Letíte na pracovní cestu do jiného geografického pásma a nechcete se vláčet s kabátem? Potřebujete se obléct na celou společenskou sezonu bez šestimístné investice? Nebo naopak toužíte vlastní šatník proměnit v investiční příležitost?

Je možné, že za pár let bude přeplněná šatní skříň přežitkem a oblečení si budeme pronajímat, tvrdí zpráva americké poradenské společnosti McKinsey.

Švédský řetězec H&M, jeden z globálních lídrů v segmentu rychlé módy, spouští službu pro půjčování oblečení namísto jeho kupování. Na týden stojí 350 švédských korun, v přepočtu tedy zhruba 850 korun českých.

V rámci předplatného si můžou zákazníci v průběhu sedmi dnů půjčit až padesát kousků oblečení z ekologické kolekce Conscious Exclusive. Tu H&M nabízí už sedm let ve snaze ozelenit byznys vypouštějící do ovzduší víc skleníkových plynů než mezinárodní letecká doprava.

„Chceme inspirovat naše zákazníky, aby se na módu dívali cirkulárním okem. Oblečení v kolekci Conscious Exclusive je vyráběno výhradně z udržitelných materiálů, komentuje v oficiální tiskové zprávě projekt Maria Östblom, ředitelka dámských oděvů v H&M.

Zatím bude H&M novinku testovat pouze ve své vlajkové prodejně ve švédském Stockholmu a po tříměsíčním zkušebním provozu rozhodne, zda projekt rozšíří i globálně.

Zákazníci, kteří touží po neomezeném šatníku, ale zároveň nechtějí přispívat k ekologické devastaci, jsou v současném módním byznysu stále zajímavější cílovkou a přibývá projektů, které se snaží jejich zdánlivě rozporuplné potřeby uspokojit.

Britská platforma Hurr Collective spustila letos v únoru onlinovou peer-to-peer půjčovnu oblečení, doplňků a šperků, zaměřenou na prémiové značky a návrhářské domy, jako je Acne Studios, Stella McCartney nebo italská Prada. Majitelé designových svršků je na platformě nabízejí k zapůjčení za zlomek maloobchodní ceny.

Vedle environmentálního étosu má projekt, o kterém americký Forbes píše jako o Airbnb módního světa, i solidní ekonomický rozměr. „Umožňujeme našim zákaznicím, aby své skříně proměnily v investice, a současně děláme módu dostupnější a šetrnější,“ píše na webu šestadvacetiletá spoluzakladatelka Hurru Victoria Prew.

V současnosti jsou na platformě k pronájmu čtyři tisíce položek a Hurr si za zprostředkování transakce stahuje provizi od obou stran. Na stejný byznysový model, i když zatím v rozpačitější podobě, sází česká platforma Share Wear, která začala fungovat v září.

Nabídka se zatím omezuje na dámské společenské šaty a tvoří ji zhruba 150 modelů. Na rozdíl od britského konceptu ale neprobíhá žádná vstupní selekce, a tak je styl šatů velmi různorodý.

„Chceme, abychom byli schopni uspokojit zákazníky s co nejširším vkusem,“ tvrdí zakladatel Share Wear Nikola Šafránek, jenž má za sebou zkušenosti s projektovým řízením elektronické půjčovny Alza Média nebo z módního vyhledávače Glami.

Místo profesionálních fotek nabízejí majitelky šaty na amatérských momentkách, díky nimž můžete získat velmi osobní a osobitou představu, od koho si oblečení půjčujete.

Z českých návrhářů poskytuje tento servis například značka Leeda návrhářky Lucie Kutálkové, která je dlouhodobě známá svým zájmem o ekologii. Pod heslem „Sdílení je radost. Méně je více.“ nabízí na svém webu 25 modelů k zapůjčení, většinou společenských.

„Některé modely si nechávám jako vzorky ke střihům, pro potřeby focení, zkoušení a následné zakázkové výroby, nebo dělám styling různým známým osobnostem. Oblečení pak už nelze prodat a zůstává nám v ateliéru,“ vysvětluje Kutálková s tím, že chtěla oslovit i zákaznice, které by jinak na exkluzivní modely nedosáhly.

Reálné ekologické dopady těchto konceptů, které by například změřily, zda se životní cyklus cirkulujícího oblečení opravdu prodlouží, nebo zda jej zákazníci budou nakupovat méně, zatím nejsou k dispozici.

Byznysový potenciál nastupujícího trendu ale potvrzuje i aktuální Zpráva o stavu módního průmyslu od poradenské společnosti McKinsey: „Hráči v módním průmyslu budou stále více využívat trh s krátkodobým pronájmem oblečení, aby získali přístup k novým spotřebitelům, hledajícím cenovou dostupnost i odklon od trvalého vlastnictví oblečení,“ uvádí výmluvně.