Ceny ropy mají za sebou hodně bláznivý rok. Na jednu stranu dosáhly takových maxim jako už čtyři roky ne, na druhou ale zaznamenaly i ty nejhorší mezidenní propady.

Může za to vícero faktorů, jako jsou obavy z vývoje v regionech, ve kterých se těží nejvíc černého zlata, ale i nálada investorů či tradiční výkyvy v poptávce. V neposlední řadě se na tom všem podepsal i americký prezident Donald Trump se svými neslavně proslulými tweety.

Čtěte také: Co čeká české dolarové miliardáře v roce 2019

A jak to tak vypadá, ani letos se nedá čekat zásadní změna, ba naopak, začínající rok by měl být ještě nevyzpytatelnější než ten předchozí. Níže uvádíme několik faktorů, které budou hrát klíčovou roli.

Spory uvnitř OPEC

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) společně s Ruskem prošla koncem loňského roku malou krizí. Zástupci jednotlivých zemí se sešli ve Vídni, aby jednali o tom, jak zabránit poklesu cen. Bývá už tradicí, že se v takovém případě jednoduše omezí těžba. Proti se však postavil Írán, který žádal výjimku kvůli nově zavedeným sankcím ze strany Spojených států. Celodenní vyjednávání nevedla k ničemu, což přiznal i saúdskoarabský ministr pro energetiku Chálid Fálih, který v jednu chvíli rezignovaně prohlásil, že už nevěří v rozumnou dohodu.

Jednání pokračovala další den, ale přinesla kýžený výsledek až poté, co se do nich zapojili Rusové, přesněji řečeno jejich ministr pro energetiku Alexander Novak. Ten se ve Vídni sešel nejprve s Íránci a poté se Saúdy. Následně bylo domluveno, že země OPEC omezí těžbu o 2,5 procenta (oproti říjnovým hodnotám).

Írán tak zůstal na svém – de facto si vymohl onu výjimku, o niž mu šlo, protože jeho vlastní těžba klesla už vinou amerických sankcí. Rusové se následně postarali i o to, že s omezením těžby souhlasily rovněž země, které nejsou členy OPEC, a to o 2 procenta. Bez Rusů by si aktuálně nejspíš OPEC a spol. nevěděly rady.

Co se tohoto roku týče, můžou trhy od většiny zemí OPEC čekat další mírná omezení těžby. V čele tohoto trendu bude Saúdská Arábie, která si už tradičně troufá i na dramatičtější kroky. Přesto se očekává, že všechna omezení budou mít jen krátkou platnost. Nejpozději do dubna, kdy mají Spojené státy obnovit výjimky udělené osmi státům, které dovážejí íránskou ropu.

Pokud se ale USA rozhodnou výjimky neprodloužit, což je pravděpodobné, budou se muset OPEC a Rusové domluvit na navýšení těžby, případně naopak ještě přitvrdit v omezení těžby, čímž vyšroubují ceny.

Rekordní těžba v USA

Ve Spojených státech se v letošním roce vytěžilo denně 11,4 milionu barelů ropy. USA přitom produkují nejen surovou, ale i zpracovanou ropu a díky loňským číslům se po letech vrátily ke statusu exportéra. Letos můžeme vzhledem k horečně budovaným novým ropovodům očekávat, že těžba dál poroste.

To bude mít samozřejmě dopad i na export – díky nové infrastruktuře se dostane víc ropy do rafinerií a přístavů. Na druhou stranu je ale fakt, že většina téhle suroviny je méně kvalitní, tudíž je po ní mezi importéry menší poptávka. Řeč je hlavně o břidlicové ropě, jejíž producenti budou nuceni víc a víc slevovat, aby ji udali. Nutným důsledkem samozřejmě bude, že jim klesne zisk.

Globální poptávka po ropě může klesnout

Poptávka po ropě byla v uplynulých několika letech veliká, ale všechno nasvědčuje tomu, že letos bude stagnovat. Nejrůznější globální ekonomické ukazatele signalizují, že se po letech růstu blíží zpomalení, které by mohlo srazit ceny.

Je ale možné, že nižší ceny ropy zvednou poptávku – hlavně Čína si v takových případech bude tvořit větší zásoby. Právě objem spotřeby čínské ekonomiky by mohl v nadcházejícím roce zabránit poklesu poptávky, čímž by se předešlo tomu, aby ceny ropy klesly příliš nízko.

Nejistota kolem sankcí uvalených na Írán

Začátkem listopadu obnovila Trumpova administrativa sankce vůči Íránu na vývoz ropy. Když pak americký prezident oznámil, že osm zemí dostalo výjimku, aby mohly po omezenou dobu 180 dní dál nakupovat íránskou ropu, s trhy to pěkně zamávalo. Ceny černého zlata výrazně klesly – najednou totiž vyšlo najevo, že na trhu oproti očekávanému dopadu sankcí zůstane minimálně milion barelů ropy z Íránu.

Kolem samotné implementace výjimek ale panuje velká nejistota. Dovážející státy váhají uzavřít v Íránu nové kontrakty, několik jich dalo najevo, že to odkládají minimálně do února. Je přitom možné, že budou rovnou hledat jinou alternativu. Podle zdrojů z branže klesla v Íránu v listopadu těžba na 1,15 milionu barelů denně, a dokud se země, které od Trumpa dostaly výjimku, nerozhoupou a neuzavřou v Íránu další kontrakty, bude tohle číslo dál klesat.

V dubnu má sice Trumpova administrativa výjimky přehodnotit, ale její současná vyjádření a kroky nasvědčují tomu, že je neprodlouží, což by znamenalo, že by íránskou ropu přestalo nakupovat i těch posledních osm zemí. Nedávné zatčení a vydání Meng Wan-čou, finanční šéfky čínského konglomerátu Huawei, která obcházela předchozí sankce uvalené na Írán, dokazují, že se Američané nebudou dvakrát mazlit s těmi, kteří sankce nedodrží. To by mohlo ještě dál zvýšit tlak na ceny ropy.

Pokud by se ceny dostaly příliš vysoko i na Trumpův vkus, je možné, že by jeho administrativa výjimky prodloužila. Nebylo by přitom úplně vyloučené, že by tak učinila až úplně na poslední chvíli, což by samozřejmě znamenalo další nestabilitu na trhu, v jejímž důsledku by mohlo dojít k jednorázovému náhlému poklesu cen.