Doktor Creed (Jason Clarke) by si přál trávit více času s rodinou. Možná by si ale měl dávat větší pozor na to, co si přeje…
Druhá filmová adaptace románu Stephena Kinga Řbitov zviřátek, jež právě vstupuje do českých kin, oživuje příběh bostonské rodinky, která se přestěhuje na venkov. Jak už to tak ale v Kingově oblíbeném státě Maine bývá, blízko nového baráčku se nachází staré indiánské pohřebiště, které rodinnou pohodou otřese.
Řbitov zviřátek otevírá vděčný motiv hororových snímků, i tady se rodina hlavní postavy musí vzpamatovat ze ztráty, po níž už nic nebude stejné.
Nový snímek ale nejde nikdy cestou skutečně těžkého a mrazivého dramatu o rozpadající se rodině, jako se to nedávno povedlo Arimu Asterovi s jeho Děsivým dědictvím. Jiný úspěšný „rodinný“ horor poslední doby, Tiché místo, zase držel diváky v konstantním pozoru, protože jeho postavy kvůli vraždícím monstrům nemohly vydat ani hlásku.
I Řbitov zviřátek tematizuje rodičovské strachy z uhlídání dětí v neklidném světě, kde jsou stará indiánská pohřebiště a probouzející se mrtví jen zástupným problémem. Nový film předvádí výčitky postav, které v kritickou chvíli nepomohly svým nejbližším, samozřejmě ale spoléhá i na obligátní lekačky a zádušní vize.
Přímočarý snímek odehrávající se v jakémsi zvláštním bezčasí našlapuje i kolem brutálnějšího žánru takzvaného body hororu. Největší odvahu ale stejně projeví režisérské duo Kevin Kölsch a Dennis Widmyer v momentě, kdy se vzdálí od knižní předlohy.
Řbitov zviřátek považuje King možná překvapivě za svůj nejděsivější román, dokonce napsal scénář k první filmové adaptaci z roku 1989. Tvůrci letošního remaku se báli, zda jim změnu spisovatel posvětí, ten s ní však údajně neměl žádný problém.
Film navíc obsahuje skryté narážky na jiná Kingova díla jako To, když Creedova manželka jede po dálnici a v záběru je vidět cedule s nápisem Derry, v němž se zmíněný román odehrává. Právě první díl filmové verze To spustil před dvěma lety renesanci zájmu o Kingova díla, která se v minulosti přetavila v legendární snímky jako Osvícení či Zelená míle, ale i v množství pochybných titulů jako Kukuřičné děti nebo Ohnivé oči.
To, v němž na sebe zlo bralo různé podoby a King umně cílil na opodstatněné i iracionální strachy vracející se často v dospělosti v jiných podobách, vydělalo ve filmové podobě ohromných 700 milionů dolarů. Spoléhalo ale hlavně na nekonečné charisma party skvěle obsazených dětí spíš než na invenční a intenzivní děs, třeba z ranku dvou dílů V zajetí démonů. Výsledek se ani při Rkovém ratingu nechtěl příliš umazat a šlo si při něm jen domýšlet, co by s pasážemi denního strašení a strukturou vyprávění podnikl původně zamýšlený režisér Cary Fukunaga (Temný případ).
Klaun Pennywise se však vrátí už letos v září ve druhé epizodě, v níž hrají dospělé členy Losers‘ Clubu hollywoodské hvězdy jako Jessica Chastain či James McAvoy.
Kingovskou mánii chtěl potom loni vytěžit ještě ambiciózní seriál Castle Rock stanice Hulu, který měl ve fiktivním městečku propojit motivy z mnoha Kingových děl. Producenti chtěli v mnoha narážkách a citacích vytvořit jakousi encyklopedii spisovatelovy tvorby, zároveň však nabídnout unikátní příběh. Výsledek byl trochu rozpačitý, nicméně do vysílání se právě chystá druhá řada.
Sám Stephen King zůstává nejčtenějším autorem 80. let. Jeho téměř 60 románů se prodalo přibližně 350 milionů kusů, vzniklo podle nich zhruba 60 filmů a televizních projektů, které vydělaly více než miliardu dolarů. Čtenáře už vystrašil upíry (Prokletí Salemu), vzteklými psy (Cujo) i šílenstvím v osamění (Osvícení) – Kingovi se ovšem slavná adaptace Osvícení nelíbila.
Jediný horor Stanleyho Kubricka totiž rozhodně nebyl otrockým překlopením předlohy na plátno a podle mnoha diváků měl mnohem větší sílu. Cynický snímek, jehož děs pracuje s prostorem hotelu i architekturou pošramocené mysli, funguje dodnes, podle spisovatele je ale hlavní hrdina Jack Torrance (Jack Nicholson) šílený od úplného začátku a neprochází velkou změnou. Oproti předloze je změnou také úplný závěr – v knize hotel i s Jackem exploduje.
Stephen King, který žije s manželkou v Maine a v seznamu nejlíp vydělávajících spisovatelů podle časopisu Forbes si loni polepšil na třetí místo, má přitom adaptace svých knih většinou rád – líbí se mu klukovské dobrodružství Stůj při mně i Vykoupení z věznice Shawshank, drama, které je evergreenem už pro generace diváků, pro některé je však příliš přeslazené.
V žebříčcích nejlepších adaptací spisovatelových knih se objevuje i Misery nechce zemřít, která Kathy Bates jako šílené fanynce vynesla Oscara, Mlha z roku 2007, jež uvězní v supermarketu obklíčeném monstry několik lidí, nebo Carrie, žánrově rozkročený snímek Briana De Palmy z roku 1976. Letos v listopadu se do kin chystá Doktor Spánek, pokračování Osvícení, v němž dospělého syna Jacka Torrance hraje Ewan McGregor. Ještě líp zní informace, že snímek režíruje Mike Flanagan, který stál za děsuplným seriálem The Haunting of Hill House od Netflixu.
