Aktuální vydání magazínu Forbes

Nikdo to od něj nečekal, kdysi tlustý kůň z Česka ale překvapil a dobyl Ascot

Pošli to dál

Připadali si jako kokosy na sněhu. Když český trenér Zdeno Koplík přihlásil šestiletého valacha Subway Dancera do slavného Champion Stakes v Ascotu, mnozí experti si ťukali na čelo.

Čtěte také: Vinař z Pavlovic dělá víno z meruňek a slaví s ním úspěchy i v Japonsku 

Nejenže ještě žádný kůň z Česka nikdy na legendární britské dráze nestartoval, ale 1,3 milionu liber dotované Champion Stakes je na ostrovech považováno za nejprestižnější rovinový dostih celého podzimu a startují v něm jen ti nejlepší z nejlepších. Což Subway Dancer nikdy nebyl.

Jenže přehlížený hnědák z české stáje Bonanza minulou sobotu vytřel dostihové Evropě zrak.

Subway Dancer a Koplíkovi

Subway Dancer v sedle s trenérovým bratrem Radkem Koplíkem doběhl před zraky královny Alžběty II. na třetím místě a jako outsider s kurzem 66 : 1 se postaral o senzaci prvního řádu. A také zřejmě o největší mezinárodní úspěch v historii českých dostihů, který se vzhledem k výsadní pozici Ascotu dá směle srovnat s pomyslným umístěním českého pilota na stupních vítězů formule 1.

„Tekly nám na tribuně slzy. Vždyť my jsme se celou dobu modlili, aby vůbec někoho předběhl a nebyla ostuda,“ vypráví Zdeno Koplík, který kdysi v sedle klisny Vinny dojel druhý ve Velké pardubické. „Byli jsme třetí, ale všichni se kolem nás točili, jako kdybychom vyhráli. Všude se neustále zdůrazňovalo Czech Republic a Czech horse.“

Že kůň trénovaný v podbrdských kopcích asi 60 kilometrů za Prahou dokázal zdolat hvězdy nejslavnějších světových majitelů, jako jsou irský magnát John Magnier nebo saúdský princ Khalid Abdullah, a dosáhl na prémii čtyři miliony korun, by bylo samo o sobě velkým příběhem.
Osud Subway Dancera však připomíná jednu velkou pohádku úplně od začátku.

Z hříběte se špičkovým rodokmenem, do něhož v rodné Francii původně vkládali velké naděje, vyrostl mohutný a neohrabaný hromotluk. Ve dvou ani třech letech, kdy jiní plnokrevníci už intenzivně běhají dostihy a slaví své největší úspěchy, se vůbec nedostal na dráhu. Majitel se ho tedy rozhodl zbavit a poslal ho na slavnou dražbu do letoviska Deauville. Žádný kupec se ale nenašel.

Česká stáj ho získala po dražbě za směšné tři tisíce eur (asi 77 tisíc korun). Ani Koplík si ale zpočátku nebyl jistý, že jeho nová akvizice vůbec k něčemu bude. „Byl přerostlý a tlustý, měl o nějakých 200 kilo navíc. Navíc byl těžko jezditelný, moc jsem mu zkrátka nevěřil,“ přiznává trenér s odstupem času.

V jedné chvíli Subway Dancera dokonce nabídl svým známým pro parkury a military, ale valach neprošel zdravotními testy. Nezbylo než si ho nechat a vyzkoušet ho v dostizích. A přehlížený hromotluk se najednou začal měnit před očima.

Už ve své první sezoně vyhrál tři dostihy ve Francii a postupně se začal zabydlovat mezi tamní špičkou. „Má obrovský cvalový skok, jede se na něm jako na parníku,“ libuje si valachův žokej Radek Koplík.

Ačkoli se Subway Dancer v předchozích dvou sezonách zařadil mezi nejlepší plnokrevníky v Česku, nápad zkusit to s ním v Ascotu byl většinou expertů považován za čiré sci-fi. Nejkvalitnější rovinové dostihy v Evropě totiž představují tak vysokou metu, že majitelé nejlepších českých koní na nic takového dosud ani nepomysleli.

Jedinou výjimkou byl Darsalam, kterého pro kazašského filmového producenta Ardaka Amirkulova trénoval v severních Čechách Arslangirej Šavujev. Při svých dvou výletech do Anglie doběhl Darsalam na šestém a devátém místě.

„Projel jsem s koňmi celou Evropu, zažil jsem skvělou atmosféru na Velké pardubické, ale třeba i na nejbohatším evropském rovinovém dostihu, Ceně Vítězného oblouku v Paříži. Ale tohle je něco úplně jiného,“ potvrzuje Zdeno Koplík. „Angličané dostihy prostě žijí. Když jsme viděli tu atmosféru, jak lidé fanaticky povzbuzují své koně a šílí na tribunách, měli jsme husí kůži.“

Svému bratru Radkovi v padoku před dostihem znovu zopakoval taktické pokyny, ale pak jen mávl rukou. „Kladl jsem mu na srdce: Na všechno okolo se vykašli a užij si to. Buď to dopadne, nebo ne.“

Finiš z posledního místa na třetí vynesl Subway Dancerovi a jeho týmu krátce po dostihu pozvánku na prestižní mítink do Hongkongu, zájem o účast českého koně mají i pořadatelé slavného Dubai World Cupu. Valacha stáje Bonanza ale prozatím čeká hlavně odpočinek.

„Doma jsme vlastně vyhráli všechno, co jsme chtěli. Teď už se soustřeďujeme na starty v zahraničí, rád bych ještě něco dokázal venku. Ale na to musíte mít dobrého koně, bez toho nezmůžete nic. Všechny trénujete v podstatě stejně, a výjimečný je jen jeden. Třeba někdy ještě podobného koně jako Subway Dancer potkám,“ přeje si Koplík.

Foto: Martin Cáp

Čtěte také