Valentýn útočí ze všech stran a dostal se i do míst, kde byste romantickou náladu úplně nečekali. Třeba do PrusaLabu, holešovické mekky kutilství a 3D tisku, která spadá pod brand PrusaResearch ikony 3D tisku Josefa Průši.
Na rozdíl od většiny míst to však pojali více ve stylu 18+ a účastníci, kteří se tam v pátek vpodvečer sešli, si mohli zkusit vyrobit postroje, pouta a obojky pomocí 3D tisku. Kombinace sexu a 3D technologií očividně láká, vyprodáno bylo za čtyři dny.
Pro Michala Altaira Valáška, který hodinový workshop vedl, to nebyl první workshop v PrusaLabu. Se svojí společností Altairis se zaměřuje především na programování a kybernetickou bezpečnost, v minulosti tak vedl kurzy zaměřené na tuto oblast, tvorba doplňků pro cosplay, roleplay a fursuit kostýmy je jeho hobby a s výrobou má bohaté zkušenosti. Stál například u zrodu českého BDSM webu bdsm.cz.
Podle Ondřeje Kašpárka, ředitele PrusaLabu, není neobvyklé, že lidé, kteří s nimi spolupracují, mívají prostřednictvím Labu workshopy, většinou se ale nezaměřují na bondáž. S Valáškem se o jeho zálibě v minulosti bavili, a když pak navrhl, že by workshop na tohle téma mohl být zajímavý, v Labu souhlasili.
Přestože pro většinu lidí bude asociace 3D tiskárny a sexuálních a cosplay doplňků spíše neobvyklá, podle Kašpárka to zase tak překvapivé není. „3D tisk je neuvěřitelně variabilní. Chceme lidem ukázat, že ta technologie se dá používat k různým účelům, a naučit je ji používat. Že se dá použít pro startup i na dárek pro babičku k Vánocům.“
Podobné pomůcky prý navíc bývají poměrně finančně náročné, i kvůli řemeslné náročnosti a materiálu, nejčastěji kůži. Oproti tomu polyuretanové pásky, které používali při výrobě u Průši, jsou mnohem levnější, navíc spony a karabiny, které Valášek vyrábí právě pomocí 3D tisku, se takto dají personalizovat od barvy přes podpis až po takové vychytávky, jako zapojení displeje do postroje.
Na akci s podtitulem „Nejty, přezky, pásky – workshop plnej lásky!“ (sám Valášek prý navrhoval název „Koně, psi a úchylové“ podle toho, kdo všechno tyto popruhy používá, ale to mu neprošlo) všech šest míst zaplnily páry. Už na začátku Valášek upozornil, že výrobky, které ukazoval, mohou sloužit na lidi i na zvířata, a když detailně popisoval postup, jak podobný postroj správně připravit, nešlo určit, koho má zrovna na mysli.
„Na co účastníci výrobky použijí, už nechám na nich,“ krčí rameny Valášek. Přesto několikrát zdůraznil, že v rámci bezpečnosti je lepší dělat postroje tak, aby se z nich v případě potřeby dalo dostat.
I když u Průši původně akci brali jen jako recesi na odlehčení k Valentýnu, zájem předčil jejich očekávání, kapacitu výrazně překročil. V PrusaLabu se tak opakování akce nebo zařazení podobných workshopů do budoucna nebrání. „Bereme to jako příležitost začít se na využití 3D tisku dívat trochu netradičně a zároveň trochu obměnit dramaturgii, kterou teď máme, a pouštět se i do jiných směrů,“ myslí si Kašpárek.
