Když chcete otevřít designový obchod s lokálním zbožím v Ostravě, je třeba počítat s tím, že začátky budou tvrdé. Naštěstí pořád platí, že osobitost se cení. Ivana Mifková, která koncept store jménem Ty Identity založila, sebrala odvahu, vzala si úvěr v řádech stovek tisíc a vydala se na cestu.

Našla prostory v centru, které nechala originálně zařídit. „Chtěla jsem prostor nějak ozvláštnit, aby měl charakter a podtrhoval podstatu věcí, které nabízíme. A od začátku šlo o to, aby měl každý designér, který u nás vystavuje, svůj kus místa,“ vysvětluje. Povedlo se. Architekti ze studia Reaktor vtiskli interiéru podobu kartonových krabic a sítí, které obklopují zákazníka a realizace se ucházela o Českou cenu za architekturu. Mifková začala pomalu oslovovat jednotlivé designéry a návrháře, které z oboru sama zná, pořádat workshopy a různé akce.

Dnes už o designovém království v Ostravě ví snad každý. Dokonce i v ostravském studiu ČT si všimli, že Ty Identity by byly perfektní prostor pro natáčení některých vstupů do připravovaného pořadu Bydlet jako… Televizi se ale nakonec v Identitách zalíbilo natolik, že si půjčila i jejich spolumajitelku Johanu Mojákovou, aby do programu oblékala moderátory.

Johana Mojáková & Ivana Mifková

Ale vraťme se ještě na začátek příběhu. „Mě vždy bavily obchody s módou a doplňky, které mají nápad. Třeba v Londýně, kde jsem žila, jsou běžné,“ říká Ivana Mifková, přestože si uvědomuje, že design není dobrý byznys pro rychlé zbohatnutí. „Od začátku mi bylo jasné, že jsem si vybrala tu delší a složitější cestu – zavést značku, udělat jí jméno tím, že bude úplně jiná – a až pak možná přijde zisk.“ S touto filozofií taky dlouho hledala společníka, teprve Johnna Mojáková byla pravým parťákem. A vlastně trochu náhodným.

Do Identit si šla v podstatě jenom udělat radost kvůli tomu, že jí nevyšla předchozí práce v módním obchodě. „Nevyhovoval mi způsob, jakým se móda a design všude jinde prodávají. Ve většině případů po vás chtějí, abyste přišli, nakoupili a rychle vypadli,“ tvrdí. „Nebo když se zákazník rozhoduje, kterou věc ze dvou si má vybrat, na každém školení vám tlučou do hlavy, že máte říct obě a nikdy neříct, když mu to nesluší. U nás zákazníkovi nelžeme, chceme, aby se vrátil. To, v čem od nás vyjde ven, je naše vizitka.“

V nabídce mají zboží od pár desítek korun do několika tisíc, ale říkat, že si u nich vybere každý, nechtějí. „Vždyť to ani nedává smysl. Spíš se vždycky snažíme člověku vysvětlit, jak daná věc vznikla, kdo ji navrhl nebo vymyslel a když se s ní člověk ztotožní, mnohem snáz ji koupí. Vlastně neprodáváme věci, ale příběhy,“ říká Mojáková.

Obliba příběhů je taková, že letos v březnu ostravské podnikatelky obchod rozšiřovaly o vedlejší prodejnu. O tuto investici se postarala zase Mojáková a dámy začaly řešit příjemné starosti – jak uspokojit poptávku všech designérů a návrhářů, kteří se sami začali hlásit o možnost mít v Identitách své zboží. „Když jsme začínaly, měly jsme v nabídce asi 480 položek, teď jich je dvakrát tolik,“ prozrazuje Mifková, ale po otázce na další růst Mojáková namítne: „Nechceme z toho supermarket, už teď jsme jeden z největších design shopů u nás.“

To však neznamená, že by dámy z Identit neměly další plány. Nejdřív chtějí posílit hlavně e-shop který, jak přiznávají, do teď trochu zanedbávaly a který jim logicky – pokud nechtějí otevírat další pobočky – jedině může pomoct dostat se k zahraničním zákazníkům. „Konkurence v zahraničí je samozřejmě jinde, ale my věříme, že osobitost lokálních návrhářů může zapůsobit i tam. Když je člověk svůj, vyplatí se mu to,“ je přesvědčená Ivana Mifková.

Trendy ze zahraničí jí ostatně dávají za pravdu. Nemusíte ani moc daleko za hranice, abyste zjistili, že v městech jako Varšava nebo Drážďany se originální móda cení. Třeba za podobný typ trička tu dáte klidně 120 eur, tedy asi trojnásobek toho, co v Ostravě. Dost možná se tím pádem může jednou stát, že si bude někdo v Německu nebo v Polsku vykračovat v některém kusu ostravské identity.