Dávno jsou pryč časy, kdy být pivním nadšencem znamenalo, že si místo plzničky objednáte pivo označené jako IPA a začnete okolí vyprávět (ne zrovna pravdivou) historku o speciálním pivu, které mělo přežít cesty do Indie.
Jaké jsou aktuální pivní trendy, které stojí za to vyzkoušet?
Pojďme do kysela
Lambik, jeden z nejstarších pivních stylů vůbec, je čím dál oblíbenější. Fanoušky si rychle získává hlavně u vínomilců, pro které je výrazná kyselost lambiků, připomínající chuť Chardonnay, snadno pochopitelná.
Původně belgická specialita z údolí Zenne jihozápadně od Bruselu kvasí spontánně, specifický divoký projev jí dodávají v místě přirozeně se vyskytující kvasinky a bakterie. Dnes samozřejmě piva v tomto stylu vznikají i leckde jinde, s větším či menším úspěchem.
Čtěte také: Pivo z Mikulova boduje v USA. Chutná po meruňkách, hroznech a višních
Rozhodně se vyplatí vyzkoušet druh zvaný geuze, směs mladého, ještě ne úplně prokvašeného lambiku s lambikem starým, který v lahvi dále dokváší. Čím dál větší zájem poutají varianty v sudech prokvášené s přidaným ovocem, kde určitě nejznámější je kriek (s višněmi), ale setkat se můžete s černým rybízem, broskvemi, malinami, brusinkami i třeba kaki.
Co vyzkoušet? Boon Oude Geuze nebo ze stejného pivovaru Boon Kriek Mariage Parfait.
V našich končinách se v poslední době rozmáhá další kyselý pivní styl, Berliner Weisse. Vzniká kombinací ječmene i pšenice a svrchně kvasí s přídavkem mléčných bakterií. Většinou jde o piva světlá, slabší, nepříliš hořká a velmi osvěžující. Báječná jsou samostatně, ale s oblibou jsou podávána v kombinaci se sladkým sirupem nebo míchána s běžným ležákem.
Co vyzkoušet? Domácí tip je Pilsener Weisse od pivovaru Raven.
Exotické kvasinky
Co udělat, aby si vás v záplavě rukodělných piv někdo všiml? Jasně, svérázný design je základ. A pak samozřejmě netradiční příměsi.
Sládci si aktuálně dost hrají s různými netradičními recepturami a prokvášejí pivo aromatickými kvasinkami třeba původně určenými pro saké nebo šampaňské, kvasinky se také množí na mezinárodní vesmírné stanici ve stavu beztíže, používají kmen starý 45 milionů let nalezený na broukovi zakonzervovaném v jantaru… Jednoduše představivosti se meze nekladou a příběhy prodávají.
Co vyzkoušet? Extravagantní To Øl #YOLOmælk.
Pivo jako víno
Malé pivovary si také začínají více hrát s dřevěnými sudy různého původu – zkoušejí sudy po whisky, po vinných pálenkách i přímo po různých vínech, ale u nás třeba i po slivovici. A čím dál víc se začíná, stejně jako u vína, skloňovat terroir, tedy jasný otisk místa původu.
Takže svatým grálem by samozřejmě bylo pivo vyzrávané v sudech z místního stromu, z chmele i ječmene vypěstovaného samotným pivovarem v okruhu několika málo kilometrů od varny, s vodou z vlastní studny a kvašené spontánně. Ideálu se přiblíží málokdo, ale větší důraz na jasné deklarování místa původu sladu i chmele bude vidět leckde.
Co vyzkoušet? Pokud ještě seženete, zkuste Matuška 17° Barrel-aged Great White, vyzrávaný v sudech vínovice od Žufánka, nebo zkoumejte terroir v produkci výtečného Rodinného pivovaru Obora.
Klasický světlý ležák
Ne, to není omyl. Hodně pivních nadšenců už má nad hlavu silných piv, extrémně chmelených variant a exotických projevů a znovu objevuje krásu a pitelnost poctivého dobře uvařeného ležáku (a obecně svěžích lehčích piv). Zmáknout ho opravdu skvěle a čistě může být pro pivovar paradoxně náročnější než u různých „nabušených“ módních stylů.
Jak velké pivovary stále častěji nabízejí všemožné speciály, tak budoucnost patří i světlým ležákům z malých pivovarů. A jednou do roka je dost možná dostanete i ve speciální variantě vyrobené z čerstvého zeleného chmele, i tato specialita je momentálně velmi oblíbená.
Co vyzkoušet? Z klasických ležáků by vás mohla zaujmout 11° z Vinohradského pivovaru.
