skip to main content
Byznys

Duhové visačky a volno při adopci. Jak české firmy podporují LGBT+

4 minuty čtení

Situace LGBT+ zaměstnanců v Česku stále není jednoduchá. Firmy přitom mají velkou moc nad tím, jak dobře se v nich LGBT+ zaměstnanci cítí. Záleží jen na přístupu a toleranci. Inspiraci lze hledat u společností, které neziskové organizace oceňují za jejich přístup k menšinám. 

„Žádný zaměstnavatel nemůže lidi přimět k tomu, aby se vyoutovali, ale může nastavit takové pracovní prostředí, ve kterém to bude jednodušší a LGBT+ zaměstnanci a zaměstnankyně se budou cítit vítaní,“ říká Czeslaw Walek, předseda spolku Prague Pride a zakladatel platformy Pride Business Forum.

Co to v praxi znamená? Firma může napravit české legislativní nedostatky a dát LGBT+ zaměstnancům ty samé zaměstnanecké výhody, jaké mají ostatní. To může být třeba volno, na které mají jinak právo jen rodiny a manželé. 

Taková pravidla už dlouhodobě platí ve Vodafonu. „Týden otcovské dovolené, kterou stát poskytuje pouze otcům, dáváme i stejnopohlavním párům. Navrch rovných 10 plně hrazených dní volna pro všechny novopečené rodiče, a to nejen po narození potomka, ale také při adopci,“ vyjmenovává personální manažerka Jana Vychroňová z Vodafonu. 

A doplňuje další příklad, na který zaměstnavatelé často zapomínají, a přitom třeba pro transsexuály může být v práci bonusem, jenž jim pomáhá zachovat si mezi kolegy důstojnost. „Pro ty, kteří procházejí složitým obdobím změny pohlaví, jsme zřídili genderově neutrální toalety,“ dodává Vychroňová. 

Reklama
Žádný zaměstnavatel nemůže lidi přimět k vyoutování, ale může nastavit pracovní prostředí, ve kterém to bude jednodušší.

Pomůže i zapojování ostatních a pořádání různých nepovinných vzdělávacích přednášek. Ty se osvědčily třeba v ExxonMobilu, kde funguje dobrovolná zaměstnanecká skupina Pride. „Organizujeme různorodé akce, semináře a přednášky. Naším cílem je vzdělávat kolegy v daném tématu a propojovat je tak, aby si mohli vzájemně sdílet zkušenosti a pomáhat,“ popisuje Markéta Hrobařová, která skupinu vede. 

Mezi její aktivity patří i různá setkání a sportovní akce, aby si každý zaměstnanec mohl vybrat, co mu z nabídky vyhovuje. „Pořádáme letní piknik, kdy se sejdou naši zaměstnanci včetně jejich partnerů a nejbližších, účastníme se také akcí pořádaných jinými organizacemi, jako je například Duhový průvod Prahou nebo běh proti homofobii Fun & Run,“ vyjmenovává. 

I v Innogy se snaží zapojovat všechny zaměstnance, aby se tím v práci vytvořilo tolerantnější prostředí. Jdou na to nenásilně a postupně. Řadou přednášek, setkání… anebo barevnou visačkou na vstupní kartu. Tu si mohou zaměstnanci vyzvednout na jedné z firemních diverzitních akcí a jejím nošením vyjádřit podporu menšinám v práci. 

A zdá se, že citlivý a nápaditý přístup se v práci rychle projeví. „Před třemi lety jsme prováděli průzkum mezi zaměstnanci, kde jsme se mimo jiné ptali, zda se zaměstnanci s odlišnou sexuální orientací v Innogy nemusejí obávat negativních reakcí. Loňský průzkum v porovnání s rokem 2016 ukázal velmi pozitivní posun,“ říká personální ředitelka Innogy Erika Vorlová.  

Podle mezinárodní studie Human Rights Campaign Foundation přitom téměř polovina mladých LGBT+ zaměstnanců svoji sexuální orientaci v práci úzkostlivě tají. Potvrzuje to i nedávný průzkum v českém prostředí pro Vodafone.

Někteří proto, že tohle téma podle nich do práce nepatří, velká část se ale obává posměšků, diskriminace, zastavení kariérního růstu, či dokonce toho, že přijde o práci. A výzkumy dokazují, že to nejsou zbytečné obavy. Až 80 procent transsexuálů zažilo v práci diskriminaci, 10 procent LGBT+ bylo nuceno z práce kvůli netolerantnímu kolektivu odejít a více než polovina je zvyklá na to, že si v práci občas vyslechne posměšky či urážlivý vtip. 

Reklama
Reklama
Reklama