skip to main content
Inspirace ze světa

Osmdesát procent platu dává svým studentům. Teď vyhrál milion dolarů

3 minuty čtení

Tohle není typický matematikář-fyzikář, kterého si pamatujete ze své školy.

Františkánský bratr Peter Tabichi jezdí do střední školy Keriko v odlehlé keňské vesnici Pwani na motorce. Devadesát procent žáků tu pochází z finančně znevýhodněných rodin, pro které vzdělání většinou není prioritou. Třetina dětí jsou sirotci nebo mají jen jednoho rodiče.

V celé škole je jediný počítač s připojením na internet, o který se učitelé dělí s pokladníkem a sekretářkou.

Přesto Tabichiho studenti dokážou uspět v mezinárodních soutěžích a úspěšně se hlásí na vyšší odborné školy. I proto si bratr Peter minulý týden odvezl ze Spojených arabských emirátů cenu pro nejlepšího učitele Global Teacher Prize, která by se dala v učitelském světě přirovnat k Nobelově ceně.

„Jsem tu jen díky tomu, co dokázali mí studenti. Tohle ocenění jim dává naději a říká světu, že můžou dosáhnout čehokoli,“ prohlásil pyšný šestatřicetiletý Keňan.

Tabichi porazil dalších 10 finalistů vybraných z 10 tisíc učitelů ze 179 zemí celého světa a do své školy Keriko Mixed Day Secondary School kromě ocenění přiveze i jeden milion dolarů. Což by jí mělo výrazně pomoci s modernizací.

„Všechno není jen o penězích,“ tak zní filozofie františkána, který 80 procent svého platu rozdává na místní komunitní projekty, a především chudým studentům, kteří by si bez jeho finanční pomoci nemohli dovolit školní pomůcky a uniformy.

Tabichi dřív pracoval jako učitel na soukromé moderní škole, postupně si ale uvědomil, že opravdová změna v keňském vzdělávání bude vyžadovat pomoc v lokalitách, které nemají dvakrát příznivé podmínky.

V regionu, který často sužuje sucho a nedostatek potravin, nejsou mezi studenty neobvyklé ani případy drogové závislosti, brzkých sňatků a těhotenství nebo sebevražd. Většina žáků musí každé ráno absolvovat skoro sedmikilometrovou trasu, aby se do školy vůbec dostali.

I proto mimo standardní výuku Tabichi objíždí chudé rodiny a poskytuje jejich potomkům soukromé lekce. Jeho cílem je v místní komunitě rozšířit myšlenku, že vzdělání je základní stavební kámen pro další rozvoj všech.

„Tím, že budete stát před tabulí a něco odříkávat, toho moc nedokážete. Učitelé by měli méně mluvit a víc něco dělat,“ myslí si bratr Peter.

I přes nepříznivé podmínky, se kterými se škola potýká, se mu to daří. Škola sice nemá dostatek peněz na učebnice a další nezbytné pedagogické pomůcky, ale její žáci i přesto vyhrávají mezinárodní ceny. Tabichiho studenti získali například cenu britské Royal Society of Chemistry za projekt, ve kterém přišli na způsob, jak generovat energii z rostlin a odpadních vod. Se zařízením, které umožňuje slepým a hluchým lidem měřit objekty, uspěli zase v národní soutěži, a dostali se tak do místních novin.

A to i přes to, že v celé škole najdete jen jeden počítač s připojením na internet, a učitelé samotní tak většinou shánějí podklady pro své přednášky v nejbližší internetové kavárně.

Školu netrápí jen špatné materiální zázemí, ale také nedostatek učitelů. Poměr žáků na jednoho učitele je 58 : 1, ale ani to nezastavilo Tabichiho od přijímání nových studentů, zejména dívek, u kterých zájem o vzdělávání stále roste.

„Když k učení namotivujete dívku, automaticky zapálíte i kluky,“ tvrdí bratr Peter. „Kluci se proberou v momentě, kdy si všimnou, že je holky začínají ve školních úlohách a testech porážet. Pak začnou tvrdě pracovat. Jedna učenlivá dívka tak může mít pozitivní efekt na celou školu a vlastně i společnost,“ rozvíjí svou teorii.

Aktuální vydání magazínu
Electry
Forbes 5/2019

V současné době školu Keriko navštěvuje zhruba 400 studentů, což v praxi znamená, že na jedné hodině jich je místo běžných 30 třeba 70. I tak se ale starší žáci úspěšně hlásí na vyšší odborné školy nebo na univerzity, což se předtím dařilo jen málokomu.

Milion dolarů, které Keňan obdržel, bude Varkeyho nadace škole vyplácet po dobu následujících 10 let. Vzhledem k tomu, že Tabichi věří, že „věda a technologie budou hrát hlavní roli v odblokování Afriky“, se dá předpokládat, že hlavní investice poputuje právě do modernějších technologií a také do vědeckých kroužků školy.

„Mladí lidé z Afriky se už nebudu muset držet zpátky kvůli nízkým očekáváním. Afrika bude produkovat vědce, inženýry a podnikatele, jejich jména bude jednou znát celý svět,“ představil svou vizi Tabichi při slavnostním předávání v Dubaji.

Cena Global Teacher Prize, kterou založil indický podnikatel a filantrop Sunny Varkey, má za cíl zdůrazňovat, jak důležitou roli hrají učitelé v našich životech.

Minulý rok cenu získala Andria Zafirakou působící na škole v londýnské čtvrti Brent, která patří k jedné z nejvíce etnicky rozmanitých částí města, v roce 2017 putovala cena do Kanady za Maggie MacDonnell, která vzdělává místní inuitské komunity. Rok předtím zvítězila Hanan Al Hroub, která vyučuje palestinské děti pod mottem „No to Violence“. První ročník ovládla americká pedagožka Nancie Atwell, jež se s dětmi soustřeďuje na autorské psaní.