skip to main content
Cestování

Obliba výletních lodí roste. A města (i planetu) to ničí

4 minuty čtení

Nechat se ovívat mořským vánkem, poobědvat v některé ze špičkových restaurací na palubě, zajít si do kasina a občas zastavit v některém z přímořských letovisek? Cesta na výletní lodi může vypadat jako perfektní zážitek – a není divu, že láká stále více lidí.

Před deseti lety se jich podle serveru Travel Agent Central nalodilo 17,8 milionu, loni už 27,2 a letos se očekává, že číslo zase o pár milionů povyskočí. A pokud na palubě čekáte výhradně seniory užívající si penzi, jste na omylu. Popularitě se plavby těší i mezi mladšími ročníky. Nejvíc roste počet turistů mezi 30 a 39 lety. 

Byznys, ve kterém se za rok protočí asi 117 miliard dolarů, ovšem má i svou odvrácenou stranu – znečištění.

Carnival Corporation, největší světový provozovatel výletních lodí, vypustil za rok 2017 desetkrát víc oxidů síry než všech 260 milionů osobních aut v Evropě. Řeč je přitom o společnosti, která vlastní „pouhých“ 47 lodí.

Síra v kontaktu s vodou a vzduchem tvoří kyselinu sírovou – hlavní složku kyselých dešťů, která zabíjí ryby a poškozuje vodní ekosystém.

Jenže zatímco emise vypouštěné auty se bouřlivě řeší, lodě měly donedávna výjimku z ekologických regulí a mnohdy spalovaly ty nejšpinavější frakce ropy.

V roce 2020 by sice měla začít platit celosvětová pravidla pro podíl síry v lodním palivu, podle neziskových organizací ale nejsou dostatečně přísná. A deník Guardian navíc zjistil, že lodě chtějí příkaz obcházet tím, že nainstalují systém, který zadrží škodliviny z paliva, jež pak posádka tajně vypustí v mezinárodních vodách. 

Škodlivé emise z výletních lodí nejvíce dopadají na přístavy, v nichž kotví – a především ty, které jsou turisticky nejvděčnější. Trpí třeba Barcelona, do níž v roce 2017 připlulo více než osm set obřích výletních lodí.

Aktuální vydání magazínu
H₂O. Jak nedostatek vody promění Česko
Forbes NEXT léto 2019

Přitom už sto takových plavidel vypustí do městského vzduchu téměř 33 tun oxidů síry. Barcelona se tak řadí na první místo nejznečištěnějších přístavů Evropy a těžko se divit, že starostka Ada Colauová slibuje omezit počet přijíždějících turistických lodí.

Nezisková organizace Transport & Environment navrhuje ještě radikálnější řešení: lodě by musely mít v přístavech vypnuté motory a energii čerpat jen z baterií. Přístavy by tak byly v podstatě bezemisní. Bez výjimek.

Tím spíš, že tyto krátkodobé návštěvy ekonomikám cílových měst nijak významně neprospějí – turisté tam stráví jen málo času a neutratí moc peněz.

Pomohlo by alespoň zvýšit poplatky za kotvení (teď se pohybují zhruba kolem 20 korun za osobu), ale lodní průmysl hrozí, že místa, která by k něčemu takovému přistoupila, by se nedostala na seznam zastávek. 

Brání se i další města. V Benátkách si budou muset návštěvníci pobyt dopředu rezervovat a počet míst bude omezen, Dubrovník pro pasažéry výletních lodí omezil vstup do historického centra a Bruggy rovnou regulují, kolik jich může vplout do přístavu. Opatření proti nim chystá i řecký ostrov Santorini.

Právě regulace provozu výletních lodí jsou zřejmě jedinou efektivní cestou, jak zpomalit škody, které planetě jejich činnost způsobuje. Vzhledem k neustálému nárůstu pasažérů totiž nelze čekat, že by zájem o tento typ cestování opadl.

Účastí na výletní plavbě přitom škodí pasažéři i sami sobě. Vzduch, který tam dýchají, je zhruba v podobné kvalitě jako ten v Pekingu, jednom z nejznečištěnějších měst světa. A jejich pomyslná ekologická stopa roste téměř třikrát rychleji, než kdyby strávili dovolenou na pevnině.