„Dospělým stačí jen pět hodin spánku“
Elon Musk, Richard Branson nebo Jack Dorsey. Ani jeden z nich se netají tím, že toho v průběhu pracovního týdne (pokud ten jejich vůbec někdy končí) moc nenaspí. V nás obyčejných smrtelnících to pak může vyvolávat pocit, že spát jen pár hodin denně je v pořádku.
Jak je to doopravdy? Podle USNational Sleep Foundation, která provedla rešerši více než 320 studií, musíte naspat něco mezi sedmi a devíti hodinami. Pokud budete spát méně než sedm hodin nebo více než devět, vystavujete tělo několika rizikům, jako je například ztráta koncentrace, úzkost, vysoký krevní tlak nebo obezita.
Zajímavé je, že dlouhé vyspávání je pro člověka stejně nebezpečné jako nedostatek spánku. Milovníci dlouhého spánku navíc riskují bolest zad nebo hlavy.
„Když nemůžete usnout, nevylézejte z postele“
Pokud máte problémy s usínáním, možná jste se někdy snažili ke spánku přinutit. A to i přesto, že to byla ta poslední aktivita, na kterou mělo vaše tělo náladu.
Jak je to doopravdy? Ležet v posteli a čekat na usnutí je to nejhorší, co můžete v danou chvíli udělat. Pomoct vám může naopak to, že z postele vylezete.
Raj Dasgupta, lékař specializující se na spánkové lékařství na University of Southern California, v této situaci radí nejpozději za 15, maximálně za 20 minut z postele vylézt a jít si udělat čaj nebo přečíst pár stránek rozečtené knížky. Pokud tak neučiníte, tělo si nespojí postel se spánkem, a vám se tak bude ve vaší posteli usínat hůře.
„Odkládání budíku je lepší než vstát na první dobrou“
Domnělé výhody „snoozingu“ neboli odkládání budíku jsou známé všem, kteří milují ranní lenošení v posteli.
Jak je to doopravdy? Podle neurologa z Presbyteriánské nemocnice v New Yorku Daniela Baronea je „snoozing“ ta nejhorší věc, kterou můžeme začít den. Proces usínání a probouzení je totiž opravdu proces, který v některých případech trvá až několik hodin.
Pokud tedy budík odložíte, bude se vám ve výsledku vstávat ještě hůř, protože se váš mozek dostane zpět do počáteční fáze spacího cyklu, což je podle psycholožky Marie Konnikové ta nejhorší chvíle pro (znovu)probuzení.
„Lépe se spí ve vytopené ložnici“
Teplo, tlustá peřina a nejlépe ještě čaj k tomu. Komu by se v takovýchto podmínkách neusínalo dobře?
Jak je to doopravdy? Studie ukazují, že je nejvhodnější usínat v místnosti, ve které se teplota pohybuje mezi 15 a 18 stupni Celsia. Tělo se totiž samo před spánkem mírně ochlazuje a přetopená ložnice mu vysílá signál, že ještě spát nepůjde.
„Alkohol vám pomůže lépe usnout“
Sklenička před spaním ještě nikomu neublížila, navíc se vám díky ní lépe usíná. Poznáváte se?
Jak je to doopravdy? Poslední skleničku byste si měli dát minimálně tři hodiny před usnutím. Jestli si myslíte, že jít spát v náladě znamená usnout dříve, podívejte se na výsledky této studie. Ta ukazuje, že alkohol v krvi blokuje nástup nejdůležitější, REM fáze spánku, a zhoršuje tak kvalitu spánku minimálně o čtvrtinu.
Pokud máte triky, jak usínat nebo spát kvalitněji, dejte nám vědět na jakbytlepsi@forbes.cz nebo se o to podělte v naší facebookové skupině.
