skip to main content
Český byznys

Nevěříme blbostem, a tak nás lidé kupují, říká majitel Kofoly Samaras

3 minuty čtení

Sedmačtyřicetiletý majitel a ředitel Kofoly Jannis Samaras sice vyrábí primárně slazené nápoje, na druhou stranu však zdůrazňuje, že lidé chtějí žít zdravěji. I proto třeba koupil výrobce bylinných čajů Leros nebo dále aktivně rozvíjí svou síť zdravého rychlého občerstvení Ugo.

Z firmy, do jejíhož portfolia patří kromě Kofoly například voda Rajec nebo nápoj Vinea, chce udělat zodpovědný podnik, který zahladí svou ekologickou stopu. Do toho by, jak sám říká, rád stále chodil po zemi a nenechal se unést vizemi.

Jaký nápoj se bude letos pít?

Voda.

A co očekáváte, že vám z portfolia bude růst?

Voda. Pak určitě Kofola, ta roste pořád. A Ugo.

Drajvuje růst Uga mladá generace, která vzala zdravý životní styl za svůj?

Souvisí to s tím, ale řekl bych, že do toho dozrává i starší generace. Mění se povědomí lidí o tom, jak a co mají konzumovat. Zákazníci jsou zodpovědnější, informace mají všude dostupné a podle toho upravují svůj životní styl.

Loni jste koupili výrobce bylinných čajů Leros. Jak moc pro vás jsou akvizice důležité?

Z dnešního pohledu to pro finanční výsledky celé firmy příliš důležité není, ale myslíme si, že zdravý byznys je byznys budoucnosti. Navíc základem Kofoly jsou bylinky a zrovna Leros je firma postavená na bylinkách, takže ta synergie je zřejmá.

A máte nyní něco v hledáčku?

Pořád máme něco v hledáčku.

Aktuální vydání magazínu
Wonder Woman
Forbes 6/2019

V lednovém Forbesu jste se rozepsal o vaší snaze stát se postupně zero waste company (firmou, která se zbavuje své ekologické stopy). Do jaké míry to vychází z vaší odpovědnosti a do jaké míry reagujete na určitý trend?

Děláme to, čemu sami věříme. Věnovat se něčemu jen proto, že to chce konzument, nám příliš mentálně nejde. Zřejmě ale nevěříme úplným blbostem, protože nás lidé kupují. (smích)

Co jsou ve vašem případě ty první krůčky směrem k odpovědnějšímu chování?

Spousta maličkostí. Například se snažíme, aby kamiony, které převážejí naše zboží, jezdily na CNG. V Ugu jsme jako jedni z prvních mezi fastfoody začali používat keramické nádobí a klasické příbory, omezujeme užívání jednorázových plastových obalů a tak dále.

A co balené nápoje?

Co se týče plastových lahví, nabízí se hodně na první pohled jednoduchých řešení, ale je otázka, jestli to není tak trochu vyrážení klínu klínem. Intenzivně se zabýváme tím, jak nejlépe vysbírat prázdné obaly z trhu, jak s nimi následně naložit a zda recyklací získaný regranulát (směs z recyklovaných plastů, pozn. redakce) znovu použít do lahví nebo do jiných typů nepotravinářských produktů. Snažíme se ale nezaujímat unáhlené stanovisko a hledat dlouhodobě udržitelné řešení, které bude nejlepší pro všechny.

Jak těžké pro vás je šířit tuhle udržitelnou filozofii dále do firmy?

To nebylo tak, že bych přišel, bouchl do stolu a řekl, že budeme zero waste company. Ty tendence naopak vzešly z firmy a v mých rozhodnutích se jen promítá hlas ostatních lidí. Než jsem například udělal na chalupě workshop na téma udržitelnosti, kde jsme se sešli s významnými českými odborníky a podnikateli, zeptal jsem se lidí v Kofole na jejich nápady a několik z nich tam jelo brainstormovat s námi.

Všichni cítíme určitý rozpor mezi technologiemi a přírodou, mezi znečištěním a zdravým životním stylem, mezi stresem a pohodou. V určitý moment pro vás mnohem větší hodnotou než peníze bude čistý vzduch.

Inspirujete se v tomto ohledu od zahraničních firem?

Abych řekl pravdu, ani moc ne. Vím třeba, že někde okolo vrcholu žebříčku odpovědných firem se pohybuje Google, ale to, co musí udělat, je zřejmě úplně odlišné od toho, co musíme stran dopadu na životní prostředí udělat my. Navíc se o tom hezky mluví, ale pak přijde Forbes, zeptá se na zisk EBITDA a vrátí vás do reality. (smích) Nicméně měřítkem úspěšné firmy je podle mne to, že se umí chovat odpovědně a přitom stále vydělává.

Když už jsme u těch finančních ukazatelů, loni jste v srpnu poprvé za jediný měsíc překonali miliardové tržby a celkově jste zažili velmi dobrý rok. Čím to?

Bylo dobré počasí. (smích) Pokud je od dubna víceméně léto, vyloženě nám to nahrává. A pak se samozřejmě podařilo vše, co mělo.

S nutnou nadsázkou se tedy dá říci, že vašemu byznysu vyloženě vyhovuje globální oteplování…

To bych úplně netvrdil, protože pro každý byznys je nejdůležitější stabilita. Takže nejlepší bude, pokud bude stabilní klima. Vždyť si vezměte, že máme v portfoliu i ty čaje a kolega, který je má na starosti, by od dubna jen chodil kolem a naříkal. (smích)

Loni na podzim jste opustil ředitelskou židli pro československý trh. Jak se změnil váš pracovní den?

Pracovní den se moc nezměnil, ale získal jsem prostor soustředit se na budoucnost a směřování celé skupiny. Čekají nás velké výzvy a chceme na ně být dobře připraveni. Aktuálně hledáme například cesty, jak nejlépe komunikovat s investory, kteří by chtěli spolu s námi žít příběh Kofoly.

Takže máte i prostor si častěji dát nohy nahoru a přemýšlet nad vizí a strategií?

To je velmi nebezpečné, protože pak byste ty nohy nemusel sundat. (smích) Vize jsou pěkné, ale nemilé by bylo zjistit, že žijete ve vizích a uniká vám život. Snažím se proto chodit po zemi.

Baví vás to pořád stejně, jako když jste před 15 lety s otcem Kofolu kupovali?

Upřímně jsem měl chvilku, kdy jsem si říkal, že jestli to takto půjde dál, moje cesta se oddělí od té firemní. Řešil jsem pořád nějaké banky či finanční ukazatele, což není úplně můj šálek kávy. Naštěstí se to ale usadilo.

Nebo jste to přehodil na nějakého finančního ředitele?

Vždyť říkám, že se to usadilo. (smích) Už zase řeším pěkné věci, které nejsou jen o penězích. Ty jsou fajn a určitě ukazují, jestli něco děláte dobře, ale pokud nemáte šťastné lidi a nedodáváte zákazníkům emoce, je to k ničemu.

Sbíráte od zaměstnanců zpětnou vazbu?

Samozřejmě, ale nechci být naivní a myslet si, že bych dostával zcela upřímný feedback. Asi by za mnou nikdo nepřišel se slovy, že jsem úplný pitomec, i kdyby si to myslel. Vždy je třeba počítat s mírným až větším zkreslením. (smích) Z úsměvů okolo sebe ale vnímám, že si to naši lidé snad užívají.

Co bude pro Kofolu v následujících letech největší výzvou?

Udržet svou misi, žít zdravě a milovat, co děláme. Určitě také hledat nové cesty, protože se pořád pokládáme za firmu, která spíše inovuje, než adaptuje. A mít ty nohy na zemi.