V jakém že to jsme roce? Do kin se jen pár týdnů po Rambovi vrátil i Terminátor, další původně osmdesátková značka, již v průběhu let opakovaně křísila jak nostalgie, tak touha po penězích.
Stejně jako nový Rambo s podtitulem Poslední krev i aktuální Terminátor, nazvaný Temný osud, se částečně odehrává v Mexiku. Nic moc pěkného se tam nestane ani v jednom ze zmíněných snímků, tím však podobnost končí. Temný osud totiž není jen ostentativně brutálním mlácením prázdné slámy.
Režisér Tim Miller (Deadpool) a produkující otec ságy James Cameron chytře ignorují všechna pokračování, která vznikla po druhém dílu s podtitulem Den zúčtování. Místo toho se spoléhají na třiašedesátiletou Lindu Hamilton, která se vrací v roli Sarah Connor.
Její podrážděná, osamělá mstitelka, která odsekává slovy „Zabíjím terminátory a piju, dokud neodpadnu“, představuje jeden z comebacků roku, srovnatelný snad jen s loňským návratem Jamie Lee Curtis jako Laurie Strode v novém Halloweenu.
Silná je i Mackenzie Davis z Blade Runnera 2049, jež hraje biomechanicky vylepšenou vojačku z budoucnosti. Ta má za úkol ochránit „nového Johna Connora“, jímž je budoucí vůdkyně odporu Dani. Její představitelka Natalia Reyes se ale ve společnosti zmíněných dam nechytá, neboť má poněkud toporné charisma bojovnice z průměrné adaptace young adult ságy. Dani pracuje v mexické továrně, kde nahrazují pracovníky roboty, jednoho dne tam ale přijde „nahradit“ poněkud více lidí terminátor Rev-9.
Tvůrci sice vyměnili zlotřilý systém Skynet za umělou inteligenci nazvanou Legion, jinak ale replikují postupně gradovanou honičku s prakticky nezničitelným strojem, kterou si většina diváků se ságou spojuje. Miller inscenuje první velkou akční scénu na mexické dálnici, kde jako by chtěl vzdát hold zemitosti prvních dvou dílů ságy, které Cameron opíral o praktické efekty a kaskadérské kousky.
Tady se sice CGI nikdy úplně neujede, přesto má nový Terminátor alespoň ze startu blíže k hmatatelnosti posledního Šíleného Maxe než k obligátnímu „digibordelu“, tak příznačnému pro současné velkoprodukce.
Další bitky proběhnou v detenčních táborech na americko-mexické hranici, a především v obřím nákladním letadle, které se s hrdiny začne řítit k zemi a kde se bojuje o život (naštěstí) ještě dramatičtěji než v Mumii s Tomem Cruisem. Snímek má docela tah na bránu, tudíž nezbývá moc času řešit díry ve scénáři.
Proč se oficiální složky nezajímají o nezničitelného robota z budoucnosti? Jak vedle sebe mohou fungovat terminátoři ze Skynetu i z Legionu, když se Skynet po událostech v Terminátorovi 2 podařilo zničit? Odpovědi raději nečekejte.
Překvapením je ale T-800 v podání Arnolda Schwarzeneggera, který si v menší, ale důležité roli primárně střílí z popkulturního statusu. Toho se jeho nejslavnější postavě dostalo nejen díky větě „I’ll Be Back – Já se vrátím“.
Právě Schwarzenegger ale na začátku 80. let nevěřil tehdy neznámému režisérovi Jamesi Cameronovi, který za ním přišel s nabídkou role robota lovícího lidi. Nevěřili mu ani producenti, kterým musel prodat práva na značku za pouhý jeden dolar, aby mu dovolili temný thriller natočit.
Sázka se vyplatila, neboť snímek za necelých osm milionů dolarů vydělal v kinech skoro desetkrát tolik. Druhý film z roku 1991 potom platil už za regulérní globální hit, neboť při stomilionovém rozpočtu vydělal 516 milionů dolarů, jimiž se v té době umístil hned za Star Wars a E. T. Mimozemšťanem.
Sám Cameron vtipkoval, že první film pořídil za cenu Arnoldova karavanu během natáčení druhého filmu. Honorář hlavní hvězdy ostatně začínal s prvním filmem na 75 tisících dolarů, za druhý ale už dostal rovných 15 milionů dolarů.
Třetí snímek z roku 2003 s podtitulem Vzpoura strojů sázel na humor a mnoho diváků ho chápalo i jako součást Arnoldovy předvolební kampaně na kalifornského guvernéra. Za film obdržel herec astronomických 30 milionů dolarů včetně procent z tržeb. Sáze samotné ale novou krev do žil nevlil.
Na svou dobu ohromný – přibližně 180milionový – rozpočet dílo v pokladnách zmnožilo na 433 milionů dolarů, což nebylo úplně oslnivé. V čistě postapokalyptické sci-fi Terminator: Salvation z roku 2009 se pak Arnoldova tvář objevila pouze v digitální podobě. Teenagerům přístupný snímek vydělal při 200milionovém rozpočtu 371 milionů dolarů.
Opět šlo o trochu rozpačitý výsledek, který nepozvedl ani hvězdný Christian Bale v hlavní roli. Přesto to producentům nezabránilo v tom, aby stroje z budoucnosti pozvali do kin popáté. Snímek Terminator: Genisys z roku 2015 je asi nejhorším dílem z celé série, ve světových pokladnách však jeho 155milionový rozpočet zachraňovala Čína. Ta přisypala impozantních 113 milionů dolarů, díky nimž se tržební výkonnost filmu zastavila na 440 milionech dolarů.
Po čínské tržební injekci pokukují i tvůrci aktuálního Temného osudu, jehož americký otvírák měl původně přesáhnout 40 milionů dolarů. V podobném rozmezí ostatně v Americe otevíraly i Vzpoura strojů a Salvation, a to měly k dispozici červencový, popřípadě květnový slot. Víkendové tržby jsou ale nakonec zklamáním a sérii dost pravděpodobně definitivně pohřbívají.
V Americe film za první víkend vydělal jen 29 milionů dolarů, přičemž byl nasazen na čtyři tisíce pláten. Zbytek světa přidal přibližně 95 milionů dolarů, globální resumé je tedy 123 milionů dolarů, což nezní tak špatně, ve výsledném numeru je už ale i Čína, kde si nakonec Temný osud přišel jen na 28 milionů dolarů.
Pozitivní šeptanda o nejlepším dílu ode Dne zúčtování a návratu Jamese Camerona tedy úplně nezafungovala, producentům musí navíc přidělávat vrásky na čele obří (skoro 190milionový) rozpočet, kvůli němuž rozhodně neskončí v plusu. Terminátor tedy nejspíše stvrzuje svůj vlastní temný osud – a následuje finanční pád kdysi slavných značek jako Predátor či Vetřelec. Dáte mu v kinech ještě šanci, anebo vás už nezajímá?
