skip to main content
Forbes

Pět minut po dvanácté. Kdo konečně změní české školství?

3 minuty čtení

Jan Straka si přeje, stejně jako většina Čechů, aby se tuzemský vzdělávací systém změnil k lepšímu.

Absolvent politických a společenských věd na Harvardu se s neziskovkou Učitel naživo zaměřuje zejména výcvik budoucích českých učitelů. „Vzdělávací systém může být jen tak dobrý jako jeho učitelé,“ zní motto organizace, kterou Straka založil a řídí společně se sociologem a skautem Martinem Kozlem.

„Minimálně dekádu slýcháme, jak je vzdělávání důležité, dáváme si dobrá doporučení, tvoříme strategie, co se školstvím v Česku dělat. Jenže svět ujíždí dál a my přešlapujeme na místě,“ říká Straka, kterého jsme před třemi lety zařadili na seznam Forbes 30 pod 30.

Právě Jana Straku jsme vybrali jako odborného garanta rozsáhlé diskuse o českém vzdělávání, kterou chystáme v rámci konference Česko, jak jsme na tom?, probíhající 9. října v Ostravě.

Největší česká konference svého druhu si každý rok klade za cíl společně s oborovými experty, zástupci vlády, byznysu a neziskového sektoru zhodnotit, jak si Česko stojí ve světové konkurenci a co musí dělat, aby mu v byznysu, školství nebo kvalitě života neujel vlak.

Tady je pár bodů ze Strakovy analýzy, kterou zveřejní celou v Ostravě:

  • České děti škola nebaví. Žáci chodí do školy ze všech zemí OECD nejméně rádi. 81 procent školních hodin pracují děti v Česku izolovaně (oproti průměru OECD, kde děti spolupracují v 50 procentech hodin). Navíc se ve škole věnujeme stále faktickému biflování (nejvíce času v Evropě), o 30 procent méně rozvíjíme schopnosti žáků.

 

  • Čeští učitelé už teď ve školství chybějí. 20 procent z nich je ve fázi vyhoření, 60 procent se k ní blíží. Dvě třetiny učitelů podle studie nevidí ve své práci smysl. Český učitelský sbor taky rychle stárne, 43 procent učitelů už překročilo padesátku.

 

  • Českému školství chybějí peníze a dlouhodobá vize. 55,6 miliardy korun chybí ročně českému školství oproti průměru OECD (pokud bychom odečetli vysoké školy, je to 40,4 miliardy korun ročně). Mimochodem, víte, kolik ministrů školství se v Česku vystřídalo od roku 2010? Sedm.

Jak tedy vzdělávání v Česku restartovat? Straka vidí klíč místo zásadních reforem vzdělávacího systému v důkladné péči o lidi, kteří se na vzdělávání podílejí.

„Jedná se o věci, které jsou vlastně celkem intuitivní pro každého, kdo chce mít úspěšnou organizaci. Aby mohli učitelé a ředitelé ve své práci uspět, měli by například získat kvalitní přípravu na svou práci, po nástupu dostávat zpětnou vazbu a mít možnost sdílet s kolegy a dál se rozvíjet. Známe spoustu věcí – ze školství i mimo něj -, které fungují, teď potřebujeme, aby se z jejich rozšíření, které ale nebude jen formální, stala priorita,“ vysvětluje Straka.

Čtěte také: Česko je stát „uživatelsky nepřívětivý“ a s digitalizací se trápí. Jak to změnit?

Do diskuse v Ostravě se zapojí i ekonomové Daniel Münich (CERGE-EI) a Jan Libich (Neuron), podnikatel a spoluzakladatel JK Education Ondřej Kania, generální ředitel Cisca Michal Stachník nebo David Borkovec, vedoucí partner poradenské společnosti PwC. Za vládu reaguje náměstek ministra školství Václav Velčovský.

Pokud se chcete dozvědět víc o zemi, v níž žijeme, a zapojit se v rámci networkingu do debaty o její (lepší) budoucnosti, zamiřte s Forbesem 9. října do Ostravy. Vstupenky si můžete zakoupit přes GoOut.