skip to main content
Světový byznys

Od porna ke hvězdám a následnému pádu. Kudy vede stopa skandálu Wirecardu

3 minuty čtení

Byl to velký příběh, který měl všechny parametry úspěšného miliardového startupu. Ten se ale nyní překlápí do fáze o poznání méně oslavné. Německá technologická společnost Wirecard, která zajišťuje platby přes internet a jejím konkurentem je tedy například PayPal, plní od minulého týdne stránky světových médií.

Kolotoč byl spuštěn, když auditoři poradenské společnosti EY odmítli podepsat výroční zprávu Wirecardu. Důvod? Chybějících 1,9 miliardy eur, které auditoři nenašli na proklamovaných účtech filipínských bank.

V tu chvíli nabraly věci rychlý spád. Propad cen akcií Wirecardu o více než 90 procent, odhalení zfalšovaných bankovních dokumentů, zadržení zakladatele a donedávna šéfa společnosti Markuse Brauna, vyhazov provozního ředitele Jana Marsaleka, který měl na starost asijské operace, kde se peníze ztratily…

A také vyjádření německého regulátora trhu BaFin, že skandál Wirecardu je z pohledu kontroly související s obchodováním na burze „úplnou pohromou“.

Zakladatel a exšéf firmy Wirecard Markus Braun, momentálně propuštěný z vazby za kauci pět milionů eur

Na Bernieho Madoffa, který před deseti lety skrz Ponziho schéma připravil vkladatele o 65 miliard dolarů, příběh Wirecard nemá. Připomíná však story Elizabeth Holmesové a jejího „zázračného“ startupu Theranos, provádějícího laboratorní zdravotní testy z jedné kapky prve.

Nejmladší miliardářce v historii se přezdívalo Steve Jobs v sukni, od investorů získala 700 milionů dolarů – a pak vyšlo najevo, že výsledky testů byl falšovány. Technologická hvězda, která zářila jen díky iluzi. Přesně jako Wirecard.

Německá firma propojující uživatele internetu, e-commerce projekty a banky vznikla v roce 1999 jako malá firma zprostředkovávající platby na hazardních webech a internetových stránkách s pornografickou tematikou.

Časem začala dramaticky růst a v současnosti měla dle údajů uveřejněných na svém webu 6000 zaměstnanců, byla aktivní v 26 zemích světa a v roce 2018 hlásila příjmy ve výši dvou miliard eur.

Její akcie dosáhly svého vrcholu v září 2018, když jejich cena vystoupala nad 190 eur za kus. Firma s tržní hodnotou 24 miliard eur tehdy patřila do TOP 30 nejhodnotnějších společností na frankfurtské burze. Dnes, kdy pod tíhou důkazů přiznala, že hledaných 1,9 miliardy eur zřejmě vůbec neexistuje, stojí její akcie 15 eur a nadále padají.

Reklama
Braun jakékoli nesrovnalosti vehementně odmítal.

Rakoušký šéf a zakladatel společnosti Markus Braun si ale stačil přijít na své, když na výplatnici ročně dostával 2,7 milionu eur. Do Wirecardu v samém úvodu investoval své vlastní peníze a navíc si půjčil 133 milionů eur od Deutsche bank.

Firma vstoupila na burzu už v roce 2001, ale její akcie začaly strmě růst až v roce 2017, což tehdy z Brauna, který držel sedmiprocentní podíl, udělalo papírového miliardáře. Už dva roky předtím se ale v britském deníku Financial Times začaly objevovat první informace ukazující na nesrovnalosti v hospodaření německé firmy, která mezitím rozšířila svou působnost právě do jihovýchodní Asie.

Braun jakékoliv nesrovnalosti vždy vehementně odmítal, čehož se držel až do samotného provalení skandálu, jak ukazuje i snímek jeho twitterového příspěvku ze 17. května tohoto roku. Z čela firmy odstoupil až minulý týden a v úterý ho v Mnichově, kam přiletěl z Vídně, zadrželi vyšetřovatelé.

Je s podivem, že i přes hromadící se negativní zprávy akcie firmy nadále rostly. Britský deník totiž v posledních letech tlak stupňoval a citoval whistleblowera, který z firmy vynášel informace. Mnoho hedgeových fondů začalo v reakci na tyto zprávy akcie Wirecardu tzv. shortovat (sázka na pokles cen akcií, ze kterého investor profituje). Věřily totiž, že prosakující informace mají pravdivý základ.

Akcie přes zhoršující se reputaci nadále rostly a napomáhali tomu i někteří analytici, kteří svým klientům opakovaně zasílali doporučení ke koupi. Podle Financial Times je jedním z nich například Heike Pauls z Commerzbank.

Vedení Wirecardu momentálně vyjednává s bankami nové úvěry, aby firmu udrželo při životě, ale je jasné, že skandál po sobě zanechá několik tisíc nezaměstnaných – a hlavně dál podkope důvěru v regulatorní instituce.

Mnoho hlasů už volá po tvrdších regulacích, nicméně německý ministr financí Olaf Scholz požadavky odmítá: současný skandál prý dokazuje, že regulátoři svou práci dělají dobře.

Reklama
Reklama
Reklama