skip to main content
Design

Po 50 letech Apollo 11 odstartuje znovu. Tentokrát ze Žižkova

3 minuty čtení

Sláva větší než v Americe. Zatímco tam se v den výročí startu mise Apollo 11 konalo promítání na Washingtonově monumentu vysokém „pouze“ 169 metrů, v Praze po 50 letech od prvního letu na Měsíc odstartuje Apollo 11 znovu z o téměř 50 metrů vyšší pražské žižkovské televizní věže.

Vesmírná loď ožije v sobotu 20. července a v neděli 21. července díky speciálnímu videomappingu, který bude věrně kopírovat skutečný začátek letu americké posádky z roku 1969.

„V 22 hodin a 17 minut necháme odstartovat žižkovskou věž,“ láká autor myšlenky Filip Liška. Tu si pořadatelé vybrali z jednoduchého důvodu – má podobný tvar i rozměry jako původní nosná raketa Apolla 11.

Pomocí videomappingu se tak věž promění v raketu Saturn V, která vynesla modul s astronauty nad oběžnou dráhu. „Každý z nás se tak může na chvíli ocitnout dole pod raketou. Ani na mysu Canaveral v Kennedyho vesmírném středisku neměli lidé možnost se k Saturnu V dostat tak blízko,“ říká producent akce Marek Vocel ze společnosti MVP events.

„Raketa má na výšku 110 metrů, což odpovídá délce fotbalového hřiště. Pohled na ni bude tedy monumentální,“ dodává Vocel s tím, že statická projekce Saturnu V poběží na žižkovské věži po celou noc.

„Nejtěžší na celé grafice bylo věrohodně převést moment zážehu, tedy oheň a kouř,“ dodává autor vizuální stránky videomappingu František Pecháček ve svém ateliéru, zatímco dolaďuje poslední detaily grafiky.

Projekt chce mimo jiné připomenout, že Česká republika hrála při poznávání vesmíru zajímavou roli. Dva astronauti z celkem 11 letů měli československé kořeny. Astronaut Eugene Cernan, posledním člověk, který na Měsíci stanul, si s sebou přibalil i československou vlajku, kterou při své neoficiální a utajované návštěvě před 45 lety dovezl do vlasti svých rodičů.

Pražský happening je ojedinělou akcí, a to i v celosvětovém měřítku. Vznikl zhruba před dvěma měsíci naprosto spontánně, jen z nadšení několika přátel, kteří chtějí oslavit jedinečný historický milník. „Všichni jsme měli jako malí stejný sen – stát se astronautem,“ vysvětluje Pecháček, jak celý neziskový projekt vlastně vznikl.

Na samotný videomapping, na kterém pracuje tým 65 lidí (ve dnech konání akce se jejich počet zvýší na 120), bude potřeba nemálo techniky. Na místě už tento týden vyrostla přes čtyři metry vysoká věž, na které jsou umístěny čtyři hlavní projektory a jeden záložní, o celkové hmotnosti přesahující 1,2 tuny.

Akce s názvem Moon 50: Zpátky na Měsíc, kterou zčásti sponzoruje město, sice vyvrcholí dvě minuty po čtvrt na jedenáct, ale doprovodný program začíná už chvíli před šestou. Zahraje tu Pražský filmový orchestr nebo se bude promítat snímek Poslední let Petra Ginze o židovském chlapci, jehož kresbu měsíční krajiny vzal v roce 2003 na cestu do vesmíru izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Let raketoplánu Columbia ovšem tehdy skončil tragédií – havaroval přesně v den Petrových nedožitých 75. narozenin.

Doporučujeme