V roce 2018 na svých postech skončilo hned několik šéfů velkých a významných firem. Někteří z nich byli nuceni odejít, jiní odešli sami na vrcholu slávy, jeden nečekaně zemřel.

Netvrdíme, že jsme do našeho seznamu zahrnuli všechny významné změny na klíčových postech velkých firem, ale určitě pár těch nejzásadnějších.

Kevin Systrom, Instagram

V roce 2006 dostal Systrom nabídku od šéfa tehdy začínajícího Facebooku Marka Zuckerberga. Systrom ji odmítl a zůstal na univerzitě ve Stanfordu, kde tou dobou studoval. Ve Facebooku ale nakonec stejně skončil, i když jinak, než kdyby v roce 2006 přijal Zuckerbergovu nabídku. V roce 2012 totiž Facebooku prodal vlastní rychle rostoucí síť na sdílení fotek Instagram za zhruba miliardu dolarů. Díky 40procentnímu podílu vydělal 400 milionů dolarů.

Kevin Systrom

Firmu dál vedl společně se svým parťákem Mikem Kriegerem, s nímž ji zakládal. Až do letošního září, kdy oba oznámili, že končí – kvůli údajným neshodám s Zuckerbergem. Od akvizice Facebookem vedl Systrom Instagram šest let, během nichž s úspěchem vylepšoval nabídky pro inzerenty, a k tomu přitahoval víc a víc mladších uživatelů, kteří se naopak od Facebooku začali odvracet.

Indra Nooyi, Pepsi

V říjnu ztratil svět velkého byznysu jednu z mála žen, to když po 12 letech odstoupila z pozice výkonné šéfky Pepsica Indra Nooyi.

Třiašedesátiletá Nooyi strávila ve firmě 24 let a pomohla jí prokličkovat pro limonádový kolos složitým obdobím, kdy lidé kladou stále větší důraz na zdravé produkty. Právě díky její strategii mohla Pepsi loni oznámit, že už dobrou polovinu nabídky tvoří nová, zdravější řada, kterou vystihuje slogan „To lepší pro vás“.

Indra Nooyi

Nooyi za to sice zpočátku slízla nevybíravou kritiku od investorů i od znalců branže, ale i ty nakonec umlčely výsledky, jichž dosáhla. Z čela firmy odchází v okamžiku, kdy její roční příjmy dosahují 63,5 miliardy dolarů, což je téměř dvakrát tolik, kolik činil obrat v roce 2006, kdy se ujala postu výkonné šéfky Pepsica (tehdy to bylo 35 miliard dolarů). Podobně jsou na tom i akcie firmy, jejichž cena se za éru působení Nooyi zdvojnásobila.

Matthias Müller, Volkswagen

Matthias Müller se šéfovského postu ve Volkswagenu ujal před třemi lety. Nahradil Martina Winterkorna, za jehož éry se do aut celého koncernu instaloval software, který dokázal obalamutit testy emisí. Za tuhle aféru zaplatil Volkswagen na pokutách a odškodnění 15 miliard dolarů.

Matthias Müller

Letos na jaře koncern oznámil, že Müller jako šéf skončí. Na jeho místo nastoupí dosavadní výkonný šéf značky VW Herbert Diess. Pod vedením Müllera, někdejšího šéfa automobilky Porsche, rozjel koncern sérii obřích investic do elektromobility. Müller se zároveň pokusil trochu zpřeházet management téhle obří firmy. Pod jeho vedením se VW každopádně udržel v čele žebříčku největších výrobců aut na světě a současně zvýšil svůj zisk.

Čtyřiašedesátiletý matador si v předchozím roce 2017 vydělal jen na odměnách 12 milionů dolarů, a letos v březnu mu navíc představenstvo zvedlo plat o 40 procent. Přestože odstoupil, plat mu poběží až do roku 2020, kdy mu teprve vyprší jeho současná smlouva.

Lloyd Blankfein, Goldman Sachs

Lloyd Blankfein končí v čele banky Goldman Sachs po dlouhých 12 letech. Svůj odchod oznámil zkraje letošního roku s tím, že jej na šéfovském postu nahradí dosavadní šéf administrativy David Solomon.

Lloyd Blankfein

Čtyřiašedesátiletý Blankfein ve firmě vystřídal několik pozic, včetně právě zmiňovaného šéfa administrativy. V žebříčku nejvlivnějších lidí figuroval letos na 47. pozici. Při rozlučce svým kolegům řekl: „V těžkých dobách nemůžete odejít, a když je líp, nechce se vám odejít.“

O jak moc velkou ztrátu pro firmu jde, dokazují akcie, jejichž cena po jeho odchodu klesla o 33 procent, což je nejhorší výsledek po několika letech od dob, kdy se provalilo, že se banka podílela na praní 2,7 miliardy dolarů z tajemných fondů z Malajsie.

Ian Read, Pfizer

Ian Read odchází z čela jednoho z největších farmaceutických koncernů po osmi letech. Read patřil k nejvěrnějším zaměstnancům, do firmy nastoupil v roce 1978 jako auditor a v následujících několika letech zastával řadu dalších postů, včetně finančního šéfa pobočky v Mexiku, výkonného šéfa pobočky v Brazílii či prezidenta firemního Mezinárodního farmaceutického fóra.

Ian Read

Pětašedesátiletý Read se během své šéfovské éry pokoušel koupit pár firem v zahraničí, díky nimž by „optimalizoval“ odvod daní v USA, ale byl v tom neúspěšný. Jeho vyjednávání zkrachovala, a navíc se za svou snahu vyhnout se placení daní stal terčem kritiky několika významných amerických politiků.

Les Moonves, CBS

Šéf televize CBS Les Moonves byl letos obviněn hned několika ženami z obtěžování a sexuálního napadení. Některá obvinění se vztahují k incidentům, které se měly odehrát už v 80. letech minulého století. Tisk si na tom všem náležitě smlsnul, přestože osmašedesátiletý Moonves veškerá obvinění odmítal a trval na své nevině. A tak došlo na nevyhnutelné – správní rada televize jej odvolala.

Les Moonves

V prosinci navíc CBS oznámila, že Moonvesovi nevyplatí ani penny ze 120milionového odstupného, které mu mělo původně podle smlouvy připadnout. Vnitřní vyšetřování totiž ukázalo, že se provinil proti firemnímu kodexu. Strádat ale rozhodně nebude. Hodnota jeho majetku je odhadována na 800 milionů dolarů, plných 500 milionů z toho tvoří příjem z prodeje akcií CBS.

Sergio Marchionne, Fiat-Chrysler

Automobilová branže ztratila letos v létě jednoho z opravdových gigantů – šéfa koncernu Fiat-Chrysler Sergia Marchionneho, který zemřel náhle, v 66 letech, na následky nečekaných komplikací po operaci ramene.

Sergio Marchionne

Právě Marchionnemu vděčí obě značky za hodně – koncernu Fiat se ujal v roce 2004 a značku Chrysler získal o pět let později takřka zadarmo, protože byla na pokraji bankrotu. Dnes mají obě společně desetinásobně větší hodnotu než v době, kdy se jich Marchionne ujal.

Martin Sorrell, WPP

I WPP, jedna z největších reklamních a marketingových agentur na světě, přišla letos o svého dlouholetého šéfa, když v ní po 33 letech skončil Martin Sorrell.

Za jeho odchodem stojí dosud tajemná obvinění ze zneužití pravomocí, která prošetřovala nezávislá auditorská firma, již angažovalo představenstvo WPP. Výsledky vyšetřování nebyly zveřejněny, právě na jejich základě ale Sorrell rezignoval a byl nahrazen dosavadním administrativním šéfem společnosti Markem Readem.

Martin Sorrell

Třiasedmdesátiletý Sorrell, jedna z podnikatelských ikon ve Velké Británii, koupil WPP v polovině 80. let a vybudoval z ní základ svého marketingového impéria. Do té doby byl finančním šéfem reklamní společnosti Saatchi & Saatchi. Jeho agresivní nákupní strategie mu na jednu stranu zajistila bleskový růst, na stranu druhou i velké dluhy. Z dluhů se nicméně dokázal rychle dostat a jen loni měl celý konglomerát tržby 19,3 miliardy dolarů. Sám Sorrell si přišel na pěkných 68 milionů dolarů.

Pro Sorrella to ale odchodem z WPP nekončí. Krátce poté, co oznámil svou rezignaci, nastartoval jiný byznys, tentokrát v telekomunikacích. Jeho nová firma nese název S4.

Brian Krzanich, Intel

Intel letos oslavil 50 let a při té příležitosti dal sbohem svému šéfovi Brianu Krznachovi. Ten byl u vesla pouhých pět let a vaz mu zlomila aférka s podřízenou. Šéfovského postu se místo něj ujal Robert H. Swan, který dosud vedl finance.

Brian Krzanich

Osmapadesátiletý Krzanich započal svou kariéru u Intelu už v roce 1982 jako inženýr ve fabrice na mikročipy v Novém Mexiku. V průběhu let zastával několik dalších různých postů, včetně administrativního šéfa. Krzanich byl členem poradního sboru prezidenta Donalda Trumpa spolu s např. Elonem Muskem z Tesly či s Michaelem Dellem.

V listopadu Krzanich oznámil, že má nový džob – stane se novým šéfem softwarové firmy z Illinois GDK Global.

Bob Sauerberg, Condé Nast

Bob Sauerberg

Mediální konglomerát Condé Nast (časopisy jako Vogue, Glamour, Golf Digest či Vanity Fair) už dál nepovede Bob Sauerberg. Podle listopadového prohlášení se změna na postu šéfa odehraje, jakmile se za něj najde odpovídající náhrada. Sauerberg přišel s novou strategií, která během dvou let vrátila konglomerát do černých čísel. Není tedy divu, že Condé Nast v prohlášení uvedla, že se Sauerbergovy strategie bude držet dál i po jeho odchodu.

Sauerbergův nástupce by měl mít mnohem větší pravomoce, měl by vedle Condé Nast dohlížet i na divizi Condé Nast International, kterou dosud vedl druhý výkonný šéf.

Sauerberg do firmy nastoupil v roce 2005 a po pěti letech se stal prezidentem. V roce 2016 byl jmenován CEO společnosti.