skip to main content
Cestování

Obliba výletních lodí roste. A města (i planetu) to ničí

4 minuty čtení

Nechat se ovívat mořským vánkem, poobědvat v některé ze špičkových restaurací na palubě, zajít si do kasina a občas zastavit v některém z přímořských letovisek? Cesta na výletní lodi může vypadat jako perfektní zážitek – a není divu, že láká stále více lidí.

Před deseti lety se jich podle serveru Travel Agent Central nalodilo 17,8 milionu, loni už 27,2 a letos se očekává, že číslo zase o pár milionů povyskočí. A pokud na palubě čekáte výhradně seniory užívající si penzi, jste na omylu. Popularitě se plavby těší i mezi mladšími ročníky. Nejvíc roste počet turistů mezi 30 a 39 lety. 

Byznys, ve kterém se za rok protočí asi 117 miliard dolarů, ovšem má i svou odvrácenou stranu – znečištění.

Carnival Corporation, největší světový provozovatel výletních lodí, vypustil za rok 2017 desetkrát víc oxidů síry než všech 260 milionů osobních aut v Evropě. Řeč je přitom o společnosti, která vlastní „pouhých“ 47 lodí.

Síra v kontaktu s vodou a vzduchem tvoří kyselinu sírovou – hlavní složku kyselých dešťů, která zabíjí ryby a poškozuje vodní ekosystém.

Jenže zatímco emise vypouštěné auty se bouřlivě řeší, lodě měly donedávna výjimku z ekologických regulí a mnohdy spalovaly ty nejšpinavější frakce ropy.

V roce 2020 by sice měla začít platit celosvětová pravidla pro podíl síry v lodním palivu, podle neziskových organizací ale nejsou dostatečně přísná. A deník Guardian navíc zjistil, že lodě chtějí příkaz obcházet tím, že nainstalují systém, který zadrží škodliviny z paliva, jež pak posádka tajně vypustí v mezinárodních vodách. 

Škodlivé emise z výletních lodí nejvíce dopadají na přístavy, v nichž kotví – a především ty, které jsou turisticky nejvděčnější. Trpí třeba Barcelona, do níž v roce 2017 připlulo více než osm set obřích výletních lodí.

Aktuální vydání magazínu
5G. Revoluce v mobilu
Forbes NEXT podzim 2019

Přitom už sto takových plavidel vypustí do městského vzduchu téměř 33 tun oxidů síry. Barcelona se tak řadí na první místo nejznečištěnějších přístavů Evropy a těžko se divit, že starostka Ada Colauová slibuje omezit počet přijíždějících turistických lodí.

Nezisková organizace Transport & Environment navrhuje ještě radikálnější řešení: lodě by musely mít v přístavech vypnuté motory a energii čerpat jen z baterií. Přístavy by tak byly v podstatě bezemisní. Bez výjimek.

Tím spíš, že tyto krátkodobé návštěvy ekonomikám cílových měst nijak významně neprospějí – turisté tam stráví jen málo času a neutratí moc peněz.

Pomohlo by alespoň zvýšit poplatky za kotvení (teď se pohybují zhruba kolem 20 korun za osobu), ale lodní průmysl hrozí, že místa, která by k něčemu takovému přistoupila, by se nedostala na seznam zastávek. 

Brání se i další města. V Benátkách si budou muset návštěvníci pobyt dopředu rezervovat a počet míst bude omezen, Dubrovník pro pasažéry výletních lodí omezil vstup do historického centra a Bruggy rovnou regulují, kolik jich může vplout do přístavu. Opatření proti nim chystá i řecký ostrov Santorini.

Právě regulace provozu výletních lodí jsou zřejmě jedinou efektivní cestou, jak zpomalit škody, které planetě jejich činnost způsobuje. Vzhledem k neustálému nárůstu pasažérů totiž nelze čekat, že by zájem o tento typ cestování opadl.

Účastí na výletní plavbě přitom škodí pasažéři i sami sobě. Vzduch, který tam dýchají, je zhruba v podobné kvalitě jako ten v Pekingu, jednom z nejznečištěnějších měst světa. A jejich pomyslná ekologická stopa roste téměř třikrát rychleji, než kdyby strávili dovolenou na pevnině.