Není to tak dávno, co se v reklamách na zkrášlující prostředky mohli objevovat pouze standardně půvabní lidé. Takový přístup je ale momentálně absolutně out. Svůj boom zažívají kosmetické trendy, které berou v potaz nejen odlišně vypadající osobnosti, ale také genderovou neutralitu.

Každé další pokolení chce transformovat zkušenost svých rodičů. Proto mileniálové a generace Z odmítají bezbřehý konzum a touží po tom, aby předměty jejich denní spotřeby v sobě nesly také určité poselství. Proto móda a kosmetika nemají být jen prostředky k ošacení a péči, ale také postojem.

Zároveň díky vlivným, často náctiletým influencerům, kteří představují zajímavou kupní sílu, už je nemohou fashion a beauty značky ignorovat. Hodnoty nejmladší skupiny spotřebitelů tedy musí začlenit do těch svých.

77 %

teenagerů si odmítá pořídit kosmetiku od značek, které nemají dostatečně etický přístup k výrobě i svým zaměstnancům.

Podle analýzy společnosti Vox Burner má právě generace takzvaných zoomerů velmi vyhraněné nákupní postoje. Uvádí také, že 65 procent z dotázaných ve věku do 20 let pociťovalo vinu, pokud si pořídili nějaký přípravek, který pak nevypotřebovali.

Diverzita a inkluze jako nový ideál krásy

Tento nový kosmetický trend souvisí nejen s tím, že individualita a svoboda jsou momentálně jedněmi z nejvyšších společenských hodnot, ale také s existencí smartphonů. Máme téměř bezmezný přístup k informacím a najednou je složité ignorovat všechny problémy lidstva.

Pokud roky na přelomu tisíciletí byly ve znamení modelek s perfektními těly a hladovějících dívek, které si zakládaly blogy o tom, jak jíst pouze tři jablka denně, mileniálové tomuto nezdravému trendu učinili přítrž. Momentálně jsou v kurzu modelky plus size i všech barev pleti.

Kosmetická značka zpěvačky Rihanny Fenty, která na trh vstoupila v roce 2017, uvedla od samého začátku 40 odstínů make-upů. Matadorem v tomto ohledu je ale pod konglomerát Estée Lauder patřící M.A.C., který odstíny svých líčidel pro ženy tmavé barvy pleti představil už na začátku 90. let.

I běžné kosmetické značky teď musely nejen přidat co nejvíc odstínů svých make-upů, ale také zařadit třeba přípravky, jež používají osoby trpící vitiligem. Winnie Harlow, jedna z nejznámějších modelek s tímto onemocněním, tak například propaguje podkladovou bázi od Diora.

V reklamě na řasenku L’Obscur od Gucciho se nyní zase objevila první modelka s Downovým syndromem Ellie Goldstein. Kampaň s dívkou, kterou už předtím pro svůj projekt fotila slovenská fotografka Evelyn Benčicová, se stala jednou z „nejlajkovanějších“ fotek na Instagramu Gucciho.

Nová maskulinita

Kosmetický průmysl přinesl určité uvolnění i směrem ke svým mužským zákazníkům. Respektive navázal s nimi vztah v novém segmentu: make-upu.

Pokud symbolem předchozí generace byl David Beckham, který nezastíral, že ráno tráví v koupelně více času než jeho manželka, představitelem mileniálů i zoomerů je muž, který používá make-up.

Kultovní americká značka Glossier zahrnula do svého instagramového feedu kosmetické tipy pro zářivější pleť od Chrise z Texasu, který to očividně s rozjasňovačem umí lépe než většina průměrných žen.

Chanel zašel ještě dál a loni v zimě představil linii nazvanou Boy de Chanel, která obsahovala tužku na obočí, make-up i balzám na rty.

Atypický vzhled, který se v reklamách zprvu jevil jako netradiční, či dokonce šokující, je aktuálně nejen módní a žádaný, ale pro nejmladší generaci už také zcela běžný. Momentálně tedy kosmetický průmysl prožívá jakousi inkorporaci různorodosti, na které si úspěšně staví svůj nový marketing.