Češi se letos rozhodli vyšvihnout za řídítka kol a pořádně šlápnout do pedálů. A nejlépe na novém stroji. Prodejci bicyklů hlásí rekordní prodeje – a taky prodejny, do kterých není co doplňovat. Nová kola totiž došla.

Vydat se teď do cykloprodejny s jasným požadavkem na konkrétní model a velikost kola může přivodit velké zklamání. Nabídka je extrémně omezená, takže obchodníci už jen doprodávají letošní modelové řady a vyčkávají na září a říjen, kdy by se měly sklady velkoobchodů znovu zaplnit.

„Co je na prodejnách, to je k dispozici, ale kdo si nevybere v obchodě, má smůlu, protože velkoobchody nemají vůbec nic,“ říká prodejce Ladislav Bodó ze sítě prodejen Ramala. Nedostatek kol se podle něj nejvíc týká strojů do 40 tisíc korun.

„Když budete chtít konkrétní model třeba za 20 tisíc korun, který zrovna nemáme, musíte vzít něco jiného, co zrovna je, nebo složitě hledat, jestli někde po republice není nějaký zapomenutý kus, který se náhodou ještě neprodal. Podobné je to u dětských kol. Ta lepší už jsou totálně pryč. Ta, která pro zákazníky nebyla atraktivní a nebyla první volbou, se doprodávají teď. Lidé zkrátka berou, co je k dispozici,“ popisuje Bodó aktuální situaci.

Podobnou situaci zažívá i Jiří Píša, produktový manažer společnosti Progress Cycle, která je distributorem značky Giant pro Česko a Slovensko. „Jsme především velkoobchod, ale kola těch nejžádanějších velikostí už nemáme dva měsíce. Něco se dalo vozit ze Španělska nebo z Francie, kde byli lidé doma zavření déle, ale jakmile tam mohli vyrazit ven, tato možnost skončila,“ vysvětluje Píša, podle kterého letošní prodeje vzrostly až o 50 procent.

Největší nápor na prodejny odstartoval ihned poté, co bylo možné znovu otevřít na konci dubna. „Češi se báli, že kvůli koronaviru nebudou moci v létě cestovat do zahraničí, proto si koupili kolo pro domácí dovolenou. Další si kolo pořídili jako alternativu k městské hromadné dopravě, kterou se báli jezdit. A ke všemu byla zavřená skoro všechna sportoviště, jen jízda na kole zakázaná nebyla,“ uvažuje Píša.

Za aktuální situací stojí souběh několika faktorů. Koronavirová krize zasáhla výrobu, která se v naprosté většině odehrává v Asii, nejvíce na Tchaj-wanu. A když už nějaká kola v Česku vznikají, jde o montovny závislé na asijských součástkách. Například Giant, největší výrobce kol na světě, má hlavní továrny právě na Tchaj-wanu a v Číně.

První modely už začínají chodit z Maďarska.

Globální hráči už si ale začali uvědomovat, že závislost na Asii se nemusí vyplatit. Kromě nizozemské továrny tak Giant nově otevřel i další závod v Maďarsku. „Nám konkrétně to výrazně pomůže právě teď. Z Maďarska už k nám začínají chodit první modely a předpokládáme, že do října budeme mít na skladě celou kolekci,“ věří Jiří Píša.

Příchod modelových řad pro rok 2021 ale s sebou nejspíš přinese mírné zdražování. Výrobci a dovozci, kteří nyní musí kalkulovat ceny na příští rok, se budou muset vypořádat s nestabilním vývojem kurzu koruny vůči euru. „Nikdo neví, jestli euro bude za 24, nebo 28 korun. V každém případě ale stoupá cena materiálu a práce, takže i kdyby euro zůstalo stabilní, převažuje předpoklad, že ceny kol budou mírně stoupat. Nebudou to velké skoky, ale náš odhad se pohybuje mezi pěti a deseti procenty,“ předpovídá Jiří Píša.

Češi nebyli jediný národ, který letos masově nasedl na kola. Podobná situace na jaře nastala i ve Velké Británii, čehož se rozhodl využít britský premiér Boris Johnson. Šestapadesátiletý politik chce navázat na návyky, které si obyvatelé Velké Británie osvojili, když v zemi naplno propukla koronavirová pandemie. Právě v důsledku obav z možné nákazy totiž i Britové přestali ve značné míře využívat městskou dopravu a chopili se kol.

Ti, kteří doma žádné zrovna k dispozici neměli, pak vzali útokem místní cyklistické prodejny a vykoupili, co se dalo, díky čemuž maloobchodníci zažili hotové žně. To ostatně potvrdil i Stuart Taylor, vedoucí provozovny Broadribb Cycles v anglickém Bicestru, který začátkem května webu BBC přiznal, že zatímco dříve byl rád, když svým zákazníkům dokázal prodat 20 až 30 bicyklů za týden, najednou jich bylo klidně i 50 denně.

Johnson prostřednictvím svého plánu, jenž mimo jiné počítá s masivní investicí ve výši dvou miliard liber (58,5 miliardy korun) do infrastruktury, chce spojit příjemné s užitečným. Jarní měsíce totiž jasně ukázaly, že i když to tak možná na první pohled dlouhé roky nevypadalo, vztah Britů k této alternativní formě přepravy je ryze kladný a zaslouží si další rozvoj. Také jde ale ruku v ruce se snahou jeho vlády, která si dala za cíl bojovat s koronavirovou nákazou třeba i tím, že své spoluobčany dostane takříkajíc do formy.

Podle vládní studie publikované začátkem minulého týdne je totiž britská společnost až příliš obézní. Nadváhou trpí 63 procent dospělých, v případě dětí opouštějících první stupeň základní školy má s obezitou problémy každé třetí – a britská Národní zdravotní služba (NHS) vydá na boj s otylostí a s ní spjatými chorobami šest miliard liber ročně.

Její letošní výdaje však budou ještě o dost vyšší, neboť se ukázalo, že nemoc covid-19 má všeobecně vzato u lidí s nadváhou o poznání závažnější průběh než u vysportovaného člověka. Johnson, který se před několika měsíci koronavirem sám nakazil, počítá s tím, že jeho „cyklistická a pěší revoluce“ počet takových případů značně omezí, a výrazně tak sníží zátěž NHS. V rámci představené cyklokampaně chce napříč Anglií vystavět síť chráněných cyklostezek a z existujících městských čtvrtí vytvořit zóny s nízkým výskytem automobilové dopravy, v nichž se cyklisté budou cítit bezpečně.

Zatočíme s příčinami chatrného zdraví.

Mimo to ale jeho vláda rovněž chystá vydat mezi zdejší občany na 50 tisíc padesátilibrových voucherů, které budou moci uplatnit v cykloservisech na opravu svých jízdních kol. V některých oblastech pak dokonce Johnson s kolegy plánuje zapojit do vládní kampaně i samotné lékaře: ti by svým pacientům měli předepisovat v rámci ozdravného procesu jízdu na kole. Věří totiž, že cyklistika a chůze „sehrají velkou roli v boji proti jedněm z největších zdravotních a environmentálních výzev, kterým čelíme“.

S tím souhlasí rovněž Xavier Brice, šéf charitativní organizace Sustrans, zaměřené na péči o síť britských cyklostezek a pěších zón. „Když pomůžeme více lidem nechat jejich auta v rámci kratších cest doma, snížíme díky tomuto balíku opatření míru znečištění, zatočíme s příčinami způsobujícími chatrné zdraví a zlepšíme bezpečnost našich ulic,“ řekl serveru CNBC s tím, že nová vládní iniciativa je podle něj „velkým krokem kupředu“.